Před 85 lety začala okupace Československa nacistickým Německem, do Prahy přijel Hitler

Počátek roku 1939 byl ve znamení zvýšeného nátlaku ze strany Německa a Maďarska. Již tak napjatá situace se začátkem března ještě vyhrotila. V Bratislavě vyhlásil 14. března slovenský parlament samostatnost, maďarská vojska překročila hranice Podkarpatské Rusi a Maďarsko zaslalo vládě ultimátum požadující okamžité postoupení tohoto území. Na hranicích Čech a Moravy bylo soustředěno na dvě stě tisíc německých vojáků a zpravodajské služby již s předstihem varovaly před hrozící okupací.

V této situaci se prezident Hácha pokusil jednat s říšským vůdcem Adolfem Hitlerem a zachránit část samostatnosti pro české země. Do Berlína odjel spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským. Hácha opouštěl Prahu s představou, že bude s Hitlerem mluvit především o situaci na Slovensku. Slovenský emancipační proces totiž říšský vůdce využil jako důkaz toho, že československý stát se rozpadá a chaosu ve střední Evropě je třeba zabránit vojenským obsazením Čech a Moravy.

Historik Jan Rychlík komentuje 85 let od začátku nacistické okupace (zdroj: ČT24)

„Hitler potřeboval ukázat světu, že Československo se rozpadlo v důsledku vnitřních sporů, ne v důsledku německé intervence. I kdyby (Jozef) Tiso nevyhlásil samostatnost Slovenska, tak jsem přesvědčen, že by k ní i tak došlo. Z toho, co víme, by to zřejmě mělo podobu nějakého volnějšího protektorátu, ale každopádně by Slovensko bylo odděleno od zbytku českých zemí,“ popsal ve Studiu 6 historik z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty univerzity Karlovy Jan Rychlík.

Hitler sliboval „jistou dávku národní svobody“

Dodal, že Slováci se v té době obávali maďarské invaze, ale obsazení celého Slovenska Maďarskem nebylo v německém zájmu. „To by na východní hranici Německa vznikl poměrně silný stát a potom už by nebylo možné Maďarům cokoli slibovat. Hitler byl samozřejmě nevypočitatelný, ale nemyslím si, že ta maďarská hrozba byla reálná,“ sdělil Rychlík.

Do Berlína Hácha dorazil 14. března okolo desáté hodiny večerní, hlavní jednání ale začalo až po půlnoci, tedy 15. března. Po úvodním prohlášení Háchy, který se snažil nastolit téma Slovenska, si slovo vzal Hitler a Háchovi stručně oznámil, že ráno v šest hodin překročí německé vojsko české hranice a případný odpor bude „brutálně všemi prostředky potlačen“.

Poté mu bylo předloženo memorandum, kterým chtěl Hitler dokázat, že vstup vojsk není agresí, ale výsledkem dohody. Hácha s podpisem váhal, přestože byl pod silným tlakem a dokonce dostal i srdeční záchvat. Nakonec však ustoupil a podepsal dokument, v němž „v zájmu uklidnění vkládá s plnou důvěrou osudy českého národa a české země do rukou vůdce Německé říše“.

Není to tak zlé, říkal údajně Hácha

Okupace začala podle plánu v šest hodin, byť Ostravsko začali Němci obsazovat již 14. března, a během dne vojska nacistického Německa obsadila české země. Zároveň byla vyhlášena samostatná a nezávislá Podkarpatská Rus.

Když se Hácha večer před osmou vrátil z Berlína, již jej na peróně „vítal“ německý generál Eccard von Gablenz a další důstojníci wehrmachtu. Teprve během schůze vlády na Pražském hradě se prezident dověděl, že v Praze je už i Adolf Hitler.

Podle některých svědectví si Hácha příliš nechtěl připustit vážnost situace. Ministru Jiřímu Havelkovi údajně řekl: „Nic si z toho, pane kolego, nedělejte, není to tak zlé. Budeme mít vlastní stát, ovšem bez armády a bez zahraničního ministra“. Chvalkovský později přiznal, že ani při podpisu okupačního memoranda s Háchou neočekávali vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava a předpokládali jen dočasnou okupaci.