Paradox dnešní doby: Norská přírodní rezervace se topí v plastech

5 měsíce starý 22

Mikročástice plastů jsou v dnešní době již běžnou součástí půdy, oceánů, vzduchu a přítomné jsou i v orgánech zvířat nebo dokonce i novorozenců (tématu jsme se věnovali v článku zde). Pro lidstvo představují globální problém, který je patrný všude – od nejvyššího pohoří světa Himálaj až po nejhlubší místo v oceánu Mariánský příkop.

Překvapivé závěry o množství plastu představili nově vědci z Norské vědecko-technologické univerzity (NTNU). Zjistili, že paradoxně jedno z nejvíce plastem znečištěných území celého Norska je přírodní rezervace Froan v kraji Trøndelag.

Jedna z největších pobřežních rezervací ve Skandinávii je cenným ekosystémem, ve kterém se vyskytují chránění ptáci, tuleni a další zvířata. Kvůli mořským proudům však na stejné místo míří i tuny odpadu.

Týmy dobrovolníků za uplynulé čtyři roky sesbíraly 5,5 milionu litrů umělého odpadu, který k pobřeží Norska doputoval většinově (70 procent) z mezinárodních vod, informuje server Euronews. Od roku 2017, kdy vědecký tým plastové znečištění v regionu mapuje, 1 500 dobrovolníků také shromáždilo přes 14 tun kontaminovaných tekutin, včetně ropy a dalších chemikálií.

Plastový odpad přitom představuje podobně závažné nebezpečí jako samotná klimatická změna, tvrdí britsko-americká nevládní organizace Environmental Investigation Agency (EIA), která bojuje proti trestné činnosti a zneužívání životního prostředí.

„Škody způsobené nekontrolovatelnou nadprodukcí plastů a jejich životním cyklem jsou nevratné. Představují hrozbu pro lidstvo a pro základní schopnost planety udržovat obyvatelné prostředí. Stává se z toho téměř stejně vážná hrozba jako změny klimatu,“ informuje EIA v nově zveřejněné zprávě.

S řešením by podle ní měla přijít Organizace spojených národů (OSN). Především pak s multilaterální dohodou, ve které by se státy zavázaly k systematickému snižování plastového odpadu.

„Pokud bude tato přílivová vlna (plastového) znečištění nekontrolovatelně pokračovat, množství plastů v mořích by mohlo překročit do roku 2040 celkovou hmotnost všech ryb v oceánu,“ říká za EIA Tom Gammage s odkazem na dřívější studii.

Multilaterální dohody zaměřené na úbytek biodiverzity a klima existují už desítky let. Další, zaměřená na plasty, by mohla být projednána v rámci nadcházejícího Environmentálního shromáždění OSN v únoru a březnu.

Vyslovit by se pro ni mohlo až přes sto zemí světa, informuje britská BBC. Dosud ji některé státy blokovaly.

Regulace na mezinárodní úrovni by mohla do budoucna ulevit mimo jiné i takovým místům, jako je norský Froan, a usnadnit tak práci dobrovolníkům. „Je to velká výzva, které ale věříme. Pomáhá nám vědomí, že všichni, co jsme zapojení do projektu, přispíváme k něčemu pozitivnímu pro životní prostředí,“ říká správce tamní firmy na svoz odpadu Odd Arne Arnesen.

Podívejte se: Odpadková skvrna se zvětšuje, vědci varují před katastrofou

Zdroj