Peníze z ropy, auta bez airbagu, pašované mobily. Rusko je plné rozporů, ale zatím se nehroutí

5 měsíce starý 30

Kdo si chce udělat představu o tom, v jaké kondici je po čtyřech měsících západních sankcí ruská ekonomika, může být při pročítání zpráv na internetu docela zmatený: jejich čtení totiž nabízí poměrně nejednoznačný obrázek. Z některých indicií se zdá, že Moskva téměř bankrotuje a nemá jak vyrábět auta, ale proti tomu mluví zprávy o obrovských příjmech z prodeje ropy a silném rublu. Ve skutečnosti platí obojí a celkový pohled tak ukazuje, že ruská ekonomika sice má kvůli sankcím velké problémy, zároveň se však drží lépe, než mnozí předpokládali.

Pohodlný polštář

V poslední červnové pondělí světovými médii proletěla zpráva, že Rusko nestihlo lhůtu pro zaplacení úroků na své úvěry na mezinárodních trzích a v důsledku toho se ocitá v platební neschopnosti. Dramatičnost zprávy ještě podtrhoval historický kontext, protože do podobné situace se země nedostala více než sto let a naposledy ji zažila během bolševické revoluce v roce 1917, kdy nové vedení komunistického státu odmítlo splácet Západu pohledávky vzniklé za předchozího carského režimu. Ke státnímu bankrotu pak mělo Rusko blízko ještě jednou koncem divokých 90. let 20. století, kdy zemi zmítané následky rozpadu Sovětského svazu došly peníze.

Při bližším pohledu se ale ukazuje, že je věc složitější. Dnešní Putinovo Rusko je ve zcela jiné situaci než to v roce 1917 nebo 1998 - stát peníze má a zaplatit chce. Vzhledem k tomu, že jeho denní příjmy z prodeje ropy a zemního plynu přesahují miliardu dolarů, uhradit úroky ve výši zhruba 100 milionů dolarů nepředstavuje problém. Moskva se o to dokonce pokusila, peníze převedla na účet banky Euroclear, ta je však podle agentury Bloomberg s odvoláním na nutnost dodržovat západní sankce neposlala dál směrem k věřitelům.

https://www.youtube.com/watch?v=62Jp0wsMHvU

Rusko se situaci snaží zlehčovat, zprávy o bankrotu označuje za frašku a poukazuje na to, že v žádné skutečné finanční nouzi není. „Kdo je se situací obeznámený, ví, že tohle není žádná platební neschopnost,“ uvedl pro agenturu RIA Novosti ministr financí Anton Siluanov s tím, že pro jeho zemi jde o vyřešenou věc.

Také agentura Bloomberg připomíná, že Spojenými státy oznámená platební neschopnost Ruska má spíše symbolický význam: Od přístupu na úvěrové trhy tak jako tak odstřižené a navenek se pro něj tak nic nemění. A pravdou je i to, že Moskvě peníze nechybějí. Cena ropy vlivem západních sankcí oproti loňskému roku vyletěla nahoru o 60 procent, což znamená, že Rusko na jejím prodeji vydělává dokonce ještě více než před začátkem války. Evropa sice omezila dodávky ruské ropy ve snaze Putinovu režimu uškodit, ale nárůst cen Moskvě tento výpadek kompenzuje.

Surovinu určenou pro Evropany navíc hned skoupila Čína a Indie. Jak poukazuje agentura Reuters, dostávají ji se 40procentní slevou, pro válčící Rusko to však za současných cen přesahujících 100 dolarů za barel představuje výhodný obchod. Podle informací Centra pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA) mělo Rusko během prvních sto dnů války celkové příjmy z prodeje ropy a plynu 93 miliard eur. „Díky vysokým cenám ropy má tedy Rusko, které je po Saúdské Arábii druhým největším exportérem suroviny a celosvětově největším vývozcem plynu, pohodlný polštář na zmírnění západních sankcí,“ konstatuje analýza Reuters.

