Obavy šťastných Čechů. Nikdo se tolik nebojí drahoty a vypnutého topení

5 měsíce starý 161

Když se výzkumníci v únoru před Putinovou válkou ptali Čechů na to, jak se jim žije, vyšlo jim, že se Česko zařadilo do evropské TOP 10 nejspokojenějších. Skoro polovina Čechů tehdy chválila vládu, skoro dvě třetiny celkové poměry v zemi a plných 85 procent domácností označilo za dobrou či spíše dobrou svou finanční situaci.

Ve všech případech se tím Česko dostalo po bok zemí, kde jsou lidé nejspokojenější – zpravidla jde o země, které za sebou mají tři čtvrtě století stabilního rozvoje na západ od železné opony.

Tomu se nemůže rovnat žádná ze zemí bývalého socialistického bloku. Výrazně lepší bilanci mají jen státy Skandinávie a ekonomičtí tygři z Lucemburska nebo Irska.

Škarohlídi v akci

O to víc v průzkumech Eurobarometru překvapí odpovědi na otázku, jak bude v příštích dvanácti měsících. Skoro polovina tuzemců se obává, že se zhorší celkové poměry v zemi, skoro dvě třetiny mají strach z ekonomických problémů a více než čtvrtina se hrozí toho, že nastanou potíže s rodinnými financemi. To je naopak nejhorší bilance v Evropě. Česko se takovou mírou nejistoty zařadilo mezi bývalé socialistické státy, dokonce do jejich čela.

Starší průzkumy dokazují, že míra obav prudce vyrostla po nástupu pandemie. Významněji se nesnížila, i když se mezitím příjmy domácností zlepšily a koronavirus zeslábl. Podnětem mohly být nové hrozby, na které Češi reagují citlivěji než ostatní evropské národy.

V dotazníku, kde mohli Evropané jmenovat dvě největší současné komplikace, získala 70 procent hlasů od tuzemců inflace a skoro třetinu obavy z výpadku dodávek energie. V obou případech to znamenalo druhé místo v Evropě za Estonskem.

Češi dokážou důvod svých obav měnit rychleji než ostatní. Zdravotnickou situaci způsobenou koronavirem označilo v únoru za velký problém 12 procent zdejších občanů, tedy nejmenší podíl v Evropě. Před rokem byl podíl 52 procent a patřil v Evropě k nejvyšším.

Proč zároveň se spokojeností rostou obavy z budoucnosti, může mít podle Jiřího Večerníka ze Sociologického ústavu jednoduché vysvětlení: „Spokojení lidé jsou citlivější i na malé výkyvy,“ připomíná.

Nespokojenou společností blahobytu je podle německého filozofa Norberta Bolze celá západní Evropa a severní Amerika. Jejich obyvatelé sice žijí ve zlatém věku, dosud si toho ale nevšimli.

„Životní standard se od druhé světové války ztrojnásobil, jsme zdravější a žijeme déle než kdykoli předtím, cestujeme po celém světě a máme neomezené vzdělávací možnosti. Zřejmě je ale těžké se nad tím radovat,“ uvedl ve své nové knize „Avantgarda strachu“, ve které zároveň popsal, jak západní společnost místo toho hledá budoucí katastrofy, kterých by se mohla děsit.

V tom se Češi přiblížili Západu, pouze s tím rozdílem, že namísto klimatické změny a společenských nerovností je děsí inflace a především vysoké účty za topení.

Zdroj