před 1 měsíc
55
Škrty v rozpočtech, které mohou vyústit v propouštění či krácení úvazků, stávky pedagogů nebo stále se zhoršující duševní zdraví dětí. To byly jen některé problémy, se kterými loni bojovalo a stále bojuje české školství. Těch, na které lidé běžně nevidí, je ale mnohem více. Na slabá místa českého školství, ale také na změny k lepšímu upozornil Audit vzdělávacího systému za rok 2023 vzdělávacího centra EDUin. Deník shrnuje jeho nejzajímavější zjištění.
Studenti ve škole, ilustrační foto. | Foto: Shutterstock
Co se podařilo:
1. Kompetenční rámec absolventa
V říjnu ministerstvo školství schválilo takzvaný kompetenční profil absolventa učitelství. Popisuje profesní kompetence, které má mít každý absolvent oboru. Kromě toho se posílila i jejich podpora v průběhu adaptačního období. „Máme v zákoně dvě profese, které mají začínajícím učitelům pomáhat, a to nám opravdu dlouho chybělo,“ zhodnotila spoluzakladatelka a analytička EDUinu Lucie Slejšková.
Založí si učitelé komoru? Důvěra v systém je na nule, říká předseda pedagogů
Jedná se o uvádějícího a provázejícího učitele. Uvádějící učitel je zkušenější kolega, který nováčkovi pomůže přímo v zaměstnání, aby se rozkoukal. „Je třeba si uvědomit, že začínající učitel sice přijde vybaven oborovými i teoretickými znalostmi a představami o fungování školy a vzdělávacím procesu, po nástupu do nového zaměstnání je však konfrontován se specifickou realitou dané školy a hned začíná učit. Není tedy k dispozici žádný čas na porovnávání teorie a praxe,“ shrnul úlohu uvádějícího učitele Národní pedagogický institut v dokumentu Adaptační období začínajícího učitele.
Provázející učitel je zkušený učitel, který vede studenta učitelství na pedagogické praxi a spolupracuje s ním při výuce ve třídách.
2. Revize rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání
Mateřské školy mají lépe připravit děti na ty základní a výuka v nich má usnadnit přechod mezi školkou a školou. Cílem je zvýšit kvalitu vzdělávání a podpořit více motorický vývoj, fyzické aktivity a tělesnou zdatnost dětí, posílit jejich samostatnost, tvořivost i schopnost řešit problémy dětí.
Duševní zdraví a řešení nerovností ve školách mají mít prioritu, říká analytička
„Budou konkretizovány postupy vedení a využívání pedagogické diagnostiky k individualizaci vzdělávání, což bude mít dopad i na snížení podílů odkladů školní docházky. Důraz bude kladen na spolupráci se zákonnými zástupci v oblasti vzdělávání a výchovy dětí,“ shrnuje strategie ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
3. Střední článek podpory
Projekt pro systémovou podporu ředitelů škol a jejich zřizovatelů. Týmy odborníků školám a zřizovatelům v okresech poskytují podporu v oblasti managementu, správy organizace a vedení lidí. „Chceme, aby se projekt Střední článek podpory stal jakýmsi prvním místem podpory pro všechny školy, aby se na nás mohli obracet ředitelé a ředitelky škol nebo zřizovatelé a byla jim poskytnuta podpora, kterou v tu chvíli potřebují, ať už informačně, nebo metodicky,“ sdělila zástupkyně státního tajemníka ministerstva školství Martina Běťáková. Projekt poběží do roku 2029.
4 . Zřízení Odboru podpory škol a zřizovatelů MŠMT
Na Střední článek podpory dohlíží a řídí ho nový Odbor podpory škol a zřizovatelů. Spadá pod MŠMT a v jeho čele stojí Jana Šmíd Winterová.
5. Projekt Podpora rovných příležitostí
Ve školách se rozjel projekt, který bojuje proti rozdílné kvalitě škol a nerovnostem ve vzdělávání. Ty jsou zčásti dané i socioekonomickými podmínkami v některých regionech s vyšším počtem vyloučených lokalit. Ministerstvo vybralo čtyři stovky škol, kde se žákům nabídne podpora pro doučování a posílí kompetence učitelů pro práci s nesourodými skupinami žáků se zohledněním specifik jednotlivých skupin.
Co se nedaří:
1. Zapracování Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+
Reformy školství váznou. „Většina opatření navržených v plánu má zpoždění v realizaci,“ shrnul programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký. První období zavádění této vládní politiky skončilo v prosinci 2023. Podle Hřebeckého se stihlo jen dvacet až třicet procent ze zamýšlených úprav v první etapě.
EDUin v auditu poznamenává, že není zpracovaný dopad ani ekonomické náklady pro dosažení cílů reformy. Stručně, strategie si dává mnoho úkolů, řada z nich ale i kvůli nedostatku peněz zřejmě zůstane jen na papíře.
Plat učitele? Často stejný jako ve skladu či na stavbě. Kolik berou ve školách
2. Inovace oborové soustavy
Středoškolská vzdělávací soustava nabízí skoro tři stovky specializovaných oborů. Liší se kvalitou i dosaženými znalostmi absolventů, kteří ale často nepracují ve svých oborech. Ministerstvo školství proto chce soustavu inovovat. Chce snížit počet oborů vzdělávání, posílit vzdělávání všeobecné, zvýšit prostupnost oborů i jejich atraktivitu. Daří se to ale jen pomalu. „Inovace měla být dokončena v prvním implementačním období. Ze sedmi klíčových aktivit je však zatím dokončena jen jediná,“ shrnula analytička EDUin Nikola Šrámková.
3. Sociální role školy
Podle výzkumů úspěch dítěte ve škole silně závisí na tom, kde se narodilo, a na sociálním postavení jeho rodičů. „V Česku existují různé vzdělávací světy – rozdíly mezi školami jsou zásadní, vzniká skupina úspěšných a podprůměrných škol. A závislost průměrných výsledků na sociálním složení škol je vysoká,“ uvedla studie Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, kterou si nechala zpracovat Nadace České spořitelny. Podle analýzy EDUin je nezbytné, aby škola kromě vzdělávací a výchovné role plnila také roli sociální. Na tom, jak by to mělo vypadat, ale zatím nepanuje ani politická, ani odborná shoda.