https://www.youtube.com/watch?v=M6JQQO76×0M

Kromě dostatku peněz z prodeje nerostných surovin Rusko jeví i další vnější znaky toho, že sankce a válku ekonomicky zvládá překvapivě dobře. Nezaměstnanost se drží kolem čtyř procent, což ukazuje, že nedošlo ke zhroucení celých hospodářských odvětví vlivem odchodu zahraničních firem a embargu na západní součástky, jak předvídali někteří analytici. Také rubl, jenž se v prvních dnech války kvůli panice investorů propadl o třetinu, prokazuje pozoruhodnou sílu. Po počáteční ztrátě se ruská měna vrátila na předválečné hodnoty, a nyní je její hodnota vůči dolaru dokonce na nejvyšší úrovni za posledních sedm let. Ekonomové připomínají, že za svou stabilitu měna vděčí právě ziskům z prodeje ropy a celkově převisu ruského vývozu nad dovozem, jenž se po zavedení sankcí a odchodu zahraničních firem z Ruska doslova propadl.

Potěmkinova vesnice

Za silný kurz domácí měny Moskva vděčí také tomu, že tamní centrální banka zavedla hned po začátku války kapitálové kontroly ve snaze zabránit odlivu peněz ze země. Rubl je tedy silný, ale experti upozorňují, že tato skutečnost slouží spíše Putinově propagandě než tamní ekonomice či obyčejným Rusům. Analytik Max Hess z Foreign Policy Research Institute v rozhovoru pro televizi CNBC označil silný rubl za „Potěmkinovu vesnici“. Rusko si za své peníze ve velké části světa nemůže koupit zboží, které by potřebovalo, protože je od něj kvůli sankcím odstřižené, dodává analytik.

Chybějící přístup k zahraničnímu zboží  - ať už jde o oblečení, potraviny nebo automobily - se Rusko snaží nahradit domácími alternativami. Například řetězec restaurací McDonald’s před dvěma týdny nahradila nová síť zvaná Chutné & tečka nabízející takřka identické menu jako americký vzor. Zatím se zdá, že u Rusů má náhražka úspěch, chybí jim však ikonický sendvič Big Mac, který nová společnost nenabízí.

I snaha nahradit zboží z dovozu vlastní produkcí má ale své limity, což se ukazuje třeba při výrobě automobilů. Jejich největší výrobce v zemi, společnost Avtovaz produkující známé modely Lada, nedávno oznámil, že kvůli chybějícím dílům bude nové vozy prodávat v osekaných verzích. Jak informuje web Rádia svobodná Evropa, například nové modely vozidla Granta Classic, které je mezi nižší střední třídou velmi oblíbené, se nyní prodávají bez airbagů, ABS a dalších prvků. Kvůli problémům s autodíly se také emisní standardy nových ruských aut vrátily o 26 let nazpět. Jiné strojírenské závody kvůli chybějícím součástkám dokonce přerušily výrobu.

Gazprom PJSC's Nord Stream 2 Slavyanskaya Compressor StationZačátek plynovodu Nord Stream 2, Usť-Luga v Rusku • Autor: Bloomberg via Getty Images

Nejde ale jen o auta – některé balené potraviny se prodávají bez potisku, výrobcům oděvů chybí knoflíky, některé mobilní telefony nefungují správně kvůli chybějícím západním aplikacím. Jak ale podotýká Rádio Svobodná Evropa, výroba zbraní, které Rusko potřebuje k vedení války, zatím zůstala sankcemi relativně nezasažená.

V době začátku války se často mluvilo o tom, jak Rusko zajistí údržbu své letecké flotily, protože k sankcím se připojily společnosti Boeing a Airbus, které mají na jejich výrobu takřka monopol. Objevovaly se spekulace, že vzhledem k nedostatku součástek se budou letadla ruských aerolinií postupně rozpadat, ani k tomu však zatím nedošlo. Nedostatek leteckých součástek se nicméně v Rusku už projevuje, jak si všímá server Wired v článku zaměřeném výhradně na toto téma.

Jako příklad problémů server uvádí nedávný let Airbusu A320 patřícího společnosti Air Serbia, který na konci května přistál na moskevském letišti Šeremetěvo. Letadlo se o pár hodin později chystalo na zpáteční let do Bělehradu, ale startovací dráhu nemohlo opustit kvůli poruše na krytu jednoho z motorů. Výrobce porouchaného dílu, jímž je americká společnost Collins Aerospace, nicméně součástku odmítl dodat s odvoláním na sankce, a letadlo tak v Moskvě nakonec uvízlo na šest dní, než se situaci podařilo vyřešit.

