O horní hranici pro interrupce zjevně nešlo

5 měsíce starý 101

Nejvyšší soud USA minulý týden podle očekávání zrušil ústavní právo na potrat. Poměrem 6:3 zneplatnila konzervativní většina rozhodnutí z případu Roe v Wade, který před téměř padesáti lety toto právo uzákonil. K tématu, které přivedlo Spojené státy do varu, přinášíme následující text Silvie Lauder, komentář Jiřího Sobotyčlánek spisovatelky Margaret Atwood, který vyšel v časopise Atlantic v květnu 2022, kdy do médií unikl návrh rozhodnutí Nejvyššího soudu na zásadní změnu potratové politiky v USA.   

Na americký spor o přístup tamních žen k interrupcím se lze dívat mnoha způsoby. V jedné rovině jde o debatu o povaze rozhodnutí, jimiž byl přístup k zákroku před padesát lety umožněn - neměli namísto Nejvyššího soudu změnu odhlasovat zákonodárci? Byla takto zásadní věc podpořena a zdůvodněna vhodnými argumenty? O této rovině podrobně píše kolega Jiří Sobota.

Jde o pohled legitimní, nakonec do jisté míry ho sdílela i liberální soudkyně Ruth Bader Ginsberg, která jinak právo žen na potrat jednoznačně podporovala - i když i s tím by se dalo v aktuální situaci polemizovat. Pokud šlo o problematické rozhodnutí, proč toto téma neotvírali a nezvedali konzervativní soudci, kteří v poslední době řady Nejvyššího soudu rozšířili (tři nominanti ex-prezidenta Donalda Trumpa), a místo toho jak během veřejných slyšení, tak soukromých konverzací s politiky slibovali, že půl století platný, a tudíž “zavedený” právní precedens budou respektovat?

V tomto směru bychom se mohli podobně ptát, zda je v Česku legitimní řídit se legislativou schválenou loutkovým parlamentem komunistického Československa v roce 1986 a stále operující s absurdně archaickými termíny - v českém zákoně je stále řeč o České socialistické republice, protože tato otázka byla v kompetenci jednotlivých republik, zákon rovněž určuje, aby se lidé prokazovali průkazem vystaveným Sborem národní bezpečnosti.

Podobně se vznášejí otazníky nad debatovanou hranicí třiadvaceti týdnů těhotenství, o niž šlo v případu, kterým se Nejvyšší soud aktuálně zabýval - tedy o právo státu Mississippi snížit limit pro interrupci na patnáct týdnů těhotenství. Možnost podstoupit interrupci později v těhotenství platí ve více zemích, mimo jiné také v Česku, ale je obvykle omezena na určité situace (ohrožení života ženy, těžké poškození plodu či genetické indikace), přičemž v některých zemích, třeba v Dánsku, se mezi důvody mohou vyskytovat i socioekonomické faktory.

Čtěte také: Američtí konzervativci nezapomněli ani po půl století

V tomto směru sice ve Spojených státech skutečně plošně platila značně liberální pravidla, nicméně je na místě připomenout, že byla minimálně využívaná. Na interrupce v pozdním termínu připadaly jednotky procent případů (podle loňské statisticky amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se po šestnáctém týdnu těhotenství odehrají pouze čtyři procenta zákroků), a naopak dvaadevadesát procent připadalo na interrupce v prvním trimestru.

Pokud by tedy šlo o lepší nastavení “horní” hranice pro interrupce, mohl přesně tohle Nejvyšší soud udělat. Nakonec už to jednou udělal. V původním rozsudku Roe versus Wade z roku 1973 byla hranice, před kterou plod není schopen přežít mimo tělo matky, a tudíž je interrupce možná, stanovena dokonce až na 28 týdnů. Na třiadvacet týdnů byla snížena v rozsudku Planned Parenthood v. Casey v roce 1992.

Soudci zároveň přiznali jednotlivým státům USA právo regulovat přístup k zákroku, pokud tato omezení ženy “nepatřičně nezatěžují” - přičemž dostatečně vágní formulace dávala lokálním politikům značné možnosti, čehož také využívali. Jak zastáncům zcela neomezeného přístupu k interrupcím, tak podporovatelům jejich úplného zákazu rozsudek přišel nedostatečný, nicméně rozhodnutí bylo dlouho považováno za kompromis, který na nějaký čas “potratové války” ukončil.

Soudci tedy měli v ruce nástroj - a precedent, na které se tak rádi odvolávají - jak státu Mississippi vyhovět, a přitom zachovat přístup amerických žen k interrupcím v šíři, v níž ji reálně využívaly. Místo toho však otevřeli dveře k situaci, v níž budou potraty na řadě míst USA omezeny téměř absolutně. O horní hranici pro interrupce tedy zjevně nešlo - a to ani státu Mississippi, který oznámil, že zakáže všechny potraty s výjimkou ohrožení života matky, znásilnění a incestu.

Zdroj