Odstřelu šelem úřady nefandí. Pytláci se ale činí, policii často dokáží uniknout

Vlci jsou zákonem chráněná zvířata. A přestože za poslední čtyři roky zamordovali nejméně 2200 kusů hospodářských zvířat, jejich ochrana je zatím doslova neprůstřelná. „V České republice nebyl legálně zastřelen žádný vlk od doby, kdy se potvrdilo, že vlci se začali rozmnožovat i v Čechách – v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj, v roce 2014,“ potvrdila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Karolína Šulová. Právě agentura musí žádost o výjimku k odlovu posvětit.

Součástí organizovaného zločinu mohou být i některé cirkusy, říká v rozhovoru pro Deník odbornice:

Některé cirkusy mohou být součástí organizovaného zločinu, říká znalkyně

Zatímco legálně nikdo velké šelmy nelovil, o pytláctví v posledních deseti letech nouze nebyla. „Zcela určitě bylo několik vlků zastřeleno nelegálně, pachatele se nepodařilo vypátrat,“ uvedla Šulová.

Kolik přesně vlků, ale také dalších větších chráněných šelem, jako jsou třeba rysové, pytláci zabili, je těžké spočítat. Svoje odhady mají spíše než úřady hlavně organizace a ochránci přírody, kteří šelmy dlouhodobě monitorují. „Problém pytláctví se špatně odhaduje. Za posledních deset let jsme našli pět případů pytláctví vlka, ale to je určitě jen špička ledovce,“ zmínil koordinátor Hnutí Duha Šelmy Miroslav Kutal.

Dopadnout pytláky se v České republice podaří jen v pětině případů:

Zvířecí domobrana. Pytláci unikají spravedlnosti, změnit to chtějí dobrovolníci

Jedním i mediálně známým případem je ten z konce minulého roku. Smrtelně postřeleného vlka našli odborníci v Krkonošském národním parku, mezi obcemi Černý Důl a Lánov. „To se zjistilo díky tomu, že vlk měl telemetrický obojek. Čtrnáct dní od nasazení začala data přicházet z jednoho místa a bylo jasné, že je něco v nepořádku. Pokud se pytláci nebojí ani v národním parku, nebudeme si dělat iluze o tom, jak to vypadá mimo něj,“ doplnil Kutal.

Environmentální kriminalita

I proto odborníci dlouhodobě volají po tom, aby v Česku vznikla specializovaná složka policie, která by řešila takzvanou environmentální kriminalitu – takzvaný wildlife crime. Sem spadá nejen pytláctví, ale také třeba nelegální lov, sběr, nezákonný obchod ale i týrání zvířat. Zřizování těchto jednotek doporučuje i Interpol. A to kvůli tomu, že ani v 21. století tyto praktiky nejsou na okraji zájmu zločinců. „Zločin proti životnímu prostředí a divoké přírodě se stal jedním z největších a nejvýnosnějších odvětví trestné činnosti na světě a stále roste. Mnoho živočišných druhů se kvůli tomu ocitá na pokraji vyhynutí,“ informoval Interpol na konci roku 2023 na mezinárodním summitu v Singapuru. Ročně vygeneruje černý trh přes dvacet miliard dolarů (480 miliard korun).

Samostatná oddělení envirokriminality má například slovenská policie. A práce má víc než dost. V březnu uvedla, že ekologická kriminalita má v zemi stoupající tendenci.

Co je wildlife crime:

V Česku ale zatím podobné oddělení nevzniklo a brzké době se na tom ani nic nezmění. „Kriminalisté zaměření na tuto problematiku jsou zařazeni v rámci struktury obecné kriminality a neuvažujeme o jejich vyčlenění - takto vyčleněná není ani násilná kriminalita či majetková. Jelikož metodické vedení je zajištěno z policejního prezidia, kde působí specialisté na tuto oblast, považujeme vytvoření speciálního útvaru v tuto chvíli za nehospodárné a neefektivní,“ informoval mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Podle statistik policie loni řešila čtyřiačtyřicet případů pytláctví. Jejich objasněnost se pohybovala okolo 32 procent. Není to ale kvůli tomu, že by policisté případům nevěnovali pozornost. Odhalit pytláctví je totiž obrovsky složité. „Objasnění případů komplikuje fakt, že se o nich dozvídáme se zpožděním, jedná se o odlehlá místa. Většinou je obtížné pak zajistit stopy nebo svědky,“ uvedlo před časem pro Deník Jakub Vinčálek z policejního prezidia.

Pytláctví není problémem pouze naší doby:

Lesní války: Křivoklátské lesy si v 19. století nezadaly s Divokým západem

Podle soudní znalkyně v oboru ochrana přírody a odbornice Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy Pavly Říhové je v Česku problém, že se tato trestná činnost většinou vyšetřuje v podstatě jen až poté, co jsou zvířata mrtvá. „Je ale potřeba, aby se začalo této kriminalitě i předcházet. Máme nějakou legislativu, ale na její kontrolu a vymáhání nemají úřady potřebné kapacity. Pro environmentální policii se v této oblasti otevírá široké spektrum možností a věřím, že pokud bychom takové oddělení měli, situace by se zlepšila,“ vysvětlila Říhová.

Byl by to podle ní také vzkaz pachatelům a fakt, se kterým by museli počítat. „Oni si vždycky zhodnotí, zda jim to riziko stojí za to a jaká je šance, že se na ně přijde, což je může odradit. A tu určitě existence speciálního útvaru zvyšuje,“ doplnila odbornice.