Odpor obyvatel Malšína na Českokrumlovsku zastavil stavbu větrných elektráren, měly být nejvyšší v Česku

3 měsíce starý 15

S výškou 220 metrů to měly být zatím nejvyšší větrné elektrárny v Česku. Byly by vidět z českokrumlovského zámku i Černé věže v Budějovicích. Výstavba čtyř větrníků nad Malšínem na Českokrumlovsku ale vzbudila velký odpor mezi místními obyvateli a spolky. Zastupitelé se na posledním jednání jednomyslně usnesli proti projektu.

Malšín (Českokrumlovsko) 18:43 31. března 2021

„Hrůza. Je to úplná zbytečnost. Podle větrných map je to nesmysl. Naprosto se to do této krajiny nehodí. Nehledě k tomu, že jsou tam vzácní živočichové i lidská sídla. Navíc by se znehodnotily ceny nemovitostí,“ říká obyvatel Malšína na Českokrumlovsku Milan Vojtíšek.
Zároveň tak shrnuje hlavní argumenty odpůrců větrných elektráren v lokalitě Horní Okolí za obcí.

Větrné elektrárny jsou na vzestupu. Do roku 2040 by mohly pokrýt i čtvrtinu české spotřeby

Číst článek

Projekt představila loni na podzim Malšínu na Českokrumlovsku společnost Meridian Nová energie a hned od počátku vyvolal odpor mezi místními. Zastupitelé se tak na posledním jednání jednomyslně unesli proti výstavbě.

„My jsme dělali čtyři měsíce průzkum veřejného mínění, tak abychom jako zastupitelé mohli rozhodnout, jestli máme dělat referendum, nebo jestli budeme mít dostatek informací k tomu, abychom mohli rozhodnout sami. Za tu dobu jsme zjistili, že většina lidí je proti tomu a hned jsme se rozhodli, že jakékoliv další jednání zastavujeme,“ vysvětluje nezávislý starosta Malšína Josef Fatura.

Finanční kompenzace pro obec měla být jednorázově jeden milion korun za každou elektrárnu a ročně potom další milion korun za provoz. Podle jednatele společnosti Meridian Radima Lauera jednání s obcí o výstavbě větrných elektráren končí.

„Není to poslední obec v České republice, kde by se daly stavět větrné elektrárny. Poohlédneme se tak někde jinde. Potenciál v České republice určitě je,“ dodává Radim Lauer.

Lokalita, kde měla větrná elektrárna stát | Foto: Petr Kubát | Zdroj: Český rozhlas

Obří projekt

Podle plánovaného projektu se u Malšína mělo jednat o zatím nejvyšší větrné elektrárny v Česku. Každá by měla instalovaný výkon 4 až 5 MW. Dosahovaly by výšky až 220 metrů. Samotná lopatka má délku 70 metrů. Byly by tak vidět například i z českokrumlovského zámku, z vrcholů Šumavy nebo z Černé věže v Českých Budějovicích. Odpůrci upozorňovali na vliv na životní prostředí, možný pokles cen nemovitostí, hlučnost, kácení stromů kvůli přístupovým cestám při stavbě nebo narušení pohledu na Lipensko a zhoršení turistiky v této cenné lokalitě.

Zchátralé barokní faře v jihočeských Malontech hrozí zbourání. Podle památkářů je ještě šance na záchranu

Číst článek

„V zájmovém území pro výstavbu větrného parku se nachází biokoridor a biocentrum nadregionálního významu. Je to v kolizi s ochranou životního prostředí. Toto území bylo vyčleněno z důvodu tokaniště tetřívků, což je zvláště chráněný a ohrožený druh. Dalším problém je kolize s letištěm Frymburk v Blatné,“ popisuje František Frantál za spolek Šumava Ne Na Prodej.

Podle něj by výstavba výrazně narušila celkový krajinný ráz a měkkou turistiku. „Je to klidová zóna, nevedou tam žádné veřejné a hospodářské komunikace. Do těch území by se měl dostat pěší turista a cyklista, který vyhledává právě ten klid. Provozem těch větrných elektráren by toto bylo narušené,“ dodává Frantál.

Na jihu Čech není dosud ani jedna větrná elektrárna. Nejbližší větrníky jsou hned za hranicemi v Rakousku u Sternsteinu.

Aktuální instalovaný výkon větrných elektráren v Česku je 340 MW, aktuálně je v provozu 121 větrných farem. „Za rok 2020 vyrobily necelých 700 GWh elektřiny brutto,“ popisuje Michal Kebort, mluvčí Energetického regulačního úřadu. To je necelé procento z celkové vyrobené elektřiny v Česku. Největší větrná farma je v lokalitě Kryštofovy Hamry na Ústecku. Tvoří ji celkem 21 turbín.

„Povolovací proces pro budoucí výstavbu větrných elektráren je časově a finančně velmi náročný. Vše musí začínat na obci, jejíž katastr si projektová firma vyhlédla. Potřebuje však nejdříve získat kladné stanovisko zastupitelstva k tomuto svému plánovanému budoucímu záměru. Na základě tohoto souhlasu se pustí do plánování dalších kroků. Projekt pak ovlivňuje celá řada odborných studií, všechny se pečlivě provádí a pak vyhodnocují. Může jít až o pětiletý až osmiletý proces,“ vysvětluje Martin Mikeska, vedoucí sekce Média a komunikace Komory obnovitelných zdrojů energie.

Petr Kubát

Zdroj