Odchod do penze chce vláda navázat na věk dožití. Cílem je 21,5 roku v důchodu

Premiér Petr Fiala (ODS) shrnul jako změny výpočtu věku odchodu do důchodu, valorizace penzí a pravidel pro předčasné důchody. Věk odchodu do důchodu bude podle ministra práce a sociálních věcí v budoucnu navázán na průměrný věk dožití, cílem by mělo být, aby průměrná doba důchodu byla 21,5 roku jako nyní.

Věk odchodu by se tedy měl postupně zvyšovat. „Mezi populačními ročníky budou maximálně dva měsíce prodloužení věku,“ upřesnil Jurečka. Kdy konkrétně bude mít na penzi nárok, se každý ročník dozví v době, kdy se dožije 50 let.

Bude se také měnit výše penzí. Kabinet očekává, že v příštích deseti letech se průměr zvedne o deset tisíc korun, Marian Jurečka ale avizoval, že se výpočet nově vyměřovaných důchodů bude měnit – poněkud snižovat. V desetiletém období by ale podle něj mělo jít řádově o desítky korun. Ministr nicméně předpokládá, že bude větší roli mít penzijní připojištění. „Bude v budoucnu sloužit také k tomu, aby pomáhalo posilovat příjmovou a sociální situaci lidí v důchodovém věku,“ předeslal.

Vláda slibuje zvýšení garantované minimální penze na 20 procent průměrné mzdy, přičemž by Jurečka chtěl penzisty motivovat, aby i v důchodu zůstali aktivní a dál i pracovali. Ujistil nicméně, že se dál počítá s předčasnými důchody podle pravidel, která nastínil již dříve, tedy po odpracování 40 let. Po 45 odpracovaných letech by měly být parametry předčasného důchodu výhodnější – krátit se bude o polovinu méně.

Náročné profese ministerstvo teprve určí

Ve fyzicky náročných profesích by měl být možný dřívější odchod do penze bez jakéhokoli krácení, ovšem s tím, že v době představení reformy seznam těchto povolání ještě Jurečka neměl připravený. Stanovit jej chce v budoucnu ve spolupráci s resortem zdravotnictví.

Peníze na důchody chce vláda do budoucna sehnat i od osob samostatně výdělečně činných a od lidí pracujících na dohodu. OSVČ by v budoucnu měly začít platit minimální odvody na úrovni minimální mzdy, lidi pracující na dohodu by měli častěji platit sociální pojištění.

Podle Jurečky se zatím odvádí jen v malém zlomku případů práce na dohodu. Domnívá se, že někteří lidé ale takovou práci kumulují, proto vlád plánuje zavést evidenci dohod. „Pokud to někdo chce dělat současně a mít dohod více, tak stanovíme strop. Nad ten strop bude vybíráno pojistné,“ avizoval Jurečka.

Zachovat naopak plánuje výchovné, tedy příspěvek k důchodu za vychované děti. Podpořit rodiny chce vláda také prostřednictvím společného základu manželů pro důchod, který by se vypočítal z průměru jejich příjmů, Jurečka slíbil i úpravu vdovských a vdoveckých důchodů – podmínky k jejich získání by měly být mírnější.

Nerudová ocenila, že se podařilo to, k čemu jako šéfka komise neměla sílu 

Principy reformy, kterou Jurečka ve čtvrtek představil, podpořila ekonomka Danuše Nerudová, která předsedala důchodové komisi zřízené minulou vládou, která však výsledky práce této komise nakonec nevyužila.

Považuje je mimo jiné za opatření, která kromě jiného odstraňují nespravedlnosti dlouhodobě obsažené v systému. Jurečka podle ní „našel sílu vyjednat politický kompromis, na který já jsem jako předsedkyně důchodové komise sílu neměla“. Reformu považuje hlavně za „signál čtyřicátníkům a mladším, že také s nimi se ve státním důchodovém systému počítá“.

Vláda zdůvodňuje potřebu reformovat důchodový systém obavami z toho, že v budoucnu by nebylo možné jej za stávacích podmínek ufinancovat. Výdaje na penze již nyní tvoří přes 30 procent státních výdajů a deficit důchodového pojištění bude letos kolem 80 miliard korun. V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně, až do důchodu nastoupí silné ročníky Husákových dětí ze 70. let. S jejich důchodem přibude penzistů a zároveň ubude pracovníků, kteří na penze přispívají. Z představených opatření mají nejvíc přibrzdit růst výdajů úpravy důchodového věku.