Nová výstava v Kunsthalle Praha představuje fenomén bohémství ve 20. století

Praha - Fenomén bohémství, jak se projevoval v umění i společnosti v druhé polovině 20. století, představuje nová výstava v galerii Kunsthalle Praha. Připravil ji hostující kurátor a publicista Russell Ferguson z Los Angeles. Pod názvem Bohemia: Příběh fenoménu, 1950-2000 propojuje díla 39 umělců, mezi nimiž figurují rozmanité osobnosti jako Alice Neelová, Wolfgang Tillmans, Nan Goldinová či Libuše Jarcovjáková. Dnes ji pořadatelé představili novinářům, návštěvníkům bude otevřená od středy do 16. října.

Výstava pokrývá období od 50. let 20. století do počátku tohoto milénia a zahrnuje různá média, převážně fotografii, video a malbu. Kaleidoskopický zážitek končí na přelomu století, kdy bohéma, i když byla stále celosvětovým fenoménem, začala ztrácet na obrátkách z důvodu prudkých společenských změn.

"K neodmyslitelným charakteristikám bohémy patří, že se utvářela v reakci na buržoazní společnost. Nejprve se musí etablovat střední třída, teprve potom lze zavrhnout její hodnoty. A přestože umělci i dříve mívali pověst těch, kdo žijí mimo společenské normy, až v Paříži poloviny 19. století se tento způsob života plně ustavil a romantizoval," uvedl Ferguson.

"Hlavní město bohémy se nejprve přesouvalo, pak se kontext změnil a projevila se najednou na různých místech. Smyslem nebylo vytvořit nějakou encyklopedii, ale spíše ukázat, jak může v různých scénách vypadat, ale ukázat i její kontinuitu a to, jak se jednotlivá centra navzájem projevují i ovlivňují," řekl kurátor.

Výstava zve návštěvníky mezi komunity lidí, kteří se rozhodli žít mimo mainstreamové hodnoty a vytvářet vlastní umělecké subkultury. Každý díl expozice vykresluje jednu dekádu a klíčovou metropoli, která reprezentovala jedinečný aspekt mezinárodní bohémské kultury.

Výstavu otevírají díla zachycující poválečnou Paříž plnou kaváren a barů. Pozici Paříže následně převzal New York a vystřídal ji v roli světového hlavního města bohémy. Stěžejní díla této éry zahrnují i krátký film Roberta Franka a Alfreda Leslieho Pull My Daisy (1959) nebo portréty radikální malířky Alice Neelové. Výstava pokračuje zachycením Londýna 60. let, kde bohéma s nadšením přijala i módu a celebrity – díla této doby reprezentují například Richard Hamilton a Ken Russell.

Se sílícím hnutím hippies se srdce bohémy během 60. let přesunulo do psychedelického San Francisca, poté se bohémská scéna vrátila do New Yorku, metropole, o níž se v 70. letech leckdo domníval, že se ocitá na pokraji nevratného úpadku. Výstižně ji ilustruje dílo Nan Goldinové ve slide show pojmenované Balada o sexuální závislosti (1979). Od 70. let se již bohéma nekoncentrovala pouze v jedné metropoli a v různých podobách začala podle kurátora bujet i v Teheránu, Vancouveru, Záhřebu nebo v Praze, jak dokládá výstava. Českou bohému reprezentují snímky Libuše Jarcovjákové, průkopnice fotografického dokumentu LGBT scény v normalizačním Československu 80. let.

výtvarné