OBRAZEM: Povánoční a novoroční úklid. Jistá romantika sběru odpadu

3 měsíce starý 16

Tradičně jako každé ráno většina z „nasazených“ postává u automatu na kávu hned za vrátnicí, pokuřují, klábosí a vyhlížejí, kdy se z přítmí dvora vynoří jejich vůz.

Jednu posádku tvoří většinou tři členové, mají určenou zónu, o kterou se mají během ranních a dopoledních hodin postarat. Posádky se samozřejmě odlišují ještě typem odpadu, který sbírají.

Řidič je připraven, ještě pokynout místnímu vrátnému a rychle do svého rajonu. Rychlost ovšem není to nejpodstatnější, důležitá je taktika. Vědět, do jaké ulice vjet popředu, do jaké nacouvat, kdy nechat kolegu na stupínku vyběhnout s předstihem, kdy mu naopak zastavit až u samotné popelnice.

„Všichni si myslí, jak umí řídit, ale opak je pravdou, mnoho řidičů se u Pražských služeb vůbec neosvědčí, takže jich je nedostatek“ říká Pavel, který je šoférem naší posádky.

I on občas vyběhne z tepla kabiny popelářského vozu pomoct kolegům. Obzvláště nyní v době vánoční, kdy lidé vyhazují více odpadu nežli obvykle a ten se pak válí v okolí popelnic. Nicméně tento popelářský vůz má posbírat pouze obsah popelnice a větší kusy odpadu okolo. Jiná úklidová četa pak dočistí okolí popelnic od drobných dopadků ještě později během dopoledních hodin.

„Tady bydlí ten slavný zpěvák z kapely Chinaski“, hlásí s nadšením Petr, který zná trasu nejlépe a evidentně i některé obyvatele konkrétních nemovitosti. Znalost terénu využívá po celou dobu směny a je tak přirozeně vůdčím elementem party. A když by náhodou řidič Pavel zapomněl zastavit, upozorní ho kolegové zezadu pomocí zvonku.

Hotovo. Těsně před polednem přijíždí náš vůz do Chrášťan, kde se nachází třídící linka. Kolegy vysadil Pavel už po cestě a jeho závěrečným úkolem je do posledního papírku vysypat odpad z kontejneru na jednu velkou hromadu. Z ní se potom postupně odpad hrne na třídící linku. Stojí u ni pracovníci a separují ty kusy, který nejsou tříditelné. Nad tím, co někdy vyhodí lidé do tříděného odpadu, zůstává rozum stát.

Zdroj