„Časopisy jsou společensky významné, proto je zařazujeme do nižší sazby DPH. Známe vědecké časopisy, vědecké noviny neznáme,“ reagoval ve čtvrtek Stanjura na dotaz Práva, proč kabinet chystá novinám zvýšení daně o jedenáct procent.
Přitom časopisy a noviny spojuje tištěné slovo i periodicita a většina magazínů v distribuci není zaměřená vědecky. „Ano, jsou i jiné než vědecké časopisy, ale to už se rozlišit nedá,“ konstatoval Stanjura.
Hrozí domino efekt
Zvýšení sazby DPH u denního tisku na 21 procent znamená podle předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerové ohrožení existence novin v Česku.
„Málokdo si uvědomuje, že krach jedněch novin může způsobit domino efekt. Deníky jsou svázány pupeční šňůrou společné distribuce novin, která v noci z tiskáren rozváží noviny do prodejen v přesných časech po celé republice. Jakmile odpadne jeden deník třeba právě kvůli zvýšení DPH, ostatní vydavatelé zbylé náklady na distribuci, které na ně tím pádem připadnou, již nemusí unést a budou muset svůj titul zavřít také. Domino efekt se spustil,“ varovala.
„Deníky byly a jsou pro čtenáře kotvou, jak se vyznat v dezinformacích, vláda tuto kotvu lidem může navýšením DPH vzít… V důsledku tedy vláda může být hrobníkem demokratického tisku v Česku,“ dodala Šmuclerová.
U tuzemských deníků by zvýšení DPH znamenalo jejich zdražení mezi dvěma a třemi korunami.
Noviny a časopisy dlouho měly od roku 2017 desetiprocentní sazbu DPH.
PŘEHLEDNĚ: Co obsahuje konsolidační balíček vlády
Domácí