Otevřené zpovědi ukrajinských dětí: Česky už umí pár vět, potíží jsou traumatické zážitky

5 měsíce starý 22

Alexandra přijela do Prahy před více než dvěma měsíci, základní školu Sázavská navštěvuje už měsíc. „Český jazyk se učím každý den a rozumím tak polovině z toho, co nám učitelé říkají. Chodím také na doučování,“ řekla Alexandra, která chodí do sedmé třídy. Prý už má také kamarády mezi českými spolužáky. A když jde třeba nakupovat, nemá problémy se s prodavačem domluvit. „S novými kamarády chodíme ven. Mluví se mnou česky a když něčemu nerozumím, vysvětlí mi to anglicky. Naštěstí mám dobrou angličtinu,“ doplnila dívka.

Podobně je na tom také její spolužačka Valerie. Ta chodí do místní školy teprve týden. „Podle mě se čeština hodně podobá ukrajinštině, ale občas bývá náročná,“ přiznala. „Umím říct něco o sobě a položit několik otázek. Už jsem si našla skvělé přátele. Spolužáci mě přijali velmi vřele,“ uvedla Valerie.

Na stejnou školu chodí také o dva roky starší Maria. Stejně jako Alexandra navštěvuje i doučování. Víc se jí však zamlouvá způsob, jakým se učí jazyk ve škole. „Jsem prostě v komunitě a neustále poslouchám rozhovory mých spolužáků. Díky tomu jsem začala rozumět tomu, co lidé říkají a naučila jsem se spoustu slov a nových frází. Zatím se mi bohužel nedaří mluvit plynně. Věřím však, že se mi to časem podaří,“ řekla žákyně deváté třídy ZŠ Sázavská.

Marii nedělají potíže ani další předměty, které se na škole učí. Některá probíraná témata totiž dávno zná. „Některou látku jsem se už učila na škole v Ukrajině. Co mi však dělá problémy, je skloubit dálkové studium na ukrajinské škole se studiem na té české,“ přiznala školačka.

Kamenem úrazu jsou podstatná jména

Ne všem se ale daří jazyk rychle ovládnout. Problémy hlásí například žákyně ze základní školy v Praze 7. „Čeština se mi moc líbí, ale mám problémy se slovosledem a výslovností. Umím o sobě říct jen pár základních informací a krátce odpovědět na otázky,“ řekla Daria. Problémy se stavbou vět má také její spolužačka Valerie. „Čeština je pro mě neobvyklá. Dělá mi problém slovosled. A taky moc neumím zeměpis. Ale ostatní předměty zvládám dobře. Nejraději mám výtvarku,“ sdělila Valerie.

Že mají ukrajinské děti ve škole největší problémy právě s češtinou, potvrzují i někteří učitelé. „Narážíme trochu na rozdíly české a ukrajinské abecedy. Velkým kamenem úrazu jsou rody podstatných jmen. Osoby u sloves jsou také obtížné. Celkově mám ale zkušenost, že děti se chtějí zlepšovat. Základ je, naučit je se běžně domluvit, pak se budeme učit gramatické finesy,“ řekl učitel druhé třídy na ZŠ Sázavská Jaromír Bednařík.

Kromě jazyka naráží učitelé během výuky i na další problémy. „S čím jsme se ale také potýkali, byly traumatické zážitky. Některé děti prožily něco, s čím by se dospělý člověk dlouho vypořádával,“ vysvětlil učitel. Podle něj se jim naštěstí podařilo u dětí odbourat pocit strachu. „Žáci se u nás cítí bezpečně a zažívají i radostné chvíle, které jim umožňují na to nepěkné zapomenout,“ pokračoval Bednařík.

Problémem je porozumění jazyku

Že se děti skutečně snaží ve výuce jazyka zlepšovat, potvrzuje také učitelka Michaela Lažanová. „Výuka češtiny, vzhledem k tomu, že se pohybují v českém prostředí denně, se posouvá, ale tempo je individuální. Pokud se budeme bavit o komunikační úrovni, u všech se výrazně posunula. Ale pokud se budeme bavit o úrovni gramatické, syntaktické nebo lexikální, je velmi individuální,“ řekla. „Hlavním problémem je porozumění jazyku, ale vnímám obrovskou snahu a významný pokrok od chvíle, kdy poprvé vstoupili do naší školy,“ pokračovala učitelka ze ZŠ Sázavská.

„Zároveň hojně užíváme i angličtinu, takže pro mnohé žáky je i tato zkušenost významnou motivací pro studium,“ doplnila.

Pozitivně ukrajinské děti přijali i žáci z její třídy. „Děti v mé třídě přijaly ukrajinské žáky velmi přívětivě. Nosily jim školní tašky, penály, psací potřeby a vše, co by mohly potřebovat ve výuce. Měly z toho radost. Dodnes se děti snaží Ukrajincům pomáhat s čímkoli potřebují. Pro děti jazyková bariéra neexistuje, vždy se spolu domluví a vymyslí, jak si budou hrát – a to je velmi inspirativní,“ uzavřela Lažanová.

Dočasnou ochranu v ČR získalo podle ministerstva asi 150 000 ukrajinských dětí ve věku od tří do osmnácti let. Tříletí tvoří kolem 5,7 % z nich, děti do šesti let 7,1 %, do 15 let 24,4 % a do 18 let 7,3 %, uvedlo ministerstvo. V současnosti se podle něj nedá předvídat, kolik dalších uprchlíků do ČR přijde. Je ale pravděpodobné, že budou nadále přibývat. V některých regionech, zejména v Praze a jejím okolí, Plzni a Brně, kde je běženců hodně, bude proto podle ministerstva proces jejich integrace do škol postupný.

Zdroj