Ochrana přírody dostala novou zbraň proti ohňostrojům. Bude dost účinná?

5 měsíce starý 25

Zatímco CHKO Třeboňsko o využití omezení či zákazů ohňostrojů neuvažuje, ředitel CHKO Beskydy František Jaskula to vnímá jako pozitivní a potřebnou věc. „Jsme rádi, že ta možnost vznikla. Budeme chtít vstoupit do jednání s horskými chatami, které jsou v rezervaci a kde hrozí problémy. Ale nemáme sílu dělat nějaké plošné restrikce,“ říká Jaskula, podle kterého mají lepší přehled o situaci s ohňostroji obce a samy mohou používání zábavní pyrotechniky omezit vyhláškou

Omezení nebo úplný zákaz zřejmě čeká Lysou horu, která se tyčí nad Národní přírodní rezervací Mazák nebo Národní přírodní rezervaci Radhošť. Obě území jsou totiž v blízkosti horských chat. „Zaslouží si, abychom to tam projednali, přikryli rozhodnutím a na vybraná místa rozmístili horskou stráž,“ říká František Jaskula s tím, že na hlídání celého území nejsou lidé. „CHKO Beskydy má téměř 1200 kilometrů čtverečních a 18 kmenových zaměstnanců,“ dodává.

Ohňostroj u výběhu jelenů

Zatímco v případě CHKO dostaly jednotlivé správy možnost silvestrovské výbušné radovánky omezit či zakázat, v případě národních parků došlo k úplnému zákazu už před čtyřmi lety, a to díky novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Ani tady ale vše nefunguje stoprocentně. „Navzdory zákazu někde ohňostroje byly, ale pocitově jich celkově bylo méně než před rokem. Máme ale velmi omezené možnosti, jak zákaz vymáhat,“ konstatuje mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Podle mluvčího Národního parku Šumava Jana Dvořáka je zlepšení znatelné. „Před čtyřmi lety každá vesnice bouchala a třískala, to už naštěstí dávno není. Vděčíme za to jak některým obcím, tak místním obyvatelům, kteří působí na ostatní, aby zábavní pyrotechniku nepoužívali. Tím nám velmi pomáhají a patří jim velký dík,“ říká Dvořák. Zároveň ale dodává, že ne všude je to ideální.

Bouřlivé silvestrovské oslavy má za sebou obec Srní nebo Borová Lada, případ z obce Stožec předali strážci NP Šumava k řešení státní správě. K výtečníkům, kteří odpalovali ohňostroj na Kvildě přímo u výběhů s jeleny a rysy, však nestihli přijet včas. „Kolegové strážci také řešili případ, kdy lidé odpalovali tichý ohňostroj. V obchodě jim prý řekli, že tato pyrotechnika je na území národních parků povolená. Řešili jsme to na místě domluvou, kdy strážci vysvětlili, že na území NP je zakázána veškerá pyrotechnika,“ dodává Jan Dvořák.

Ohňostroje vs. divoká zvířata

Nejčastějšími argumenty proti nadměrnému používání zábavní pyrotechniky a ohňostrojů jsou znečištění a stresová zátěž u lidí i živočichů. Zatímco v případě domácích a hospodářských zvířat člověk snadno zjistí, jak na výbuchy a záblesky reagují, u volně žijících to tak snadné není. „Stres je přirozenou součástí života zvířat, protože např. většina druhů se setkává s predátory. Problémem je nadměrný nebo chronický stres. Ten může být způsoben nepřirozenými podněty, které jsou v krajině dominované člověkem běžné (např. turismus, doprava, lov aj.),“ popisuje Pavel Hulva z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pokud jsou volně žijící zvířata vystavovaná stresovým situacím dlouhodobě, může u nich nastat problém s přijímáním potravy nebo s rozmnožováním. Ve snaze utéct se také mohou vážně zranit – zvláště v pak v noci. „Výbuchy pyrotechniky v principu nejsou odlišné od výstřelů pušek, se kterými se zvířata v přírodě setkávají, není to tedy pro ně úplně neznámý podnět. Samozřejmě na silvestra je intenzita tohoto podnětu velká a některé druhy může negativně ovlivnit. Zde je potřeba apelovat na zdravý úsudek a ohleduplnost ke zvířatům,“ dodává Pavel Hulva.

Zdroj