Společnost Air Serbia serveru neodpověděla na otázku, kdo chybějící díl vyrobil, ale Wired dodává, že podobným problémům zcela jistě čelí také zhruba devět stovek dalších letadel patřících ruským aerolinkám. A připomíná, že dopravní letadla pro bezpečný provoz vyžadují velmi častou údržbu. Jakým způsobem Rusko zajišťuje dodávky součástek, které se rychle opotřebovávají (například pneumatik), je přitom nejasné. Rusko si je může buď vyrobit, nebo koupit náhražky západních dílů v zemích jako třeba Čína. Další možností je použít díly z ostatních nepoužívaných letadel.

„Nejpravděpodobnější scénář je, že ruští dopravci kanibalizují letadla, která mají,“ řekl serveru Wired profesor managementu vzdušené přepravy z Technického Institutu v Singapuru Volodymyr Bilotkach. Materiálu k tomu mají nejspíš dostatek, po začátku války zůstaly na ruských letištích uvězněny desítky zahraničních letadel, které Rusko ilegálně zabavilo. Brát z těchto letadel díly má ale své nevýhody, protože každá součástka i oprava na letadle musí být podle experta z bezpečnostních důvodů pečlivě dokumentovaná - a letadlo, které tuto dokumentaci nemá, je bezcenné. Pokud došlo ke krádeži součástek, je logické, že takové změny dokumentované nejsou, upřesňuje server.

Rusko si uvědomuje, že některé součástky – jako například elektroniku - samo vyrobit nedokáže. Pro tento případ zákonodárci pomocí nových norem umožnili vznik takzvaného systému paralelních dovozů, které Rusům teoreticky zajistí přístup k jakémukoli zboží na planetě bez ohledu na sankce. Jde o produkty, jako jsou například oblíbené výrobky společnosti Apple či Samsung, které jsou nyní v Rusku nedostupné. Lidé, firmy i stát si je nyní mohou legálně pořídit přes prostředníka, kterým může být typicky online tržiště typu Yandex, Wildberries či Ozon. Tyto firmy zboží nakupují v zahraničí a ruští poslanci 22. června schválili zákon, který je umožňuje v Rusku prodávat bez souhlasu výrobců.

Nevýhodou je vyšší cena a neexistence záruky, protože výrobci zboží v Rusku nemají zastoupení. Například společnost Svjaznoj prodávající elektroniku pro server BNE Intellinews uvedla, že přes paralelní dovoz jsou nabízené chytré telefony dražší o 10 až 20 procent. Tímto způsobem půjde brzy v Rusku sehnat nejen elektronika, ale také oblečení, parfémy a další zboží. Zatím není jisté, jaké země budou tvořit hlavní prostředníky v dovozu zboží, ale server BNE Intellinews spekuluje, že nejspíše půjde o Turecko a Srbsko.

Navzdory všem snahám Ruska zmírnit dopady sankcí se předpokládá, že se tamní ekonomika letos propadne o 10 procent a v mínusu zůstane i příští rok. K návratu na předválečnou úroveň se dostane až zhruba za deset let, odhadl šéf ruské banky Sberbank German Gref. Důvodem je právě odchod zahraničních firem, nedostatek součástek a technologií a také ekonomická izolace Ruska.

Ekonomický úpadek bude provázet i technologické zaostávání způsobené nedostatkem špičkových dílů vyráběných evropskými, americkými, japonskými či korejskými firmami - a zůstává zatím otevřenou otázkou, nakolik tento výpadek dokážou nahradit Čína a Indie, jež s Moskvou dál spolupracují. Zároveň je evidentní i to, že předpovědi rychlého kolapsu ruské ekonomiky a hrozba nedostatku základního zboží v supermarketech po celé zemi se nenaplnily.

Celkovou situaci pro BBC výstižně shrnul Chris Weafer, britský ředitel konzultantské společnosti Macro Advisory sídlící v Moskvě. „Pokud žijete v Moskvě a nečtete noviny, všimnete si nárůstu cen, ale jinak život běží stejně jako před 24. únorem. V březnu a dubnu tu byly velké obavy, že výrobky zmizí z obchodů, že továrny kvůli nedostatku dílů a materiálů zavřou a nezaměstnanost vyletí v létě nebo na podzim prudce nahoru. Od té doby se ale situace zlepšila,“ řekl Weafer.

Zdroj