Politický geograf Romancov: Ukrajina začíná být v tlaku na Západ zdrženlivější, ale stále má podporu

4 měsíce starý 185

Víc než měsíc po začátku ruské invaze na Ukrajinu si prezident Volodymyr Zelenskyj uvědomuje, že bez ohledu na to, jak silně tlačí na západní země, výsledek se nemůže dostavit tak rychle, jak by si přál, soudí politický geograf Michael Romancov: „Ukrajina začíná být při formulování svých požadavků směrem na Západ zdrženlivější. Zároveň má ještě pořád silnou podporu, pokud jde o dodávky zbraní, munice a humanitární pomoci, do budoucnosti.“

Praha 16:45 29. března 2022

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj | Zdroj: Vláda ČR

Stále ale pokračují boje, Zelenskyj v noci na úterý popsal situaci na Ukrajině jako napjatou. Ukrajinská armáda sice dokázala vytlačit ruské jednotky z města Irpiň poblíž Kyjeva, ale Rusko dál drží pod kontrolou sever Kyjevské oblasti, situace je obtížná také v Černihivě, Sumách, Charkově, Donbasu a na jihu Ukrajiny, popsal ukrajinský prezident.

Jaké jsou aktuální scénáře vývoje a výsledku krize na Ukrajině?

„Pokud ruské jednotky přestaly útočit na Kyjev, může to znamenat, že jsou na tom špatně, mají málo zásob a špatnou morálku, ale také to může dokonce znamenat, že se Rusko rozhodlo přesunout nějaké jednotky na Donbas. V tuto chvíli to nevíme,“ říká pro Český rozhlas Plus vojenský analytik Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Varuje, že útočné operace jsou vždy náročnější než obrana a také Ukrajině by mohly dojít zásoby a síly, aby ve vytlačování ruských jednotek pokračovala.

Neutrální Ukrajina?

Ukrajinská vláda mluví o tom, že by v případě své neutrality žádala o bezpečnostní záruky. „Pokud se zdá, že členství v NATO není pro Ukrajinu realistická možnost v tuto chvíli, tak pochopitelně nechce být neutrální bez garancí, aby se Rusko za tři pět deset let nevrátilo a nepokusilo se ji dobýt znovu,“ vysvětluje Bahenský.

Spekuluje se o tom, že bezpečnostní záruky by Kyjevu mohlo dát Turecko, Polsko, nebo Británie. „Poskytly by bezpečnostní alianci Ukrajině v podstatě v podobném rozsahu nebo podobného typu, jako existuje mezi členy NATO,“ soudí analytik.

Ukrajina by tak fungovala podobně jako Švédsko nebo Finsko. „Jenže to jsou členské země Evropské unie, takže je evidentní, kam ty dva státy patří. Ukrajině by tedy šlo o něco podobného. Nepochybně chce minimalizovat všechny negativní dopady vyplývající z toho, že má s Ruskem dlouhou hranici,“ míní politický geograf Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.

Jak dlouho vydrží jednota Západu? Jak Česko zvládá pomáhat lidem utíkajícím před válkou? Poslechněte si Téma dne Martiny Maškové o možných scénářích krize.

Martina Mašková, kac

Zdroj