Osm nejčastějších mýtů o očkování proti koronaviru a proč jim nevěřit

2 týdny starý 7

O nemoci covid-19 pochybovači říkali, že je přece nesmysl, aby byla nějak nebezpečná, když se nákaza musí zjišťovat pomocí testů. Smutné statistiky úmrtí přinejmenším některé z nich přesvědčily. Ale objevují se nové pochybnosti, tentokrát třeba o očkování.

Například tahle: Co je to za očkování, když nezabere jednou provždy a musí se rok co rok opakovat? Nebo další: Není náhodou lepší nemoc prodělat a získat tak protilátky přirozeně? Případně: K čemu tohle očkování je, když i pak člověk musí nosit respirátor a dokonce může navzdory injekci onemocnět.

Mýty pod lupou

Fakty a argumenty odborníků bojujeme v rubrice Mýty pod lupou proti dezinformacím a hoaxům, které se šíří internetem, na sociálních sítích i v diskuzích pod zpravodajskými články.

Mýtus první: Očkování je povinné, jinak hrozí sankce

Ještě než přejdeme k domnělým zdravotním dopadům vakcíny, připomeňme obavu, že vakcína bude povinná. To není pravda, dokladem budiž, že už teď ji v Česku bez nějakých postihů odmítla jak část seniorů, tak někteří zdravotníci nebo učitelé.

„Očkování proti covidu-19 je dobrovolné a hrazené z veřejného zdravotního pojištění. I při cestách do exotických oblastí se lidé nechávají očkovat na některé nemoci, které by jim v lepším případě mohly pouze znepříjemnit pobyt v dané destinaci, v tom horším by si z takové cesty přivezli následky na celý život,“ uklidňuje na svém webu věnovaném právě koronaviru Ministerstvo zdravotnictví.

Lidé bez očkování by se navzdory obavám neměli stát občany druhé kategorie. Na druhou stranu, s očkováním budou v nejbližších letech některé věci, například cestování, snazší. Kdo nebude mít očkování, bude se muset nechat opakovaně testovat nebo si nechat měřit protilátky, v případě prodělání nemoci.

Je také pravda, že aby očkování skutečně účinně bránilo proti šíření nemoci, musí injekci dostat 60 až 70 procent populace. Jelikož děti se zatím očkovat nemohou, jde v podstatě skoro o všechny dospělé.

Mýtus druhý: Prodělaná nemoc chrání lépe než očkování

Část lidí vakcinaci odmítá s vysvětlením, že pokud nemoc prodělali, získají lepší, protože přirozenější ochranu. Ale jak upozorňuje imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky, opak je pravdou. Je sice pravda, že studií je zatím málo, ale už teď se považuje za jisté, že lidé po očkování mají vyšší hladiny protilátek.

Studií, které se zaměřují právě na porovnání rozdílů mezi imunitou po prodělání nemoci a po vakcíně, každopádně přibývá. Za jednou takovou stojí vědci z Oxfordské univerzity, kteří jednoznačně potvrdili, že imunita získaná díky injekci je spolehlivější, a to v případě mutací viru (odkaz na studii v anglickém jazyce zde).

Vědci se shodují, že ochrana po prodělání nemoci trvá kratší dobu a nedá se navíc odhadnout, jak dlouho protilátky člověka chrání, závisí třeba na tom, jak silný průběh měl. Ani vakcína nechrání všechny stejně, ale studie ukazují, že takto navozená tvorba protilátek je silnější a dlouhodobější.

Mýtus třetí: Injekce mění DNA

„Že vakcína změní DNA? To je jako věřit, že Země je placatá,“ řekl už dříve o tomto mýtu v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor Václav Hořejší, který je mimo jiné členem iniciativy Sníh. Ta sdružuje přední odborníky, kteří společně hledají řešení, jak ven z pandemie.

K rozšíření tohoto mýtu přispělo video, které se tvářilo jako německá televizní reportáž, ale ve skutečností za ním stála švýcarská sekta Organic Christ Generation. Naznačovalo, že koronavirus a očkování proti němu jsou součástí celosvětového spiknutí ve snaze ovládnout nebo zdecimovat lidstvo. Video mimo jiné citovalo Billa Gatese, zakladatele společnosti Microsoft, podle nějž injekce zabijí až sedm set tisíc lidí. Šlo však o zcela překroucený výrok, Gates mluvil pouze o tom, že očkování může mít, stejně jako jakékoli jiné, různé vedlejší účinky – více k jeho výrokům zde (článek je v anglickém jazyce).

