OVĚŘOVNA: Zelenský se svastikou a čeští politici se znakem pluku Azov. Po sítích kolují fotomontáže

5 měsíce starý 127

Zkreslené nebo zcela nepravdivé informace se nešíří na internetu pouze pomocí psaných článků. Daleko větší potenciál sdílení mají fotografie. Na sociálních sítích, ale i diskuzních fórech se objevují upravované fotografie, vyvolávající představu, že Ukrajina inklinuje k nacismu a její podporovatelé také. Jak snadné je s fotografiemi manipulovat? Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál vše v kontextu vysvětlují v dalším díle seriálu Ověřovna!

Praha 8:45 11. dubna 2022

Po internetu se třeba šíří upravená fotografie českých politiků držících ukrajinskou vlajku. Zatímco vpravo je originál, vlevo někdo na vlajku doplnil znak pluku Azov | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Na internetu se objevují fotografie, které zobrazují ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského držícího dres se svastikou. Ukrajinskou vlajku se znakem pluku Azov je možné zase vidět na sdílené fotografii se členy strany TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou, Tomášem Czerninem a Janem Jakobem.

OVĚŘOVNA: O krádežích Ukrajinců mi řekla ochranka. Nachytali mě, lituje tiktoker @cokoladovy_kral_33

Číst článek

Co mají fotky společného? Jsou upravené a jimi prezentovaná informace je tedy falešná. Pojďme si to podrobněji vysvětlit.

Tyto sdílené fotografie vzbuzují a podporují představu, že ukrajinské vedení je nakloněno nacistické ideologii. A stejně tak mají tuto ideologii podle dezinformátorů vyznávat i čeští politici, kteří Ukrajinu v konfliktu s Ruskem podporují. Jde tedy o narativ, který o Ukrajině sdílí od začátku konfliktu právě Rusko, které údajnou „denacifikací“ hájí svou agresi.

Podobné obrázky sbírají na sociálních sítích i množství reakcí, které je zviditelňují třeba i pro další uživatele a tím zvyšují potenciál jejich šíření. Jak podobné falešné fotografie vznikají? Podle předsedkyně spolku Zvol si info Veroniky Batelkové, je to poměrně snadné.

Nové nástroje

„Kdysi se říkalo, že se všechny fotografie upravují ve Photoshopu, což je poměrně komplexní a pro někoho složitý nástroj. Ale to už dávno neplatí. Protože si každý dovede fotografii během pár kliknutí upravit v mobilní aplikaci nebo v různých online editorech. Není už potřeba, stahovat si nějaký komplikovaný software,“ vysvětluje Batelková pro iROZHLAS.cz a dodává, že podobné úpravy v současnosti zvládají i malé děti.

Jako příklad takové úpravy je možné uvést fotografii zachycující právě tři české politiky s ukrajinskou vlajkou. Autor „dezinformace“ si na montáži nedal příliš záležet. Úprava je proto snadno odhalitelná už na první pohled.

Po internetu se třeba šíří upravená fotografie českých politiků držících ukrajinskou vlajku. Zatímco vpravo je originál, vlevo někdo na vlajku doplnil znak pluku Azov | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Přesto, kdybychom chtěli mít úplnou jistotu, že jde o fotomontáž, můžeme se pokusit dohledat si původní fotku. Stačí si položit otázku: kdo je na ní zachycený?

OVĚŘOVNA: Ukrajinští uprchlíci si neváží ubytování v Česku? Ověřili jsme pravdivost řetězového mailu

Číst článek

Uprostřed můžeme poznat třeba předsedkyni TOP 09 a také Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. Nepravděpodobnější je, že původní fotografie bude pocházet z jejích sociálních sítí. Na političčině facebookovém profilu lze originální fotografii najít po pár sekundách. A znak pluku Azov na ní skutečně chybí.

Jednoduchá kontrola zabere řádově i méně zdatným uživatelům sociálních sítí několik málo minut. Lidé se tak ale mohou snadno vyvarovat toho, že budou sdílet nepravdivou informaci.  

Toho se dopustil třeba na sociální síti Facebook Zdeněk N., který podle dalších příspěvků fotografii také poslal třeba ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN). Redakce Zdeňka proto kontaktovala.

Jak vysvětlil, sám tvůrcem montáže není, s fotkami ani pracovat neumí. Sdílel ji, protože údajně nepoznal, že nejde o originál. Její sdělení ale naprosto odpovídá jeho světonázoru. Jak se totiž svěřil, jeho motivací pro sdílení fotografie je „alergie na modrožluté šílenství“ a odpor k současné vládní garnituře.

Skutečného původce upravené fotografie se serveru iROZHLAS.cz zjistit nepodařilo.

