O něm bez něj. Trailer nahlíží do života Milana Kundery

3 měsíce starý 12

Bez námitek se hlásí až ke svému prvnímu prozaickému počinu: povídkám Směšné lásky, které vycházely během šedesátých let. Dvě z nich se staly také námětem pro stejnojmenné filmy: Nikdo se nebude smát a Já, truchlivý Bůh. Jeho projev na sjezdu spisovatelů v roce 1967 patřil k podnětům, jež formovaly pražské jaro, ve stejné době vydává svůj zásadní román Žert.

Francouz, který nepřestal být Čechem

S nástupem normalizace ztratil možnost publikovat, odjel přednášet do Francie, o nemožnosti návratu definitivně rozhodlo odebrání českého občanství za Knihu smíchu a zapomnění. České občanství mu bylo vráceno až po čtyřiceti letech. Podle jeho celoživotního přítele, také spisovatele Milana Uhdeho ale Kundera nikdy „nepřestal být Čechem a Moravanem“. Jeho slova potvrzuje i autorovo rozhodnutí věnovat část svých písemností Moravské zemské knihovně v Brně.

V češtině napsal ještě také Nesnesitelnou lehkost bytí, poslední česky psanou Kunderovou knihou byl román Nesmrtelnost z počátku devadesátých let, poté psal francouzsky. Francouzské knihy česky nevycházely, Kundera se obával nedostatečné kvality překladu, výjimku povolil až u svého posledního titulu, Slavnosti bezvýznamnosti. V češtině ale vyšlo několik svazů Kunderových esejů, které si revidoval a přeložil sám. Na tuzemských jevištích se také uvádějí jeho hry Jakub a jeho pán nebo Ptákovina.

Jako „svého“ vnímá Kunderu i Francie. Důkazem literární úcty je, že Kundera patří k několika málo spisovatelům, jejichž souborné dílo bylo ještě za jejich života vydáno v prestižní edici nakladatelství Gallimard věnované klasikům.

Stranou médií

Od poloviny osmdesátých let neposkytuje Kundera rozhovory a mediálního zájmu se straní. Jak ve Francii, tak v Česku, i když svou rodnou zemi po sametové revoluci několikrát navštívil. Státní vyznamenání udělené Václavem Havlem ale převzala Kunderova manželka a spolupracovnice Věra. Kundera obdržel také nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie.

Bez informací přímo od zdroje se musí obejít i autoři životopisů Milana Kundery. Pozdvižení na české literární scéně vzbudila zejména rozporuplně přijatá biografie od spisovatele Jana Nováka, vydaná rok po Kunderových devadesátinách.

Zdroj