Na preventivní prohlídce v šedesáti letech našli Evě Březinové bílkoviny v krvi. Trvalo dva roky, než lékaři odhalili příčinu a rozhodli o transplantaci kostní dřeně. To už žena pociťovala i příznaky. „Začala jsem hubnout, měla jsem večer teploty, byla jsem častěji nachlazená,“ popisuje symptomy.
„Pacientka přišla s obrovskými hodnotami té patologické bílkoviny paraproteinu. Zahájila se léčba, na kterou krásně zareagovala. A potom se asi dva až tři roky držela v klidovém období, v takzvané remisi,“ přiblížil průběh léčby Evy Březinové vedoucí lékař z hematologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jan Straub.
V té době se mohla vrátit i ke své práci v mateřské škole. Rakovina se ale po čase znovu rozvinula. Tentokrát zdravotníci nasadili biologickou léčbu, která také zabrala. Na jak dlouho, ovšem Eva Březinová neví. „Přežití těchto pacientů se ztrojnásobilo, dnes není výjimkou, že pacient je u nás sledován deset patnáct let,“ konstatuje Straub. A to zejména díky pokrokům v léčbě.
Nové způsoby léčby
Medikaci podávanou ze sáčku přitom hematoonkologové u pacientů s mnohočetným myelomem v poslední době stále více opouštějí, místo ní nastupují biologická léčiva, jako jsou protilátky či moderní imunoterapie.
I proto by si ale sestry z onkologických oddělení měly nově doplňovat vzdělání. Vláda to schválila na začátku března. Ministerstvo teď připravuje přesnou podobu edukace. Nový specializační obor by měl ale sestry učit třeba také práci s psychikou – jak s tou vlastní, tak i pacientů a jejich rodin.