Odešla slavná herečka Gina Lollobrigida, nejkrásnější žena na světě

Říkali jí La Lollo a jedno je jisté. Nás, co nám je přes padesát a v pubertě jsme se koukali na její hluboký dekolt na černobílé televizi, kolikrát až ona ujistila, že jsme skutečně muži. Byla jednou z posledních přeživších ikon slávy filmu a fešák z Casablanky Humphrey Bogart o ní řekl, že „přiměla Marilyn Monroe vypadat jako Shirley Temple“. Filmový magnát Howard Hughes ji zasypal nabídkami k sňatku a italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano na twitteru po její odchodu na věčnost napsal: „Sbohem divě stříbrného plátna, protagonistce více než půlstoleté historie italské kinematografie. Její kouzlo zůstane věčné.“ Nejkrásnější žena na světě. To byla definice Giny Lollobrigidy.

Narodila se 4. července 1927 do rodiny výrobce nábytku, dětství strávila pobíháním po lesích v okolí desetitisícového města Subiaca, vzdáleného asi osmdesát kilometrů od Říma. Idyla skončila ve chvíli, kdy Itálie vstoupila do války a život teenagerky se začal počítat od jednoho náletu ke druhému.

Dále čtěte

Rock Café oslaví 32. narozeniny, s hudební gratulací dorazí 7krát3 a The Valentines

číst článek »

Po válce projevila Gina zájem o sochařství a na římské Akademii výtvarných umění nebylo možné si nevšimnout její mimořádné vizáže. Ovšem, děvče mělo sebevědomí – když dostalo nabídku na první filmovou roli za tisíc liber, odmítlo. Gina hrdě prohlásila, že její cena je milion. A svou debutovou roli dostala.

Tři roky od umístění na třetím místě v soutěži Miss Italia se v roce 1951 provdala za slovinského lékaře Milka Skofice.

Ten udělal tu chybu, že svou novopečenou choť nafotil v bikinách a snímky poslal do Hollywoodu. Když se dostaly na stůl Howarda Hughese, excentrický filmový producent se beznadějně zamiloval. Pozval Ginu do Kalifornie a přemluvil jí k podepsání sedmiletého kontraktu s jeho studiem v naději, že jí získá definitivně pro sebe. To se nestalo. Gina se vrátila pracovat zpátky do Itálie a nelitovala. Stala se hvězdou doma a nakonec se stejně v Hollywoodu prosadila. Postupem doby si zahrála po bohu takových hvězd jako byly zmíněný Bogart, Lancaster, Sinatra, či Curtis. My za železnou oponou jsme ji s velkým zpožděním obdivovali ve filmech Krásky noci, Zvoník u Matky Boží či Fanfán Tulipán, natočených ještě v padesátých letech.

V roce 1972 Gina s herectvím skončila a začala se věnovat fotce a výtvarnému umění. A nebyla špatná! Například snímky ze života své domoviny, které pořídila v přestrojení, sebrala do ceněné knihy Italia Mia, hereččiny bronzové sochy byly pro změnu v vidění na mezinárodní výstavě EXPO v Seville. Vytvořila rovněž kolekci portrétů kolegy Paula Newmana či Salvadora Dalího.

Dále čtěte

ANKETA: Největší riziko prezidentských voleb? Zvolení Andreje Babiše, shodují se osobnosti

číst článek »

Samostatnou kapitolou a zdrojem spekulací byl její pobyt na Kubě v přítomnosti diktátora Fidela Castra, s nímž hodlala udělat rozhovor a pořídit jeho fotografie. „Strávili jsme spolu dvanáct dní,“ řekla později tajemně. „Nezajímal mě ani tak jako politický vůdce, ale jako člověk. Když pochopil, že na něj nebudu útočit, ochotně mě přijal.“ Z její návštěvy u Fidela Castra následně vznikl dokumentární film.

„Jsem jen filmová hvězda,“ říkávala ráda, „protože veřejnost chtěla, abych jí byla.“ Gina Lollobrigida zemřela 16. ledna ve věku pětadevadesáti let na římské klinice.