Obrana urychlí obří nákupy

5 měsíce starý 153

Na seznamu jsou dodatečně například desítky obrněnců Pandur a Titus. Vláda, která bude mohutně zbrojit po vzoru dalších evropských zemí, zejména Německa, také zdvojnásobí objednávku u vlády USA na pořízení vojenských vrtulníků Bell.

Vláda také posvětila obraně plán v příštích třech letech nakoupit další výstroj a vojenskou techniku za dodatečně slíbených 48 miliard korun.

Za tři roky armáda utratí za zbraně přes 110 miliard

Vzhledem k již schváleným akvizičním plánům na příští tři roky, které počítaly s nákupy techniky a vybavení pro armádu každoročně nejméně za 20 miliard korun, utratí resort obrany v příštích třech letech celkově přes 110 miliard jen za zbraně.

„Kromě toho, že kontinuálně pomáháme ukrajinské straně, identifikovali jsme také materiál, který potřebujeme urgentně nakoupit, a co nejrychleji tak posílit schopnosti naší armády,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ještě letos chce obrana odstartovat nové zakázky za 14,58 miliardy korun.

„Konkrétně se jedná o nákup balistických prostředků, munice, náhradních dílů, posílení pozemní přepravy, prostředky C4ISTAR a také ruční palné zbraně,“ uvedlo ministerstvo obrany.

Tatra: Armáda má teď přednost

To konkrétně znamená nákup neprůstřelných vest a helem, nákladních automobilů Tatra a terénních vozů Toyota Hillux, počítačového vybavení a také útočných pušek Bren a pistolí od České zbrojovky. V následujících dvou letech chce obrana nad plán rozjet zakázky za 33,77 miliardy.

„Jedná se například o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a Titus, pořízení ženijních prostředků, lehkých útočných vozidel, taktického satelitního systému či komunikačních a informačních prostředků,“ sdělila obrana po jednání vlády.

Armáda používá 127 pandurů a letos by měla začít dostávat první z 62 objednaných vozů Titus. Podle informací Práva chce armáda objednat navíc několik desítek obrněnců Pandur a Titus, které v licenci vyrábí kopřivnická firma Tatra Defense Vehicle (TDV) ze zbrojařského konsorcia CSG.

Mluvčí CSG Andrej Čírtek Právu řekl, že ještě od obrany nedostali žádnou objednávku, ale že nebude problém obrněnce urychleně vyrobit. „Společnost TDV jako strategický podnik obranného průmyslu je připravena vyčlenit své kapacity přednostně pro potřeby české armády,“ řekl Právu Čírtek.

Armáda chce také nakoupit pro chrudimský výsadkový pluk 150 lehkých útočných vozidel, která by měla nahradit dosluhující vozy Land Rover Kajman. Urychlit by se také měl projekt GOLEM na pořízení vlastního satelitu, který by dodával informace Vojenskému zpravodajství. Podle informací Práva obrana už také začala vyjednávat s americkou vládou o navýšení objednávky vrtulníků Bell.

Chceme co nejrychleji posílit schopnosti naší armády

Jana Černochová

Před dvěma roky obrana podepsala kontrakt s vládou USA za 15,6 miliardy korun na dodání 12 vrtulníků (čtyř bitevních AH-1Z Viper a osmi dopravních UH-1Y Venom). První kusy by měly dorazit příští rok. Obrana by chtěla dalších 12 kusů.

Modernizace pokračuje

Podle leteckého experta Tomáše Souška ve hře jsou i vrtulníky, které přestalo používat americké námořnictvo. „Firma Bell nám nabízí, abychom si přiobjednali nové. Ale reálnější je nabídka olétaných strojů, které má navíc námořní letectvo USA, protože ruší letku na Havajských ostrovech,“ řekl Právu Soušek.

Podle Černochové by po navýšení rozpočtu mohla vláda splnit slib, že do roku 2025 zvedne výdaje na obranu na dvě procenta HDP. Podle odhadů by tak obrana měla za čtyři roky mít roční rozpočet až 150 mi­liard korun. Letos by mělo ministerstvo obrany hospodařit se zhruba 90 miliardami korun, což je 1,45 procenta HDP.

Armáda v posledních letech začala víc modernizovat. V únoru dostala první z osmi izraelských radarů MADR za 3,5 miliardy korun. Podepsaná je smlouva na 52 francouzských děl Caesar za 8,52 miliardy korun a také čtyř baterií izraelských raketometů Spyder za 13,7 miliardy.

Obrana také rozhoduje, zda pokračovat v největším armádním nákupu nových bojových vozidel pěchoty BVP za 52 mi­liard korun. Vzhledem k situaci na trhu a k inflaci se tento nákup zřejmě výrazně prodraží.

Letos bude také muset ministerstvo rozhodnout, zda bude pokračovat v pronájmu stíhaček Gripen i po roce 2027, nebo zda pořídí nové stroje. Pronájem 14 gripenů vychází ročně okolo 1,7 miliardy korun.

Nákup nových by vyšel na desítky miliard korun. Navíc armáda by chtěla počet stíhaček zdvojnásobit. Výhledově bude armáda chtít nakoupit nové tanky, ve hře je i větší dopravní letadlo.

Zdroj