před 1 měsíc
58
6. 3. 2024
čas čtení 11 minut
Francouzský prezident při návštěvě České republiky prohlásil, že
si "plně stojí za" výroky z minulého týdne, kterými nevyloučil nasazení
západních vojsk na Ukrajině
- Emmanuel Macron vyzval spojence
Ukrajiny, aby při podpoře Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi
nebyli "zbabělci". "Plně si stojí za" výroky z minulého týdne, kterými
nevyloučil nasazení západních jednotek.
"Pro Evropu se jistě blíží okamžik, kdy bude nutné nebýt zbabělci," řekl francouzský prezident na návštěvě České republiky.
V projevu po setkání se svým českým protějškem Petrem Pavlem se Macron zeptal: "Je, nebo není to naše válka? Můžeme odvrátit zrak v domnění, že můžeme nechat věcem volný průběh? Já si to nemyslím, a proto jsem vyzval ke strategickému nárůstu a plně si za tím stojím... Nechceme žádnou eskalaci, nikdy jsme nebyli válkychtiví."
Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že Macronovy citace nejsou užitečné. "Opravdu nepotřebujeme, alespoň z mého pohledu, diskuse o vyslání vojáků nebo o větší či menší odvaze."
Pavel, bývalý generál NATO, řekl, že Západ nepřekročí "pomyslnou červenou linii" tím, že by se zapojil do bojových operací, ale navrhl, že země NATO by mohly například cvičit ukrajinské vojáky na Ukrajině, což by "nebylo porušením mezinárodních pravidel".
Macron se s Pavlem setkal, aby s ním projednal český plán na nákup munice pro Ukrajinu mimo Evropu. Macron uvedl, že Francie tento plán podporuje, a rovněž podpořil využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování obrany Ukrajiny, přičemž se nedotkne hlavního města.
- Bývalý britský ministr obrany Ben Wallace se chytil do ruské pasti, když kritizoval únik vysoce citlivých německých vojenských diskusí o transferu německých raket Taurus na Ukrajinu, uvedl ve středu Miguel Berger, německý velvyslanec ve Spojeném království.38minutová nahrávka, na níž němečtí vojenští důstojníci diskutují o vyslání raket Taurus na Ukrajinu, unikla v pátek do ruské státní televize RT, přičemž pravost nahrávky potvrdila německá vláda. K odposlechu došlo poté, co vysoký představitel německého letectva použil k hovoru WebEx ze singapurského hotelu, uvedl v úterý ministr obrany Boris Pistorius.
Wallace o víkendu uvedl, že únik potvrzuje, že Německo je "pěkně prošpikované" ruskou rozvědkou. "Jen to dokazuje, že nejsou ani bezpeční, ani spolehliví," řekl.
Berger uvedl, že "je krajně nevhodné, co Wallace řekl a jakým způsobem nyní jako poslanec komunikuje. To je to, co Rusko zveřejněním tohoto telefonického rozhovoru chce".
- Ukrajina potopila ruskou válečnou loď poblíž Kerčského průlivu na okupovaném Krymu
, čímž zasadila další ránu námořní síle Moskvy a její kontrole nad Černým mořem. Kyjevská vojenská rozvědka HUR uvedla, že na loď Sergej Kotov zaútočila v úterý pomocí námořních dronů. Plavidlo, které bylo na hlídce, utrpělo poškození zádi, pravého a levého boku, poté se potopilo, uvedla HUR.- Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač na dva vysoce postavené ruské vojenské představitele, kteří jsou považováni za odpovědné za raketové útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu v období od října 2022 do března 2023. Týkají se generálporučíka Sergeje Ivanoviče Kobylasze z ruských ozbrojených sil a admirála Viktora Kinolajeviče Sokolova z ruského námořnictva.
- David Slater, bývalý zaměstnanec amerického letectva obviněný ze sdílení utajovaných informací o válce na Ukrajině na zahraniční seznamce, u soudu v Omaze ve státě Nebraska tvrdil, že je nevinen.
