Politico varuje Ukrajinu před americkou pomocí. Připomíná, jak dopadlo Kosovo

před 2 měsíce 59

Blíží se 25. výročí od ukončení války v Kosovu, kde byly výrazným aktérem Spojené státy americké. Na dění v malé balkánské zemi má tak od té doby výrazný vliv americká politika. Podle evropského korespondenta serveru Politico Matthewa Karnitschniga se od té doby Kosovo stalo takřka americkou kolonií a podobný scénář by podle něj mohl čekat i Ukrajinu, která se požadavky na další americké vojenské dodávky stává na USA více a více závislá.

Že je Kosovo součástí „amerického protektorátu“ dokládá podle Karnitschniga velké zapojení amerických firem a podnikatelů do dění v Kosovu. Jedním z nich je například mladší bratr bývalého amerického prezidenta George W. Bushe Neil Bush. Ten se loni při večeři, které se účastnila i bývalá kosovská velvyslankyně podivil nad tím, že je Albánka a nad tím, jak to že vůbec Albánci žijí v zemi, která se jmenuje Kosovo. V zemi ale podle autora článku nebyl z toho důvodu, aby se podíval, jak Kosovo vypadá, ale z toho důvodu, aby svému známému pomohl s investicí v energetickém sektoru v zemi. V Kosovu od „spřátelení se“ se Spojenými státy působí mnoho amerických podnikatelů.

Mezi nimi je kromě velkého množství soukromých společností i společnost Albright Capital Management, ve které je aktivní rodina bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové. Firma, která podniká v telekomunikačním sektoru, dříve vlastnila jediného kosovského soukromého mobilního operátora.

Podle některých Kosovanů, ale jinak Američané na Kosovo, jako takové, zapomněli a otázkou je, zda se to nestane i v případě Ukrajiny. „Co si všichni myslí, že se stane na konci rusko-ukrajinské války?“ ptal se tento týden ve svém pořadu bývalý republikánský americký kongresman Joe Scarborough, když obhajoval zaslání další pomoci do Kyjeva. „Kdo bude rekonstruovat? Ekvádor nebude obnovovat Ukrajinu. Spojené státy tam budou. Podniky ve Spojených státech, dodavatelé ve Spojených státech, co si jen vzpomenete. Budeme tam pomáhat znovu vybudovat Ukrajinu a Američané na tom vydělají spoustu peněz,“ uvedl Scarborough. Podle Karnitschniga by si tak Ukrajinci měli dávat pozor na to, co si přejí, když po USA žádají navýšení vojenské pomoci.

Jinak jsou ale Američané v Kosovu vítáni, někteří Kosované jsou z jejich návštěvy dokonce nadšení. Země je plná památníků, uliček a náměstí věnovaných americkým představitelům, kteří pomohli získat jejich nezávislost, ať už se jedná o počest bývalému americkému prezidentovi Billu Clintonovi nebo jeho tehdejší ministryni zahraničí Madeleine Albrightové. V jednu chvíli pak kosovská vláda vážně uvažovala o pojmenování jezera po Donaldu Trumpovi. V Prištině je pak i ulice a pomník věnovaný Bobu Doleovi, zesnulému americkému senátorovi a někdejšímu republikánskému kandidátovi na prezidenta, který v minulosti bojoval za věc Kosova. V Kosovu se také od války narodilo několik dětí jménem Clinton nebo Madeleine.

„Podle nejobjektivnějších měřítek nebyla americká angažovanost v Kosovu příliš úspěšná,“ uvádí ve své analýze Karnitschnig. „Zatímco USA vrhly do země spoustu peněz, bližší pohled naznačuje, že priority Washingtonu byly založeny spíše na krátkodobých amerických obchodních zájmech, než aby zemi poskytly to, co skutečně potřebovala k rozvoji,“ dodává.

Příkladem je podle něj selhání energetické infrastruktury. Kosovo je totiž stále závislé na dvou velmi starých uhelných elektrárnách, z nichž starší byla uvedena do provozu v roce 1962 se staršími a použitými turbínami Westinghouse a General Electric. Elektrárny sídlí nedaleko Prištiny a jsou považovány za nejšpinavější v Evropě a chrlí stálý proud hnědého smogu, díky kterému je město jedním z nejvíce znečištěných na kontinentu.

Kosovo má pak i do budoucna špatné ekonomické vyhlídky. Míra nezaměstnanosti tam patří k nejhorším v Evropě a Kosovo také zůstává jednou z nejchudších zemí. „Kosovo má nejen jeden z nejnižších HDP na hlavu v Evropě a míru chudoby přesahující 20 procent, ale navíc je sužováno korupcí a politickými nepokoji,“ uvádí Karnitschnig.

Příští měsíc to bude již 25 let od začátku americké intervence v Kosovu. Největší základna americké armády na Balkáně se nachází asi hodinu jižně od Prištiny na místě známém jako Camp Bondsteel nebo také jako „Zapomenutý prapor“. Ačkoli má kapacitu asi 7 tisíc vojáků, obvykle je zde umístěno jen asi tisíc amerických a spojeneckých vojáků. „Ačkoli má Kosovo parlament, premiéra a prezidenta, většina Kosovanů, se kterými jsem mluvil, uvedla, že skutečným sídlem moci v zemi je velvyslanectví USA,“ uvádí Karnitschnig.

V Kosovu je aktuálně větším problémem vztah se Srbskem. Ačkoliv se Evropská unie a Spojené státy léta snaží zprostředkovat mír mezi zeměmi, podle Karnitschniga v této záležitosti jak Brusel, tak Washington naprosto selhaly. Hlavním problémem je postavení převážně srbských komunit na severu Kosova, jejichž vztahy s Kosovany jsou napjaté.

Přečtěte celý článek