Novozélandská vláda chce jako první na světě zavést „daň z prdů“. Podle premiérky je to důležitý krok vpřed

5 měsíce starý 75

Ve snaze bojovat proti klimatickým změnám chce novozélandská vláda prosadit nezvyklou daň. Tu by platili farmáři za emise ze svých hospodářských zvířat, respektive za tělesné plyny, které vypouštějí. Vládní návrh, který zemědělci nazývají „daň z prdů“, se setkal s vlnou nevole, farmáři se bojí vysokých nákladů, který takový krok průmyslu přinese. Naopak premiérka Jacinda Ardernová je pyšná na to, že Nový Zéland bude první zemí, která "prdy a říhání" zdaní.

Na Novém Zélandu žije pětkrát více ovcí a dvakrát více skotu než lidí, podotýká list Financial Times. Hospodářská zvířata tak tvoří páteř mlékárenského a masného průmyslu ostrovní země. Na druhou stranu ale přispívají zhruba polovinou celkových emisí, zejména metanem, který vzniká při trávení přežvýkavců a používáním syntetických dusíkatých hnojiv v trávě, kterou žerou.

Plán premiérky Jacindy Ardernové, jak údajně snížit emise metanu, je zavést daň na farmáře a jejich hospodářská zvířata. V rámci systému by farmáři platili za emise plynů ze svých zvířat jako je metan v prdech a říhnutí krav a produkci oxidu dusíku z moči hospodářských zvířat.

„Jedná se o důležitý krok vpřed v přechodu Nového Zélandu k budoucnosti s nízkými emisemi a naplňuje náš slib zpoplatnit zemědělské emise od roku 2025,“ řekla Ardernová v úterý.

Plyny přirozeně vypouštěné 6,2 miliony krav na Novém Zélandu patří údajně mezi největší ekologické problémy země.

Ardernové vláda proto tento týden navrhla světově první systém vybírání daní od farmářů na základě úrovně emisí z jejich stád. Částka daně má podle plánu záviset na počtu chovaných zvířat, velikosti farmy, typu použitého hnojiva a metodách použitých ke zmírnění produkce metanu.

Podle Ardernové mají být všechny peníze získané ze zavedení daně v roce 2025 využity zpět v zemědělském sektoru prostřednictvím nových technologií, výzkumu a pomoci farmářům, kteří mají problémy se snížením emisí metanu u svých stád. Na nápadu už se přiživují různé firmy. Společnost Fonterra například vyvinula probiotika, která snižují u dobytku uvolňování metanu ze svých těl. Premiérka také prohlásila, že by krok dal „Novému Zélandu nejlepší možné základy“, aby získal prémiové ceny za maso a mléčné výrobky s neutrální uhlíkovou stopou.

Plán zdanit farmáře za metan z dobytka byl poprvé představen na Novém Zélandu již před 20 lety, kdy vláda vedená Helen Clarkovou schválila podobný systém. Jeho odpůrci jej přezdívali „daň z prdů“ a po protestech před parlamentem vláda od plánu odešla. S daní nesouhlasí farmáři ani v současnosti. Někteří si myslí, že podobné demonstrace by se mohly opakovat. Například podle zemědělce Jamese Clairmonta se Ardernová „pekelně snaží“ danit emise metanu zrovna v době, kdy náklady na palivo a další suroviny prudce rostou. „V tuto chvíli je to zatraceně těžké,“ řekl Financial Times s tím, že daňový plán přišel s tlakem na vodní hospodářství a prodej zemědělské půdy lesnickým společnostem za účelem zachycování uhlíku.

Podle Andrewa Hoggarda, prezidenta organizace Federativní farmáři Nového Zélandu, taková cesta nikam nevede. Zavedení daně by akorát přimělo farmáře prodat svoji půdu lesnickým společnostem a zničil by se tím novozélandský maloměstský život. Farmáři se prý pokoušeli dva roky jednat o záměru s vládou. „Naším plánem bylo udržet farmáře v zemědělství. Teď se farmy budou prodávat tak rychle, že ani neuslyšíte štěkat psy na korbě aut, až budou odjíždět,“ řekl Hoggard listu.

Opoziční zákonodárci uvedli, že plán ve skutečnosti zvýší celosvětové emise přesunem zemědělství do jiných zemí, které jsou méně efektivní při výrobě potravin.

Vládní záměr má jít nyní do připomínkového řízení, zákon by se měl schvalovat v příštím roce a "daně z prdů" by se mohly platit za tři roky. Farmáři nyní doufají, že do té doby bude nová vláda, která věc zastaví.


Zdroj