Obavy z toho, že vakcíny proti covidu mohou měnit DNA, mohou plynout i z toho, že v případě některých z nich jde o vakcíny typu mRNA. „To je specializovaná nukleová kyselina, která je v buňce využita pro syntézu bílkovin. mRNA obsažená ve vakcíně nikdy nemůže vstoupit do buněčného jádra a poškodit nebo reagovat s DNA očkované osoby, tedy nemůže měnit nebo upravovat DNA očkovaného,“ uvedlo ve svém vyjádření k obavám z poškození nebo změn lidské dědičné informace Centrum epidemiologie a mikrobiologie Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Například vakcína Pfizer obsahuje genetickou informaci pro tvorbu takzvaného spike proteinu, což je stejná bílkovina, jako je na povrchu koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19. Očkování vede k tomu, že buňky lidského těla si „přečtou“ tuto genetickou informaci a samy začnou vytvářet zmíněnou bílkovinu, na kterou reaguje imunitní systém vytvořením přirozené obrany. Pokud se člověk později s virem setká, bude se mu umět bránit.

Mimochodem mRNA je vysoce nestabilní molekula, jinými slovy, rozhodně v těle nepřežije dlouho a rozloží se krátce po tom, co splní svou roli.

Mýtus čtvrtý: Vakcíny byly podezřele rychle, zatímco lék nemáme

Nejrozšířenější vakcíny na nemoc SARS-CoV-2 sice využívají novou technologii mRNA, ale ve skutečnosti se tímto typem vakcín zabývají vědci již tři desítky let. Jakmile se nová nemoc objevila, vývoj konkrétní očkovací látky vlastně netrval dlouho, ale skoro rok pak zabralo následné testování.

Technologie se už dříve zkoušela například proti chřipce, viru zika, cytomegalovirům a také proti některým typům zhoubných nádorů. Vědci tak měli zkušenosti, na které mohli navázat a mohli se zaměřit například na stabilitu mRNA v organismu, aby se spustila tvorba protilátek.

Předseda České vakcinologické společnosti profesor Roman Chlíbek připomněl také to, že na rozdíl od vývoje jiných vakcín se tentokrát zapojil velký počet testovacích center a pandemie zároveň umožnila stanovit účinnost vakcíny v přirozeném prostředí, což jinak může trvat celé roky.

Podrobný popis toho, jak vypadá standardní vývoj vakcín a co vše se dá v případě potřeby urychlit a co naopak obejít nelze, pokud jde třeba o klinické testy, na svém webu zveřejnila EMA – European Medicines Agency, která mimo jiné schvaluje nové vakcíny pro použití na našem kontinentu (odkaz na článek v angličtině zde).

Naproti tomu najít lék na virová onemocnění je obecně problém, stačí připomenout, že nemáme ani přesně cílený lék třeba na chřipku. A vývoj léků proti viru HIV trval desetiletí a ani tak s nimi není možné nemoc vyléčit, pouze zásadně zpomalit její postup a zmírnit příznaky. „Protože neplatí, že když mám vakcínu, mám také lék. Nebo obráceně, když mám lék, že by bylo snadné udělat vakcínu,“ řekl již dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy nejcitovanější český vědec, chemik Pavel Hobza.

Mýtus pátý: Vakcína do těla vpraví virus a způsobí nemoc

Ve srovnání s tradičními vakcínami neobsahuje mRNA vakcína žádnou infekční částici, což je její výhodou. Jinými slovy, jak vakcíny využívající technologii mRNA, tak takzvané vektorové vakcíny jsou neživé.

„Tedy mRNA vakcíny neobsahují živý virus a není žádné riziko, že by u očkované osoby vyvolaly onemocnění, proti kterému se očkuje,“ zdůrazňuje na svém webu Centrum epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu. Celé shrnutí faktů o mRNA vakcínách včetně toho, jak přesně fungují a proč nezpůsobují nemoc ani nemění DNA, najdete v tomto textu.

Mohou se nicméně objevit vedlejší účinky, které mohou svými projevy covid-19 připomínat, jako je například teplota nebo bolesti svalů či kloubů. Jde ovšem pouze o reakci imunitního systému na očkování, nikoliv onemocnění samotné, ujišťují odborníci.