Zelenského dres

Podobným případem je třeba i fotografie ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, držící fotbalový dres, na kterém je vyobrazená svastika. I tato fotografie, která se objevila třeba na konspiračním webu Křesadlo, je upravovaná. Informaci už dříve vyvrátil server Manipulátoři.cz.

Jak si pravost fotografie ověřit? Stačí upravenou fotku nahrát do aplikace Google Images nebo TinEye. „Můžeme tam nahrát obrázek, a aplikace nám ho vyhledají v jiných webových zdrojích. Takže můžeme usuzovat odkud originál pochází, jestli není nějak upravený a podobně,“ vysvětluje Batelková.

A jak je možné z výsledků hledání zjistit, fotografe Zelenského s dresem nepochází z února 2022, ale z června 2021. A na dresu není svastika, ale číslo.

Vlevo je montáž fotografie z března 2022, vpravo pak původní fotografie z června 2021 | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Google nabídne třeba odkazy na články z června 2021, ve kterých jsou původní fotografie použité. Zelenskyj na nich ukazuje fotbalový dres s číslem 95, které odkazuje na produkční studio Kvartal95, jehož byl současný ukrajinský prezident součástí.

V dnešní době už je tímto způsobem možné dohledat i další články, které hoax vyvracejí. Původní fotografie je také součástí instagramového účtu prezidenta Zelenského, i tam byla nahraná už 8. června 2021.

Na rozdíl od předchozího příkladu s politiky, není zásah do fotografie tak jasně patrný. Zůstává ale otázka, proč by se ukrajinský prezident fotografoval s dresem se svastikou. Právě v případech, kdy nás prezentovaná informace zaskočí nebo v nás vzbudí silnou emoci je podle Veroniky Batelkové klíčové nepodlehnout silnému pokušení fotografii okamžitě sdílet dál.

Podívejte se, jak snadno ve dvaceti sekundách ověřit informaci, prezentovanou konkrétním příspěvkem na sociální síti Twitter.

„Pokud se objeví taková informace, která nás třeba vyvede z míry, tak je dobré před tím, než ji budeme sdílet, dát si chvilku, rozdýchat to. Poté se třeba už klidnější podívat, jestli ji třeba někdo neověřil za nás. Ve Zvol si info říkáme u každé informace ‚ověřuj, mysli, dýchej‘. A to právě proto, že takové informace (jejichž nositeli jsou třeba právě i fotografie, pozn. red.) často cílí na emoce jako je strach, vztek a podobně,“ dodává předsedkyně spolku Zvol si info.

Začít u sebe

Ani samotné ověřování informace nemusí být ale vždy snadné. Problémy může například způsobovat skutečnost, že upravených fotografií je v internetovém prostředí v různých zdrojích zpravidla více. A vedou nás za nimi třeba i preference našich dřívějších vyhledávání. I když je tedy informace falešná, nastavení vyhledávačů v nás může budit zdání její relevance.

OVĚŘOVNA: Zničený vlak uprchlíky i příběh 83letého muže s kočkou. Staré fotky se šíří s novým příběhem

Číst článek

„To je skutečně velký problém, protože se říká: ‚Ověřujte si informace z více zdrojů.‘ Ale pokud si je lidé ověřují z více ‚dezinformačních zdrojů‘ tak se mohou ve svém postoji utvrdit. Záleží proto, v jakých sociálních bublinách jsme uzavření, kam nás vedou algoritmy našeho dřívějšího vyhledávání,“ popisuje Batelková.

Podle ní je proto nezbytné, aby si člověk připustil, že informace, na kterou narazil, a která v něm vyvolala tak silnou emoci, nemusí být pravdivá. A měl by si ji třeba zkusit ověřit z většího počtu zdrojů. Nejlépe i u zaběhlých mediálních organizací, kterým nutně nedůvěřuje.

„Zkrátka je důležité dělat si názor na základě širšího spektra informací. Zpravidla když vidíme nějaký text nebo obrázek, který podporuje náš názor, tak ani nepřistoupíme k tomu, že bychom to chtěli ověřovat.Je proto důležité být kritický sám k sobě, k vlastním názorům a zpochybňovat je. Abychom se vůbec dobrali toho, že něco ověříme,“ dodává Batelková. 

O deepfake a počítačové animaci se ve veřejném prostoru nemluví tolik jako o fake news. Jsou ale nastupujícím fenoménem, jenž v budoucnosti bude mít zásadní vliv, avšak už dnešní technologie dokáží velmi realisticky vytvářet nové skutečnosti. Malý příklad: https://t.co/0AqwEuTXtP

— Zvol si info (@zvolsiinfo) March 16, 2022

Tomáš Pika

Zdroj