před 1 týden
36
KOMENTÁŘ / Přes veškerou snahu ajatolláhů se jejich teatrální a megalomanský útok na Izrael změnil na úplné vítězství západní technologie. Devadesát devět procent raket a dronů sestřeleno, výsledek, který lze v realitě jen těžko překonat. Sto procent má jen smrt. Ten úspěch Izraele při obraně před nehoráznou agresí ale zle nasvítil, jak Západ podobnou obranu nedopřál Ukrajině.
Stejně úspěšně by se mohla bránit proti ruské agresi i Ukrajina, kdybychom té zemi bránící se před stejným nepřítelem, jaký jde i po nás, poskytli dostatek zbraní. Naše země díky vládě premiéra Petra Fialy a nezdolné energii ministryně obrany Jany Černochové na tom dluhu nemá žádný podíl, my poslali Ukrajincům všechny zbraně, které jsme mohli. Ale vyspělejší a bohatší země Západu by se měly chytit za nos a svou chybu napravit.
Co letělo na Izrael?
Írán okopíroval metodu leteckého útoku vyvinutou Rusy v průběhu posledních dvou let, v průběhu války na Ukrajině. Cílem útoku je dosáhnout zahlcení protivzdušné obrany.
Šáhed, dron íránské výroby hnaný vrtulkou, dosahuje rychlosti 185 kilometrů za hodinu. Střela s plochou dráhou letu není raketa, ale bezpilotní proudovým či raketovým motorem hnané letadlo. Íránské střely Núr jsou tamní provenience, rychlost tedy můžeme jen odhadovat, ale jejich srovnatelný západní protějšek Tomahawk létá rychlostí až 890 kilometrů za hodinu. Írán disponuje i nejnebezpečnější a nejhůře zachytitelnou vzdušnou zbraní – balistickou raketou Shehab-3 nebo Qadr 110. Je to předělaný a upgradovaný severokorejský Nodong, jiným názvem Hwasong-7. Což je upgradovaný ruský SCUD, což byla upgradovaná nacistická zázračná zbraň Wernhera von Brauna – V2. Zbrojní propojení nacistů s komunistickým/autoritářským Ruskem a islamistickým Íránem je až dojemné. Rychlost návratového modulu – hlavice s výbušninou či jadernou hlavicí – je až 2650 metrů za sekundu. Tedy až 8 Mach, 9540 kilometrů za hodinu.
Tohle všechno letělo na Izrael. Nejprve odstartovaly drony, pak střely s plochou dráhou letu, nakonec letěly nahoru balistické rakety, aby se pak jejich hlavice vracely na Izrael děsivou rychlostí. A všechny dopady se měly sejít v jednom okamžiku, aby toho bylo na izraelskou protivzdušnou obranu moc. Nebylo toho moc. Připusťme, že značnou pomoc poskytly americké, britské, jordánské a snad i saudské stíhačky, ale většina odražení útoku ležela na IDF, izraelské armádě. A ta to zvládla.
Rusko má to samé
Když se podíváme na arzenál, který používají Rusové při svém útoku na Ukrajinu, nacházíme v podstatě ty samé nebo podobné zbraně. Ohledně dronů je situace zcela identická, i Rusové terorizují Ukrajinu údery drony Šáhed. Nakoupili je v Íránu, a nyní už od Iránu získali celou technologii, takže si ruskou verzi Šáhedů vyrábějí sami. Stejně tak mají k dispozici srovnatelné střely s plochou dráhou letu. A samozřejmě velmi podobné jako ty íránské jsou i jejich balistické rakety středního doletu. Navazují na stejnou technologickou tradici jako ty íránské, vše je reminiscencí na SCUD, potažmo V2.
Poslední velký vzdušný útok podnikli Rusové v noci ze středy na čtvrtek. Mířili na ukrajinskou energetickou strukturu. „Rusko proti Ukrajině odpálilo 42 řízených střel a nad její území vyslalo 40 útočných dronů Šáhed,“ napsal server Aktualně.cz. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 39 bezpilotních letounů a 18 řízených střel. Pomalu letící drony Ukrajina sestřeluje kdečím, od klasických raketových interceptorů až po rychlopalné kulomety na terénních autech. Na balistické střely dosahující rychlosti mnohonásobku rychlosti zvuku ale už ukrajinská protivzdušná obrana přestává stačit. Z té noční salvy se podařilo sestřelit necelou polovinu, a Rusové slavili se svým útokem úspěch.
Útok zásadně poškodil ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Bylo poškozeno několik elektráren, což jednak zvýší utrpení Ukrajinců, a za druhé to naruší zbrojní výrobu. Ukrajinci budou mít potíže při výrobě zbraní k obraně před dalšími ruskými útoky. Přitom je třeba podtrhnout: Rusové v noci ze středy na čtvrtek neútočili ničím jiným než Íránci v noci ze soboty na neděli na Izrael. Kdyby měla Ukrajina stejně silnou a efektivní protivzdušnou obranu jako Izrael, dopadl by ruský útok stejně jak ten íránský: Ruské rakety by nezpůsobily žádnou škodu. Protože Ukrajina ale ty účinné interceptory protivzdušné obrany nemá, slavil úspěch útočník – Rusko.
Patrioty, IRISy, Taurusy, F-16…
Evropa i Amerika samozřejmě prostředky protivzdušné obrany mají, disponují s nimi, a to, že je Ukrajina nemá, je dáno selháním solidarity Západu s napadenou zemí. Kdybychom Ukrajině dodali potřebné zbraně do měsíce, kdy na ni Rusko zaútočilo, je dnes dávno po válce – a Rusové by byli i se svými tanky dávno doma u Moskvy. Západ – s čestnou výjimkou naší země – ale selhal. A Ukrajinci se ani dnes, více jak dva roky po začátku války, nemohou bránit proti útoku zbraněmi, které v jiném napjatém koutě světa – v Izraeli – našimi západními technologiemi sestřelujeme jako vrabce vzduchovkou.
Kdyby Ukrajina měla dostatek Patriotů, IRISů, Taurusů a letounů F-16, podobné ruské útoky jako ten ze středy na čtvrtek by byly pouhým ohňostrojem. To, že se jim v současnosti nemůže Ukrajina bránit, způsobilo naše selhání. Mimořádně úspěšná obrana Izraele před íránskou salvou nasvítila naši neschopnost pomoci krvácející Ukrajině alespoň zbrojními dodávkami, když už jsme se nezmohli poslat tam naše vojáky. Další úspěchy Rusů na ukrajinské frontě budou naším selháním, selháním Západu. A izraelský úspěch při obraně proti íránské agresi by měl být zásadní pobídkou k tomu, abychom Ukrajincům umožnili bránit se útokům stejně efektivně, jak to činí Izrael.
