Novozélanďané přišli o jedinou bezpečnou možnost, jak se dostat domů

3 měsíce starý 148

V boji s pandemií vláda Nového Zélandu postupuje velmi tvrdě již od jejího vypuknutí. Země s přibližně pěti miliony obyvatel tak za celou dobu eviduje asi 15 tisíc případů nákazy covidem-19 a pouze 52 úmrtí. S příchodem koronavirové varianty omikron však tamní úřady bijí na poplach.

Hranice země jsou v současnosti pro téměř všechny cestující uzavřeny a na její území mohou vstoupit takřka pouze Novozélanďané, kteří musí absolvovat řízenou izolaci po dobu deseti dnů. Po těch následuje sebeizolace doma nebo v jiném ubytování. Země tento systém nazývá MIQ, tedy Managed Isolation and Quarantine (Řízená izolace a karanténa).

MIQ

Pod program MIQ spadá několik karanténních zařízení, kde se lidé nakažení koronavirem, jejich kontakty či lidé po příjezdu ze zahraničí izolují. Cestovatelé si místa v jednotlivých objektech rezervují předem prostřednictvím loterijního systému a o všechny se během pobytu stará tamní personál.

„Účelem řízené izolace je zajistit, aby lidé, než se vrátí do našich komunit, neměli covid-19. Je to záludný virus a my se stále učíme, jak zařízení MIQ nejlépe provozovat,“ hlásá oficiální web programu.

Právě ten ale nyní své dveře uzavírá, a pro mnohé cestovatele tak nastávají problémy. Pauza má být podle Chrise Hipkinse, ministra zodpovědného za boj s covidem, pouze dočasná. Úřady ale nestanovily žádné datum, kdy se ve speciálních izolačních zařízeních místa opět uvolní. Občané bez už dokončené rezervace tak ani nevědí, kdy se budou smět vrátit domů.

„Oproti prosinci došlo na hranicích k desetinásobnému nárůstu pozitivních případů covidu-19. Sedmidenní klouzavý průměr ‚hraničních případů‘ je 33,“ stojí v úterním oznámení, které zveřejnil web MIQ. Podle Hipkinse jsou izolační zařízení kvůli nákazám omikronem pod „extrémním tlakem“.

„O datu, pořadí a podmínkách znovuotevření hranic nebyla učiněna žádná rozhodnutí a kabinet zváží možnosti během několika příštích týdnů na základě nejaktuálnějších doporučení. Do té doby nejsme schopni uvolnit další místa MIQ,“ cituje dále britský list The Guardian ministra.

Kromě cesty skrze systém MIQ někteří Novozélanďané volí plavbu přes Tasmanovo moře mezi Austrálií a Novým Zélandem. Jde však o mnohem nebezpečnější alternativu, upozorňují média. Cesty často probíhají na malých člunech či plachetnicích a trvají několik dní. Pasažéři mohou bojovat s divokými vlnami, bouřemi i mořskou nemocí.

Nezkušená posádka se špatně připravenými plavidly tak riskuje lidské životy. Cestující připlouvající do země po vodě nicméně karanténu mohou podstoupit právě na lodi, a než se vydají do běžného života, musí se prokázat negativním testem.

Přísná omezení hranic mají zabránit nekontrolovatelnému šíření viru na Novém Zélandu, jsou ale také zdrojem vzteku či smutku pro ty, kteří se do země chtějí dostat. Už samotná loterie, kterou MIQ představuje, je oříškem a úspěch v ní je náhodný. Když se naposledy na začátku ledna uvolnila místa, o rezervaci jednoho z 1250 volných pokojů se ucházelo 16 tisíc lidí.

„Všichni z nás, kteří jsme uvázli v zámoří, jsme tím nějak ovlivněni. Všichni procházíme duševním a emocionálním stresem,“ okomentovala situaci Maxine Strydomová, která uvázla v australském Perthu se svými dvěma dětmi. Práci v zemi již nemá. „Brzy nebudu mít žádné peníze, žádný dům a žádnou pomoc.“

Profesorka Paula Lorgellyová, která působí ve Spojeném království, se svůj návrat domů snaží naplánovat od roku 2021. Celkovou reakci novozélandské vlády na pandemii chválí, osobně jsou pro ni ale některé podmínky problémem. „Jsem tak trochu smířená s čekáním. Doufám ale, že je to krátkodobá bolest kvůli dlouhodobému zisku.“

Otevření hranic novozélandská vláda již několikrát posunula a vzhledem k momentální situaci zatím stále není jasné, kdy k němu dojde. Odříznutí od zbytku světa mimo jiné negativně ovlivňuje například přísun zahraničních pracovních sil do klíčových exportních odvětví, jako jsou mlékárenství a ovocnářství.

Podle Hipkinse nyní Nový Zéland čas, kdy hranice zůstanou uzavřené, využije ke zvýšení proočkovanosti. Oběma dávkami tamní zdravotníci naočkovali už téměř čtyři miliony způsobilých občanů starších 12 let, tedy asi 93 %. „Než se omikron začne šířit, zaměříme se na zvýšení počtu přeočkování a na imunizaci co největšího počtu dětí ve věku od 5 do 11 let,“ sdělil ministr.

Zdroj