Od smrti kverulanta Karla Kryla uplynulo 30 let

před 2 měsíce 56

Dnes je to právě 30 let kdy náhle ve věku 49 let zemřel básník, písničkář a kverulant Karel Kryl. Mnohé jeho písně zlidověly a staly se z nich symboly boje nejen proti totalitní moci. Připomeňme si jeho památku výrokem: „Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu. V politika se nevěří, a kdo v něho věří, je idiot!“

Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 Kroměříži. Jeho první deska byla vydána půl roku po invazi armád pěti socialistických států v čele se Sovětským svazem, přičemž titulní písnička Bratříčku, zavírej vrátka vznikla údajně naprosto spontánně v noci 21. srpna 1968, jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Exil

Karel Kryl odjel z Československa 9. září 1969 na písničkářský festival v západoněmeckém hradě Waldecku. Po dvou týdnech se rozhodl podat si žádost o politický azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let. Počátky života v exilu pro Karla nebyly lehké. Cítil se osamocený, ztracený v cizí kultuře s cizím jazykem. Teprve později začal spolupracovat s redakcí Svobodné Evropy, nejprve externě, od roku 1983 pak jako zaměstnanec. Podílel se na sportovních a hudebních pořadech. Psal básně, písně a knihy. Nepožádal o německé občanství, protože by přišel o československé a toho se nevzdal po celý exil.

Návrat

V listopadu 1989 se vrátil do Československa a stal se jednou z tváří Sametové revoluce. Na žádost Václava Havla, který chtěl zprostředkovat symbolické smíření disentu se společností, 4. prosince 1989 zazpíval společně s Karlem Gottem zaplněnému Václavskému náměstí v Praze československou státní hymnu. “Postavili vedle sebe rebela, který byl v exilu dvacet let a Karla Gotta, který z režimu profitoval,” kritizoval tehdy vystoupení Karlův bratr Jan. Karel Kryl tuto událost později hodnotil jako velkou politickou chybu.

Rozčarování

S polistopadovým vývojem ve své vlasti Karel spokojený nebyl, kritizoval dění ve společnosti i tehdejší poměry. Své rozčarování vyjadřoval i v poezii a písních. Snad nejvýstižněji je shrnul svoje rozčarování v písni Demokracie z alba Tekuté písky z roku 1993: „Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou, ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou. Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce. A z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce.“

Smrt a pohřeb

Karel Kryl zemřel náhle a nečekaně na srdeční příhodu dne 3. března 1994 v Mnichově ve věku 49 let. Dva dny předtím byl ještě v Praze. Zádušní mši celebroval jeho přítel arciopat benediktinského Kláštera břevnovského Jan Anastáz Opasek v klášterním kostele sv. Markéty v Praze. Mnoho lidí se nedostalo dovnitř, přesto se před klášterem sešlo přibližně čtyři tisíce osob. Účast politické reprezentace byla minimální. Ivan Martin Jirous se k tomu vyjádřil slovy: „Nasralo mě, že mu nebyl Havel ani na pohřbu, když na Hradě přijímá takový kreatury jako Jacksona!“ Jediný vyslaný reprezentant Hradu Ivan Medek při projevu prohlásil: „…Karel se mýlil, když se domníval, že ti, které kritizoval, ho pro to nemají rádi,“ načež se z publika ozvalo několik výkřiků: „Lžete!“

Karel Kryl je pochován na Břevnovském hřbitově sv. Vojtěcha.

S využitím wikipedie Vojtěch Razima

Přečtěte celý článek