Norsko povolilo kontroverzní pokus na velrybách, vědci si stěžují premiérce

4 dny starý 4

„Akustický pokus“ na 12 mladých plejtvácích by ve vodách odlehlého soustroví Lofoty měl začít každou chvílí. Povolily ho norské úřady. BBC s odkazem na místní pozorovatele píše, že na patřičném místě už jsou připraveny sítě.

Realizovat ho bude skupina amerických vědců z Národní nadace mořských savců, přičemž podle amerického rádia NPR za financováním stojí například i americké námořnictvo, vládní agentura pro management mořských zdrojů energie (BOEM) a Národní úřad pro oceán a atmosféru.

BBC píše, že zapojení armády a úřadů spadajících do těžebního průmyslu vypovídá o tom, že pokus je zřejmě součástí snahy o lepší pochopení důsledků, jaké mají na velryby věci jako například sonary, zbraně a těžba.

Norsko: Zvířata zažijí jen střední bolest a stres

Podle Norska je cílem zjistit, jakou úroveň hluku jsou zvířata schopna slyšet. Státní úřady sice přiznaly, že experiment způsobí zvířatům bolest a stres, ale jen „středně těžký“ (moderate).

Celkem 12 mořských savců tak musí být dopraveno na místo, kde podstoupí krevní testy a pod jejich kůži bude zavedeno zařízení, které změří jejich sluch. Každá velryba má být v malém prostoru držena šest hodin.

„Pokud to bude nutné, velryby budou uspány,“ píše se v prohlášení norské vládní agentury pro kontrolu potravin. Na základě zkušeností s chováním velryb ale úřad očekává, že když se plejtváci malí chytí do sítě, „zůstanou zcela klidní“, dokud nebudou puštěni.

K vystavení silnému hluku podle úřadu dojít nemá. „Jde o zjištění minimální úrovně hluku, který jsou schopny zaregistrovat,“ stojí dále v prohlášení.

Ještě než budou velryby vypuštěny, dostanou také sledovací zařízení, které pomůže s monitoringem jejich chování po experimentu. BBC uvádí, že jde o dosud největší takovou akci svého druhu.

Vědci: Negativní dopady jsou podhodnocené

Oficiálně Norsko připouští, že celková závažnost experimentu vzhledem ke zdraví zvířat bude středně těžká a že benefity v podobě získaných poznatků převáží negativa. Právě hlukové znečištění je totiž jednou z možných příčin častých hromadných uváznutí velryb na souši.

V prohlášení stojí, že „zvířata pravděpodobně zažijí krátkodobou středně těžkou bolest, utrpení“ přičemž dlouhodobě mohou být tyto problémy jen „mírné“. Nejtěžší pro zvířata bude moment, kdy budou drženy mezi dvěma vory, kde bude testován jejich sluch.

Foto: Profimedia.cz

Fotografie uváznutých kulohlavců z novozélandské pláže z roku 2017.

V prohlášení se také píše, že při „středně závažných“ experimentech tohoto druhu je „pravděpodobné středně těžké zhoršení celkové pohody a obecně stavu zvířat“.

Podle skupiny 50 vědců, kteří si ve společném dopise stěžují u norské premiérky Erny Solbergové, jsou ale tyto odhady podhodnocené a celý experiment může být nebezpečný jak pro zvířata, tak pro lidi.

Vystavovat mladé plejtváky riziku, že budou muset být uspáni, je podle vědců nepřijatelné. I kdyby se tomu ale podařilo vyhnout, hrozí mladým velrybám „po násilném odchycení, omezování a následném experimentování po dobu až šesti hodin“ riziko zranění a stresu s potenciálními dlouhodobými následky.

Vědci proto požadují, aby byl projekt zcela zastaven.

„Zkoumat vliv hluku je důležité, ale tohle je moc riskantní“

Jedna z signatářek dopisu Sarah Dolmanová, která působí jako manažerka v charitě Ochrana velryb a delfínů (WDC), řekla BBC, že experiment je „příliš riskantní“.

Dolmanová si uvědomuje, že riziko hluku je často podceňováno a mnohokrát se ukázalo jako příčina nešťastných událostí, kdy zmatené velryby umírají na souši. Ale to podle ní nemůže ospravedlnit porušení etiky experimentem, co ohrozí zdraví velryb.

Nakonec Dolmanová dodala: „Fakt, že producenti hluku jsou do toho zapojení, ukazuje, že i oni chápou, že hlukové znečištění je znepokojivé. Ale dělají to, co po nich chceme, aby ten problém minimalizovali? Vůbec ne.“

Zdroj