Obrazem: Druhé nejstarší pražské nádraží se dočkalo. Začíná rekonstrukce za miliardy

před 3 měsíce 102

 Aktuálně.cz / Neznámý autor / Volné dílo / Reprofoto z online publikace Ing. arch. Zdeňka Šimoníka "Smíchovské nádraží - život": http://www.uzemi.eu/Include/Data/getfile.php?db=uzemi&id=1168

Rekonstrukce nádraží si vyžádá jen dílčí omezení pohybu cestujících ve stanici. K nástupu do vlaků budou využívat jen část nástupišť, vzniknout má i jedno provizorní. Most přes Nádražní ulici bude po rekonstrukci tříkolejný. Na něj má podle představy Správy železnic navazovat nový tříkolejný most přes Vltavu. Současný památkově chráněný most chce zbourat.

Součástí rekonstrukce nádraží je také výstavba lávky směrem k Radlické ulici, která umožní lidem přístup na jednotlivá nástupiště a zároveň propojí stanici s novou čtvrtí vznikající na Smíchově. Nahradí lávku, která loni ustoupila výstavbě. Její stavba vyjde na 314 milionů korun. Kromě toho plánuje Správa železnic rekonstrukci nádražních budov a stavbu nového křídla, hotovo má být v roce 2028.

Třetí velký projekt na nádraží má na starost Praha. Koncem loňského roku vypsala tendr na stavbu dopravního terminálu s předpokládanou cenou osm miliard korun. Vznikne nové autobusové nádraží i rozsáhlé záchytné parkoviště. Zahájení stavby město předpokládá na konci příštího roku a dokončení do konce roku 2030.

Původní nádraží utrpělo válkou

První vlak přijel na smíchovské nádraží před více než 160 lety, v roce 1862. Smíchov byl tehdy samostatné město, které ještě nebylo součástí Prahy. Vlaky odtud jezdily do Plzně a dále do Bavorska. Bylo teprve druhou velkou stanicí, kterou mohli Pražané využívat. Vůbec nejstarší je Masarykovo nádraží, otevřené v roce 1845.

"Davy lidu a nepřehledné řady kočárů táhly se k smíchovskému nádraží, jež působí dojem uspokojující, ač dotud ještě nese ráz nedohotovenosti a novoty. V síni na čekání upravené překvapil nás na stěně zavěšený pořádek jízdy v české i německé řeči a v slovanských barvách tištěný. Jinak ale vydala společnost vesměs jen německé vstupné lístky, jména štac jsou po celé dráze taktéž jen německy napsána, konduktéři oznamují po celé dráze štace jen po Německu a vyžadují taktéž fárkarty," popsal otevření stanice v létě 1862 časopis Rodinná kronika.

Nádraží i celou trať vybudovala začátkem druhé poloviny 19. století společnost Česká západní dráha, která se musela potýkat nejen s nesouhlasem vlastníků některých pozemků, ale třeba také s objevem pravěkého pohřebiště. Budovy nádraží byly postaveny ve strohém architektonickém stylu s klasicistními a romantickými vlivy. Vedle hlavního jednopatrového objektu zde byla i služební budova s novogotickou hranolovitou věží. Prvních větších úprav se nádraží dočkalo v roce 1888, o šest let později byla dráha zestátněna a od roku 1895 se stanice nazývala Smíchov.

Stanice, dlouho nazývaná Západní nádraží, se rychle stala důležitým dopravním uzlem pro spojení Prahy se západem Čech a s jihovýchodním Německem. Koncem druhé světové války nádraží poškodilo spojenecké bombardování, zasáhly ho také události Pražského povstání v květnu 1945, kdy v jeho prostoru operovaly tři obrněné vlaky. V 50. letech bylo původní nádraží, jež stálo trochu severněji než dnes, bez většího zájmu zbouráno. V letech 1953 až 1956 vzniklo nádraží nové podle projektu architektů Jana Zázvorky a Ladislava Žáka ve stylu klasicizujícího funkcionalismu.

Výtvarnou výzdobu nynější odbavovací haly vytvořil malíř Richard Wiesner; tvoří jí čtyřicetimetrová budovatelská freska s téměř 80 postavami symbolizujícími československý lid v práci při výstavbě země. Posledním velkým zásahem bylo napojení nádraží na metro v roce 1985. 

Přečtěte celý článek