- Evropská komise navrhla nový program pro obranný průmysl v hodnotě 1,5 miliardy eur, který by byl financován z rozpočtu EU na období 2025-2027.
Nový program vyzývá 27 členských států EU, aby do roku 2030 společně pořídily alespoň 40 % svého obranného vybavení.- Ukrajinské orgány naléhají až na 10 členských států EU, aby umožnily vydávání zločinců na Ukrajinu, včetně osob podezřelých z napojení na skupinu Wagner a osob obviněných z rozsáhlé korupce.
- Rusko posílilo své vojenské síly na severu a západě země, aby čelilo tomu, co vláda vnímá jako posilování sil NATO, uvedl jeho ministr obrany Sergej Šojgu. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 se Finsko připojilo k NATO a Švédsko se k tomu chystá. NATO tento týden pořádá vojenské cvičení nazvané Nordic Response 2024, kterého se podle něj zúčastní více než 20 000 vojáků v Norsku, Finsku a Švédsku a které se zaměří na kolektivní obranu.
- Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že zatykače mezinárodního trestního soudu vydané na dva jeho velitele na Ukrajině nemají pro Rusko žádný význam a jedná se o "provokaci".
V samostatném výroku uvedla, že Moskva nikdy nechtěla konflikt s NATO, USA nebo Ukrajinou, ale že hrozby, které jsou jí adresovány, nezůstanou bez odezvy, píše agentura Reuters.
- Ukrajinská vojenská rozvědka GUR je zodpovědná za útok na Michajlovský závod na výrobu železné rudy v ruské Kurské oblasti, sdělil agentuře Reuters pod podmínkou anonymity zdroj z GUR.
Ruští představitelé a majitel závodu, společnost Metalloinvest, již dříve uvedli, že dva bezpilotní letouny zasáhly palivovou nádrž v podniku, který je jedním z největších ruských závodů na výrobu železné rudy.
- Julija Navalná, vdova po opozičním předákovi Alexeji Navalném, vyzvala Rusy, aby se v poledne 17. března připojili k protestu v den voleb a hlasovali proti prezidentu Vladimiru Putinovi nebo zneplatnili hlasovací lístky, uvedla agentura Reuters.
- Británie je připravena půjčit Ukrajině všechna zmrazená aktiva ruské centrální banky ve Spojeném království na základě toho, že Rusko bude nuceno zaplatit Ukrajině reparace na konci války, uvedl britský ministr zahraničí David Cameron. Uvedl, že majetek bude použit jako záruka na zaplacení reparací.
Tento plán je radikálnější než návrhy projednávané v Evropské unii, aby Ukrajina dostala pouze neočekávané zisky z aktiv ruské centrální banky, která jsou v držení Západu. Roční neočekávané zisky se odhadují na 4 miliardy dolarů.
Cameron v úterý večer řekl svým kolegům v Horní sněmovně:
Je zde možnost využít něco jako syndikovaný úvěr nebo dluhopis, který by fakticky využíval zmrazená ruská aktiva jako záruku, aby se tyto peníze daly Ukrajincům s vědomím, že je získáme zpět, až Rusko zaplatí reparace. Usilujeme o maximální jednotu G7 a EU v této věci, ale pokud se nám jí nepodaří dosáhnout, myslím, že budeme muset postupovat společně se spojenci, kteří chtějí tuto akci podniknout.
Cameron uvedl, že si nemyslí, že by plán na vydání dluhopisů jakkoli podkopal pověst londýnské City.
Je to poprvé, co Cameron o návrhu takto podrobně otevřeně hovoří, a pravděpodobně to podtrhuje politickou podporu, kterou plán má v USA, ale nikoli v EU.
Plán by byl pro Ukrajinu obzvláště užitečný, pokud by americký Kongres nadále blokoval prodloužení pomoci Ukrajině, protože by jí poskytl nový zdroj finančních prostředků na nákup výzbroje a financování rozpočtového deficitu.
