před 2 týdny
28
Kriticky ohrožený motýl okáč skalní dostává šanci přežít ve svém přirozeném prostředí. Ochránci přírody se ho pomocí umělého odchovu v Jaroměři snaží vrátit na poslední místa jeho výskytu v Českém středohoří. A daří se jim to. Navíc míst, kde se znovu začíná objevovat, na Lounsku přibývá, třeba na vrcholu Oblíku. Vypouštění housenek ale tentokrát komplikoval silný vítr.
České středohoří 22:00 20. dubna 2024
„Obyčejně to bereme takhle pinzetou a na trávu vložíme housenku. Ale při tomhle větru to bude velice nesnadné. Někdy jsme tu byli za deště, ale nikdy tolik nefoukalo,“ říká Miloš Andres z Českého svazu ochránců přírody.
Na vrcholcích Českého středohoří přežívá kriticky ohrožený motýl okáč skalní, ochránci přírody mu pomáhají umělým odchovem
Stojí na vrcholu jednoho ze sopečných kopců Českého středohoří. „Tohle prostředí má okáč nejraději,“ vysvětluje Andres.
„Je tady nízký travní profil, je tu tráva kostřava ovčí, kde motýli provádějí celý svůj vývoj,“ doplňuje Ondřej Nitsch z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Okáč skalní býval běžným druhem na skalnatých, stepních místech. „Po druhé světové válce začal ale motýl mizet. Mohl za to hlavně úpadek volného chovu ovcí a koz,“ vysvětluje Nitsch.
„Poslední přirozená populace zůstala nedaleko Rané na Lounsku,“ pokračuje. „Pomohli tomu paradoxně turisté a milovníci bezmotorového létání, paraglidisté a rogalisté, kteří vrchol kopce sešlapávali.“
Tím udrželi rozvolněný porost kostřav a udržovali i volné plošky zeminy, které motýl potřebuje ke svému vývoji.
Teď se daří uměle množit stovky ohrožených motýlů a ochránci přírody je mohou vysazovat zpět do přírody, jak to právě dělá Miloš Andres s pinzetou.
„V roce 2014 jsme odchytli první jedince, dva páry, a pokusili jsme se je rozmnožit. Dnes už jich chrlíme stovky a můžeme si dovolit osidlovat kopce,“ popisuje Andres.
Návrat okáčů skalních do Českého středohoří podporuje Evropská unie v programu Prospective life. Agentura ochrany přírody a krajiny z něj na aktivní péči o nejohroženější druhy živočichů, hub nebo rostlin získala na deset let skoro 40 milionů eur (víc než miliardu korun).
