Podezřelá reklama na Čapím hnízdě. Pět pochybností, které policie znala

5 měsíce starý 119

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Policisté z pražské hospodářské kriminálky několik let prověřovali, jestli manažeři ze skupiny Agrofert nekrátili stát na daních, když schvalovali vysoké platby za reklamu v areálu Čapího hnízda.

Rekreační areál, který podle vlastních slov „vymyslel“ Andrej Babiš ještě jako přímý majitel Agrofertu, se v prvních letech držel ekonomicky nad vodou právě díky těmto penězům. Za roky 2010 až 2013 to bylo více než 270 milionů korun. Firmy z Agrofertu si přitom vyplacené částky započítávaly do nákladů a ve výsledku platily nižší daně.

Takzvanou reklamní větev kauzy Čapí hnízdo však policie nakonec odložila. Nyní se tímto rozhodnutím zabývá státní zástupce.

Seznam Zprávy případ dlouhodobě sledují a v uplynulých letech o něm zveřejnily několik důležitých zjištění. Už jenom z nich vyplývá, že celá finanční operace s reklamou na Čapím hnízdě měla jiný účel než šířit povědomí o produktech a službách Agrofertu.

Jaké jsou základní pochybnosti?

Nedává to smysl

Hlavní otázka zní, proč si chemické a zemědělské firmy, včetně těch sídlících v Německu nebo na Slovensku, platily reklamu v novém areálu na středočeském venkově.

Ekonomickou opodstatněnost takových výdajů zpochybnilo už v minulosti několik odborných posudků. Ty také zdůraznily, že právě peníze za reklamu od Agrofertu tvořily v prvních letech provozu farmy naprostou většinu jejích příjmů, a držely ji tak při životě.

V prvních letech fungování, z nichž pocházejí prověřované reklamní smlouvy, přitom farma sloužila hlavně jako středisko pro podnikové akce Agrofertu. Není naopak známo, že by areál tehdy ve větší míře navštěvovali zástupci stávajících či potenciálních obchodních partnerů holdingu, na které měla reklama logicky cílit.

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Areál Čapího hnízda v současnosti spadá pod společnost Imoba, kterou Babiš kontroluje prostřednictvím svěřenských fondů.

Obzvlášť iracionálně působí reklama z pohledu zahraničních firem holdingu. Bývalý finanční ředitel německého SKW Stickstoffwerke Piesteritz v roce 2019 Seznam Zprávám řekl, že taková reklama byla pro společnost zbytečná, protože firma dodávala hnojiva a další produkty většinou dlouhodobým německým zákazníkům. „Nějaké reklamní poutače na Čapím hnízdě postrádají z hlediska SKW jakýkoli smysl,“ řekl ředitel největší chemičky Agrofertu Rastislav Jansík.

Právě z Německa přitom přišlo už před pěti lety upozornění na podezřelou smlouvu mezi Čapím hnízdem a tehdy v Sasku sídlící společností Agrofert Deutschland. Pražský finanční úřad, který dostal podnět z německého finančního úřadu, však tuto věc nikam dále neposunul.

Reklama na uzavřené stavbě

Firmy ze skupiny Agrofert posílaly peníze za reklamu Čapímu hnízdu ještě před tím, než se rekreační areál oficiálně otevřel. Na farmě tehdy ještě neprobíhaly žádné velké akce pro návštěvníky, a takto vynaložené peníze neměly opodstatnění.

Farma se po rozsáhlé rekonstrukci a stavbě nových objektů otevřela návštěvníkům v červnu 2010. Už předtím však dostala desítky milionů korun za reklamu od zmíněné německé chemičky, od mateřské holdingové společnosti Agrofert Holding, nebo od přerovské Prechezy.

A například v prosinci 2009, kdy byly stavební práce na Čapím hnízdě ještě v plném proudu, si farma naúčtovala od podniků z holdingu zhruba osm a půl milionu korun za reklamní služby.

Firmy zaplatily, pak skončily

Některé společnosti z holdingu, které za reklamu na Čapím hnízdě zaplatily, nedlouho poté skončily jako samostatné značky. S vědomím, že šlo o předem připravovaný krok, se tedy firmy zachovaly neekonomicky.

Konkrétně se jednalo o firmy ZZN Havlíčkův Brod, ZENA – zemědělský nákup a ZZN Pomoraví, které podle veřejně dostupných podkladů poslaly peníze za reklamu nejdříve v červnu 2010. V následujícím roce přitom tyto společnosti formálně zanikly a jejich majetek se včlenil do jiných společností z Agrofertu. Projekty o fúzích byly dokončené v březnu a v dubnu 2011, jak je uvedeno na kopiích těchto dokumentů ve Sbírce listin.

Teoreticky by se dala reklama u zanikajících podniků vysvětlit tím, že se z jejich peněz hradila informační kampaň o přechodu provozů pod jiné značky. Jenže sám Agrofert odůvodnění a účinek takové reklamy zpochybnil. Své obchodní partnery totiž o slučování podniků informoval přímo a písemně.

Finance řídil jeden člověk

Při vyšetřování dotační větve kauzy Čapí hnízdo, ve které byl Babiš obžalován za podvod, se prokázalo, že farma byla s nynějším šéfem hnutí ANO a jeho Agrofertem i ve zkoumané době úzce personálně a finančně propojená a že jako samostatný malý podnik vystupovala kvůli splnění podmínek pro získání evropských peněz.

V případě reklamních výdajů je důležité, že peněžní toky mezi Agrofertem a Čapím hnízdem dirigovala za obě strany jedna osoba, Petra Procházková. Ta je dlouhá léta finanční ředitelkou Agrofertu, v dotyčné době však jednala i za Čapí hnízdo. Zároveň vystupovala také za Babišovu společnost Imoba, která farmě pronajímala pozemky a později ji jako firmu pohltila.

Z dřívějších policejních usnesení vyplývá, že faktury za reklamu se Čapímu hnízdu proplácely až po odsouhlasení ředitelkou Procházkovou. Na její klíčovou roli upozornil i bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, když v prosinci 2019 vrátil dotační případ Čapího hnízda k podrobnějšímu vyšetření.

Foto: Tomáš Pergler/Závěrečná zpráva OLAF, Seznam Zprávy

Přehled prvních faktur, které platila Farma Čapí hnízdo do května 2010.

Co řekl posudek?

V posledních měsících měl policejní vyšetřovatel k dispozici nový znalecký posudek, který pomohl odpovědět na otázku, zda částky hrazené Agrofertem za reklamu nebyly uměle přestřelené.

Šlo především o to, jestli byla placena takzvaná cena obvyklá. V daném případě mělo jít o sjednanou tržní cenu, která je srovnatelná s jinými obdobnými kontrakty ve stejné branži.

K závěrům, že ceny za reklamu byly uměle přemrštěné, už došly analýzy z dřívějších let, například posudek z roku 2017, který má policie rovněž k dispozici. Až zmíněný posudek se však soustředil jenom na cenu reklamy.

Materiál je součástí trestního řízení, a není proto veřejně dostupný. Podle informací Seznam Zpráv od zdroje blízkého vyšetřování však výšku cen reklamy na Čapím hnízdě zpochybnil.

Zdroj