Skupina G7 již více než rok diskutuje o tom, zda by bylo možné zabavit také aktiva ruské centrální banky zmrazená v době ruské invaze na Ukrajinu, aniž by byla podkopána důvěra v mezinárodní finanční systém.
EU odhaduje, že aktiva ruské centrální banky ve výši přibližně 260 miliard EUR byla imobilizována ve formě cenných papírů a hotovosti v jurisdikcích partnerů G7, EU a Austrálie, přičemž více než dvě třetiny z nich byly imobilizovány v EU.
Předpokládá se, že Belgie má pod kontrolou až 190 miliard aktiv uložených ve svém finančním clearingovém středisku Euro clearing, a je nejvíce neochotná následovat tak radikální plán, jaký předložil Cameron. Tvrdí, že již čelí řadě soudních sporů především v Rusku, a její postoj má podporu Francie a Německa.
Americké ministerstvo financí, které se zpočátku zdráhalo zabavit aktiva centrální banky kvůli předpokládané nedotknutelnosti státních aktiv, se k myšlence dluhopisů přihřálo. Odhaduje se, že USA mají ruská aktiva v hodnotě 40 až 60 miliard dolarů a Spojené království blíže k 25 miliardám liber, ale žádný oficiální údaj nebyl zveřejněn.
Síla návrhu spočívá v tom, že zabavený majetek by byl po zaplacení reparací považován za vrácený Rusku. Slabinou návrhu je, že předpokládá, že Ukrajina dosáhne vojenského vítězství a poražená Moskva bude ochotna zaplatit reparace za škody, které Ukrajině způsobila, což se nyní zdá nepředstavitelné.
Vladimir Putin již podnikl odvetné kroky a zabavil majetek některých amerických společností působících v Rusku.
Odhaduje se, že Ukrajina potřebuje 100 miliard eur ročně na odražení ruské invaze a dalších 50 miliard eur ročně na obnovu.
K podobnému přivlastnění státního majetku došlo již dříve, zejména k zabavení miliard dolarů z iráckých fondů, které byly určeny na reparace pro Kuvajt po invazi v roce 1990, a to se souhlasem Spojených národů. Rusko by vetovalo jakýkoli krok OSN, který by schválil zabavení jeho majetku.
Ministr zahraničí sasd si nemyslí, že by se ruský prezident Vladimir Putin zastavil u Ukrajiny, a řekl, že" pokud bychom dovolili Rusku jakoukoli formu vítězství na Ukrajině, bylo by ohroženo Moldavsko a některé pobaltské státy".
- Rusko neuznává zatykače vydané mezinárodním trestním soudem (ICC) na dva ruské velitele, uvedl ve středu Kreml.
Kreml uvedl, že Rusko není smluvní stranou Římského statutu, kterým byl ICC zřízen - a že proces u soudu je uzavřen, informovala agentura Reuters.
ICC vydal zatykač na Sergeje Kobyljaše a Viktora Sokolova pro podezření z válečných zločinů na Ukrajině s tím, že existují důvodné podezření, že oba jsou odpovědní za "raketové údery provedené silami pod jejich velením proti ukrajinské elektrické infrastruktuře v období nejméně od 10. října 2022 do nejméně 9. března 2023".
- Ruský prezident Vladimir Putin se ve středu v jihoruské Soči setká s šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grosim,
uvedl Kreml.- Po prvním útoku na závod na zpracování železné rudy v Rusku uvedl Metalloinvest ve svém prohlášení:
V důsledku útoku dronu v Železnohorském okrese dnes došlo k požáru palivové nádrže ve skladu paliv a maziv Michajlovského těžebního a zpracovatelského závodu.
Ke ztrátám na životech nedošlo. V současné době se provádějí nezbytná opatření k uhašení požáru.
Druhý ukrajinský dron zasáhl rafinerii železné rudy Michajlovského GOK v ruské Kurské oblasti, a to krátce po předchozím útoku na závod, uvedl na Telegramu regionální gubernátor Roman Starovoit.
Uvedl, že při obou úderech nedošlo k žádným obětem na životech.
Zdroj v angličtině ZDE
257
