Noční můra jménem Belgie. Za barážová fiaska jsme si mohli sami, přiznává Novotný

4 měsíce starý 9

Noční můra jménem Belgie. Za barážová fiaska jsme si mohli sami, přiznává Novotný

Čím si tento fakt vysvětlujete?

Belgie na první pohled nemá takový věhlas jako Francie, Německo, Itálie, Španělsko či jihoamerické týmy Brazílie a Argentina. Ale kvalitu má, drží si ji dlouhodobě. I v minulosti ji měla. Není náhodou, že je v čele žebříčku FIFA. Vždycky to byl silný a nebezpečný protivník.

Vy jste osobně poznal sílu Rudých ďáblů v neúspěšné kvalifikace na mistrovství světa 1994 v USA, poslední federální, a pak v baráži na šampionát 2002. Který nezdar vás mrzí víc?

Určitě ten federální. V posledním duelu v Bruselu jsme sice museli vyhrát, domácím stačila jen remíza, ale náš tým pod vedením trenéra Václava Ježka na to měl. Byl silný, plný osobností, byli v něm i Slováci jako Peter Dubovský, Lubo Moravčík nebo Jaro Timko. Ten měl v závěru velkou šanci. A k nim Tomáš Skuhravý, Mirek Kadlec, Pavel Hapal, Ivan Hašek, Venca Němeček. Navíc jsme hráli po vyloučení jejich stopera Alberta přesilovku. Vyčítali nám, že jsme měli být odvážnější, možná ano, ale já pořád věřil, že to tam spadne. Škoda, bezgólová remíza posunula do Ameriky Belgičany.

A baráž na světový šampionát 2002?

V ní jsme doplatili na naši nedisciplinovanost. Po výhře nad Bulharskem 6:0, které nás posunulo do baráže (přímo postoupilo Dánsko), zavládla docela velká euforie. Ale my to nezvládli, psychiky a takticky. V Bruselu, ani odvetu doma v Praze, kdy jsme měli dohnat jednogólový náskok soupeře. Možná určitou roli hrála přemotivovanost. V prvním zápase se nesmyslně nechat vyloučit Tomáš Řepka, na Letné nepříznivý vývoj pak neunesli Pavel Nedvěd a Milan Baroš. Prohráli jsme si to sami.

Proč je belgická reprezentace pořád tak silná?

Má především kvalitnější domácí ligu, náročnější než je naše, z toho to vychází, vyrůstají v ní schopní hráči. A od mládeže dostávají prostor hráči cizího původu. Těžké zápasy je prověří, odcházejí pak ven a stávají se oporami nejlepších evropských klubů, nastupují pravidelně v základních sestavách. V anglické Premier League, ve Španělsku, Itálii, Německu, všude. Jako to bývalo v českém týmu za času trenéra Brücknera.

Belgie je první v žebříčku FIFA, před mistry světa Francií. Skutečně je nejlepší na světě?

Žebříčky sčítají různé zápasy, sestavují se dlouhodobě. Žádný není stoprocentně spravedlivý. Jestli jsou Belgičané nejlepší i nyní, těžko říci, forma je kolísavá. Ale vypovídající hodnotu žebříček má. Mužstvo, které na světovém šampionátu v Rusku vyřadí Brazílii a podlehne jen v semifinále Francii, určitě něco umí.

Koho z Rudých ďáblů povařujete za největší osobnost?

Výrazných individualit mají Belgičané hodně, proto jsou tak dobří. Určitě pozornost poutá silový kanonýr Lukaku, ale já nejvýš stavím Edena Hazarda. Podává výborné výkony dlouhodobě, to je skutečná jednička týmu. Ale skvělé hráče mají ve všech řadách.

Má český výběr nějakou šanci?

Respekt mít musíme, ale ne strach. V zápase musí podat každý výkon za hranicí svých možností. Momentálně náš nároďák šlape, utkání bude podle mého vyrovnané. Ale takové byly vzájemné souboje i za našich časů, vždycky rozhodoval jeden gól. Potřebujeme tedy také trochu toho štěstí. Jestli jsme Belgii v kvalifikaci ještě nikdy neporazili, chce to už zlomit.

Zdroj