Mýtus šestý: Je to špatná vakcína, jelikož se musí každý rok přeočkovávat

Výzkum zaměřený na to, jak dlouho bude nové očkování chránit proti koronaviru, jsou v běhu. Má se za to, že zatímco protilátky po prodělané nemoci zmizí už po několika měsících, výjimečně až po roce, ty po očkování by mohly fungovat až několik let. Jisté to však zatím není, na to, aby se to vědělo, se zatím očkuje jen krátkou dobu. Navíc tady do hry vstupují mimo jiné mutace, kvůli nímž je třeba vakcíny upravovat, a proto bude nejspíše nutné jimi čas od času člověka přeočkovat.

Je to trochu podobné jako s chřipkovou vakcínou, která se také každý rok připravuje znovu, aby působila proti aktuální variantě viru. Ani jiné vakcíny nechrání celoživotně, jenom se to třeba tolik neví – týká se to třeba očkování proti dětské obrně. Většině lidí sice stačí několik dávek z dětství, ale pokud cestují do míst, kde se nemoc stále vyskytuje, měli by se podle odborníků na vakcinace nechávat přeočkovat.

Mýtus sedmý: Očkování je na nic, když i pak musím nosit respirátor

Důvodů pro to je více, ale žádný nesouvisí s tím, že by snad vakcíny nefungovaly. Jedním z nich je fakt, že tak jako v medicíně není nic stoprocentní, ani vakcína nezabere všem, a i očkovaný člověk může onemocnět. To není nic nového, týká se to třeba i starších vakcín proti černému kašli – a i proto má smysl naočkovat co nejvíce lidí, aby se nemoc nemohla šířit a chránila i ty, u kterých očkování nezabralo nebo z nějakých důvodů injekci nemohou dostat.

U některých vakcín proti koronaviru navíc platí, že zvláště v případě mutací může onemocnět i člověk, kterému očkování zabralo, ale covid pak díky němu bude mít slabší průběh.

Dalším důvodem pak je fakt, že ani odborníci zatím nemají úplně jasno v tom, zda očkovaný člověk, který neonemocní, náhodou nemůže nemoc šířit. Jak před časem v médiích vysvětlila imunoložka Jiřina Bartůňková z pražského Motola, protilátky, které vzniknou po očkování, neprocházejí do sliznic a nedokážou tam stimulovat imunitu. „Takže s virem na sliznicích horních cest dýchacích si poradit nedokážou. Fungují až v oblasti dolních cest dýchacích, kam pronikají z krve ve formě dlouhodobých takzvaných IgG protilátek,“ vysvětlila. To by mohlo znamenat, že očkovaný člověk neonemocní, ale mohl by virus přenášet a předávat ostatním, i když v malé dávce.

Nejnovější údaje k tomu shromáždilo americké centrum pro kontrolu nemocí a prevenci CDC. „Rostoucí množství důkazů naznačuje, že u plně očkovaných lidí je méně pravděpodobné, že onemocní bezpříznakovou infekcí a že je rovněž méně pravděpodobné, že budou přenášet SARS-CoV-2 dál. Další výzkum však stále probíhá,“ píší tamní odborníci v textu (odkaz na celou studii v anglickém jazyce zde).

Mýtus osmý: Vakcíny způsobují neplodnost

Nejen na konspiračních webech se čas od času objeví informace, že vakcíny způsobují jak potíže s početím, tak trvalou neplodnost, zvláště pak u žen. S poněkud zašmodrchaným vysvětlením, že škodí virus v nich, a krom toho, že obsahují bílkovinu, která brání vývoji placenty. Ta se v těle ženy nicméně vyvíjí až po otěhotnění a slouží k výživě plodu.

Celé tvrzení je navíc nesmyslné i proto, že žádná z očkovacích látek neobsahuje ani živý virus, ani bílkovinu syncytin, která pomáhá s vývojem placenty.

Odborné studie navíc dávno vyvrátily podezření, že by očkování mohlo způsobit neplodnost, podrobnosti na webu odborné společnosti zámořských gynekologů a porodníků zde (odkaz na článek v angličtině).

Podle zde zveřejněných důkazů věda jasně vyvrátila obavu, že by vakcíny způsobovaly neplodnost, a naopak očkování doporučují, jakmile to bude možné, všem ženám, které plánují těhotenství. Naopak koronavirus v době gravidity může způsobit mimo jiné to, že se děti rodí předčasně.

Zdroj