Novým guvernérem ČNB se může stát Dlouhý. Prosazuje ho prezident Zeman

5 měsíce starý 136

Sedmičlenná bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově-politických opatřeních. Členové rady mají šestiletý mandát a nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.

ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Letos v červnu končí první šestiletý mandát viceguvernérovi ČNB Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi.

Server Seznam Zprávy uvedl, že vedle Dlouhého mají podle několika nezávislých zdrojů z bankovních kruhů i prezidentova okolí k obsazení postu guvernéra ČNB výrazně nakročeno také současní viceguvernéři Nidetzký a Marek Mora. „Nikdo mi nic nenabídl,“ reagoval na dotaz serveru Dlouhý.

K případné kandidatuře Dlouhého v neděli předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že by byl rád, kdyby se tato informace nepotvrdila. Zmínil i například jeho minulost jako člena Komunistické strany Československa (KSČ).

„Myslím si, že Česko má kvalitní osoby, které by mohly být členy bankovní rady a jsou některé věci, které vedou dopředu přes modernitu, a ne návrat do historie,“ řekl.

Hladká komunikace mezi ČNB a vládou

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nechtěl nominaci Dlouhého komentovat s tím, že o tom ještě ani nedebatovali předsedové koaličních stran. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové, která byla členkou rady ČNB, Dlouhý z odborného úhlu pohledu podmínky pro funkci splňuje.

„Pro mě je zásadní, aby komunikace mezi ČNB a vládou byla hladká. Aby ty kroky centrální banky nebyly zpochybňovány jako předchozí vládou,“ uvedla.

Dlouhý v roce 2013 neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách. Prezidentem Hospodářské komory je od roku 2014 a loni se pokoušel získat post šéfa Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jako někdejší člen vlády v 90. letech byl Dlouhý jednou z nejznámějších tváří polistopadové ekonomické transformace.

Zdroj