Pašinjan: Pokud Jerevan nepřistoupí na kompromis s Baku, mohla by začít válka

před 1 měsíc 36

foto Ilustrační foto - Arménský premiér Nikol Pašinjan na tiskové konferenci v Jerevanu, 10. ledna 2023.

Jerevan - Pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka. Podle agentur Reuters a TASS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan při setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš, který se nachází na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem.

Pašinjan v posledních týdnech opakovaně dával najevo, že je ochoten vrátit Ázerbájdžánu příslušné vesnice, byť jsou pro Jerevan důležité, jelikož se nacházejí u hlavní arménské silnice vedoucí na sever k hranici s Gruzií, podotkl Reuters. Baku uvedlo, že návrat jeho území je nezbytným předpokladem pro uzavření formální mírové dohody, jež by ukončila konflikt o oblast Náhorního Karabachu.

Arménie i Ázerbájdžán podle agentury nadále kontrolují území, která jsou mezinárodně uznávána jako součást území toho druhého. Pašinjan zároveň uvedl, že Ázerbájdžán nehodlá opustit ty úseky arménské hranice, které se v důsledku konfliktu dostaly pod jeho kontrolu. "Také budeme v roli toho, kdo požaduje," uvedl arménský premiér.

Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách dvě války o Náhorní Karabach, region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Boje v 90. letech si vyžádaly asi 30.000 mrtvých a skončily vítězstvím Arménů. Ázerbájdžán ale dobyl řadu území během války v roce 2020.

Po bleskové vojenské ofenzivě z loňského září pak Ázerbájdžán převzal nad Náhorním Karabachem plnou kontrolu a většina z asi 120.000 etnických Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí. Arménie během ázerbájdžánské zářijové ofenzívy v Karabachu nezasáhla.

Předchozí válku z podzimu 2020 ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, mírové dohody se však dosud nepodařilo dosáhnout. Obě strany uvedly, že chtějí podepsat formální mírovou dohodu, ale rozhovory uvázly mimo jiné na sporech ohledně vymezení společné hranice, která je uzavřená a na obou stranách je množství vojáků. V pohraničí se opakovaně odehrávají ozbrojené střety.

Přečtěte celý článek