Pohřbů pro osamělé přibývá. Státní kasu vyjdou ročně sociální kremace na desítky milionů korun

před 3 týdny 42

Když se o zemřelé nepostarají příbuzní, zaplatí to stát. Loni takových případů bylo víc než 2000. A sociálních pohřbu v Česku přibývá. Za poslední čtyři roky je to nárůst skoro o 50 procent.

Praha 22:26 18. května 2024

Smuteční věnec, pohřeb (ilustrační foto)

Smuteční věnec, pohřeb (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

Nárůst počtu sociálních pohřbů v posledních letech poznamenala pandemie covidu-19. Pokračuje ale stále. Jen za první čtvrtletí letošního roku jich stát proplatil 900.

Sociální pohřby stojí stát desítky milionů korun ročně. Jejich počet narůstá a vyšší jsou i ceny

Pokud chybí rodina nebo dědicové, má povinnost pohřeb zajistit obec, kde dotyčný zemřel. A zpětně pak může požádat stát o proplacení nákladů. V roce 2020 stál sociální pohřeb v průměru 9 tisíc korun. Vloni to bylo skoro 11 tisíc.

„Počet sociálních pohřbů neustále narůstá a stejně tak i cena za jejich vypravení. Třeba v roce 2020 ministerstvo poskytlo na úhradu sociálních pohřbů přibližně 12 milionů korun, o rok později to bylo skoro 18 milionů, loni šlo o 22 milionů,“ shrnuje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.

Vedoucí pardubického krematoria Monika Jelínková považuje za hlavní úskalí čas. „Většinou bývá zesnulý v nemocnici, nemocnice potom zkontaktuje sociální odbor, který se zase snaží zkontaktovat nebo dohledat, jestli jsou nějací pozůstalí. Když nemají telefon, tak posílají dopisy. To všechno trvá,“ přibližuje.

Bizarní zkušenost po smrti dítěte mě přiměla pohřebnictví změnit, popisuje antropoložka

Číst článek

Zpopelnění bez obřadu je možné běžně zařídit do tří dnů. Bez příbuzných je to složitější a celý proces delší.

„Jde i o oblečení. Když vám zemře někdo blízký, tak pro něj máte oblečení pravděpodobně doma a na pohřební službě ho předáte. Když zemře někdo, kdo blízké nemá, tak nemá, je oblečen do rubáše a to zase stojí peníze,“ dodává Jelínková.

Zvlášť pro menší obce znamenají sociální pohřby administrativní zátěž. Musí je nejen zajistit, ale také doložit, že neexistují dědicové. Po zemřelých v takových případech zůstává jen minimální majetek. I ten je ale potřeba dořešit.

Zátěž pro obce

Skuteč na Chrudimsku si proto stanovila pravidla, kdy po člověku, kterému město obstarává pohřeb, dědictví přijme, a kdy ne.

„Pouze za podmínky, že se bude jednat o finanční hotovost, kladné zůstatky na účtech a vkladních knížkách,“ upřesňuje tajemnice skutečského městského úřadu Marie Zelenková. Podle ní je to hlavně preventivní opatření.

„Chceme se vyvarovat toho, že bychom převzali dluhy po zemřelém a že bychom převzali majetek, s kterým bude spousta práce,“ dodává.

Josef Kopecký

Přečtěte celý článek