Podle Ústavního soudu vláda nemůže s pomocí hejtmanů obcházet sněmovnu, nouzový stav ale nezrušil

6 měsíce starý 8

Ústavní soud (ÚS) z procesních důvodů odmítl návrh senátorů na zrušení únorového vládního usnesení o nouzovém stravu. Zároveň naznačil, že pokud sněmovna nesouhlasí s prodloužením nouzového stavu, nelze ji obcházet a znovu vyhlásit stav nouze na žádost hejtmanů. Právě taková situace v únoru nastala. Ústavní soudci rozhodnutí zpřístupnili na svém webu.

Menšinový kabinet ANO a ČSSD v únoru nezískal souhlas sněmovny k prodloužení nouzového stavu kvůli pandemii koronaviru. Původní nouzový stav tak skončil, bezprostředně však na něj navázal nový, který vláda vyhlásila na žádost hejtmanů, a to původně na 14 dní. Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) považovali postup vlády za souladný s ústavou, podle hejtmanů by konec nouzového stavu zkomplikoval či znemožnil boj s pandemií.

Dále čtěte

archiv

Koronavirus ohrožuje svobodnou žurnalistiku. Pomozte nám fungovat dál

Epidemie koronaviru a uzavírání ekonomiky postihlo celou řadu odvětví. Mezi nimi je i žurnalistika, za kterou nestojí žádný oligarcha nebo ...

číst článek »

Za protiústavní označili postup vlády mnozí ústavní právníci. Argumentovali tím, že bezprostředním vyhlášením dalšího nouzového stavu vláda obešla vůli sněmovny. Na ÚS se obrátilo 35 senátorů. Soud ale s odkazem na svá starší rozhodnutí uvedl, že samotné vyhlášení nouzového stavu je primárně „aktem vládnutí“ politické povahy a podléhá kontrole sněmovny, nikoliv justice. Proto senátorský podnět odmítl.

Součástí usnesení je však takzvané obiter dictum, tedy vyjádření nad rámec základního odůvodnění. Soud konstatoval, že podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR může vláda vyhlásit nouzový stav nejdéle na 30 dnů a lze jej prodloužit jen po předchozím souhlasu sněmovny. Jiný postup při prodloužení nouzového stavu není možný.

„Nezmění-li se skutečnosti, na základě kterých byl vyhlášen nouzový stav, nelze nově vyhlásit nouzový stav vládou od okamžiku, kdy povolený nouzový stav skončil a poslanecká sněmovna s jeho prodloužením nesouhlasila,“ stojí v usnesení ÚS.

Krizový zákon dává hejtmanům možnost požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu, pokud nelze vzniklé ohrožení odvrátit v rámci stavu nebezpečí. Podle ÚS to však není výjimka ve vztahu k prodlužování nouzového stavu sněmovnou. Žádosti hejtmanů musí nutně předcházet vyhlášení stavu nebezpečí, teprve pak, na základě vyhodnocení situace, by se mohli obracet na vládu. Navíc jde podle ÚS o „pouhou žádost“, kterou není vláda vázaná.

Nouzový stav z poloviny února, vyhlašovaný z podnětu hejtmanů, nakonec trval necelých 14 dní. Od 27. února dosud platí nový, který vláda vyhlásila znovu na pobídku sněmovny.

Ve čtvrtek publikované rozhodnutí patnáctičlenného pléna ÚS nebylo jednotné. Společné odlišné stanovisko měli Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek, kritizovali obiter dictum. „ÚS jím, bohužel, znovu vykročil na pole nezdrženlivého arbitra právně politických sporů, který si nemůže odpustit dát své mínění alespoň ex post veřejně najevo, ačkoli pro to nemá žádný procesní prostor,“ stojí v usnesení. Podobně argumentoval Jan Filip, podle kterého je výrok usnesení v rozporu se „vzkazem“ obiter dictum. Milada Tomková pak nesouhlasila s předpokladem, že ÚS nemá pravomoc přezkoumat vyhlášení nouzového stavu měla opačný názor.

Zdroj