Od Putina k plně zelené energetice. „Příští zimu bude v Německu chladno a draho“

5 měsíce starý 197

Německo se od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu řadí mezi největší odpůrce radikálního odstřižení od ruského plynu, díky kterému proudí k Vladimiru Putinovi denně miliardové částky. Svou silnou závislost na plynu si Němci uvědomují, přišli proto s velmi ambiciózním plánem, jak se z ní vymanit. Nejde však o nic jiného než o ještě mnohem rychlejší energiewende, tedy přechod na zelenou energetiku fungující plně na obnovitelných zdrojích. S jádrem vláda nadále nepočítá, do konce roku mají být odstaveny poslední elektrárny. „Bez jaderné energie bude příští zimu chladno a draho,“ komentoval vládní politiku bavorský premiér Markus Söder (CSU).

Silná závislost na ruském plynu, který měl pomoci vybudovat zelenou bezuhlíkovou ekonomiku, se silně nevyplatila. Německo za ruské energie utrácí jedny z nejvyšších částek mezi evropskými státy. Za ropu, plyn a uhlí v loňském roce zaplatilo více než 40 miliard eur. Z Ruska před vypuknutím invaze odebíralo 55 procent zemního plynu, 52 procent černého uhlí a 34 procent ropy. Na Rusku je tak de facto závislý provoz velké části německého průmyslu.

Vláda proto nyní přišla s velmi ambiciózním balíčkem, který má zemi zbavit závislosti na ruských surovinách. Zelená přeměna německé energetiky má být mnohem rychlejší než bylo plánováno. Celý plán tak stojí na masivní výstavbě větrníků, vodních obnovitelných zdrojů a fotovoltaiky.

Do roku 2030 by tak mělo minimálně 80 procent spotřebované elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů. Loni to přitom bylo pouze 42 procent. Od roku 2035 pak chce být Německo energeticky zcela čisté.

Německo je navíc jedním z velkých odpůrců energie z jádra, ve svém mixu s jadernými elektrárnami ani vzhledem k nadále navzdory vyhrocené energetické situaci nepočítají. Minulé vlády spoléhaly na to, že bez jádra se obejdou, když jako přechodový zdroj využijí plyn, dokud nebudou čerpat plně zelenou energii z obnovitelných zdrojů. Závislost na ruských dodávkách tak byla stále silnější, což se nyní mění. Názor na jadernou energii zůstává. Do konce roku mají být odstaveny poslední tři fungující jaderné elektrárny.

Opozice však volá po prodloužení jejich životnosti. Podle bavorského premiéra a šéfa Křesťansko-sociální unie (CSU) Markuse Södera nelze tolik spoléhat na větrnou energii a volit tak rychlý zelený přechod. „Bez jaderné energie bude příští zimu chladno a draho. Pro přechod je jaderná energie potřeba ještě nejméně tři roky,“ vyjádřil se. Odklon od jádra zpochybňuje také předseda hlavní opoziční strany CDU Friedrich Merz.

Objevují se však zároveň informace o tom, že německá vláda chce z bezpečnostních důvodů prodloužit pohotovost některých uhelných elektráren, které přitom měla v plánu zcela odstavit, uvedl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Hnědé uhlí vypouští nejvíce oxidu uhličitého, a proto by mělo být jeho používání co nejrychleji ukončeno. Je to však jediný dostatečně dostupný zdroj energie v Německu, který lze použít jako základní zátěž, lze jej regulovat a je dostupný nepřetržitě,“ informoval o plánech deník.

V březnu ministr hospodářství Robert Habeck tvrdil, že Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. Na ruských dodávkách uhlí dosud Německo spoléhalo z 50 procent. EU se pak na konci minulého týdne dohodla na zákazu dodávek uhlí z Ruska.

V případě ruského plynu Habeck uvedl, že Německo snížilo dovoz plynu o více než deset procent. Dodal ale, že plyn je klíčovým zdrojem pro německý průmysl a vytápění, protože jen z 15 procent se používá k výrobě elektrické energie.


Zdroj