Pomalá ochrana těch nejrizikovějších. Očkování se dočkal jen zlomek z nich

4 měsíce starý 15

Po třech měsících vakcinace stále nejsou naočkované nejohroženější skupiny obyvatel. V případě lidí nad 80 let dostaly vakcínu dvě třetiny ze zhruba 441 100 osob této věkové kategorie, obě dávky má sotva polovina z nich. U seniorů mezi 70 a 79 lety nedostalo ještě ani první dávku okolo 60 procent osob. Podle odborníků bylo zásadní chybou neočkovat od začátku chronicky nemocné – ti se mimo strukturu praktických lékařů dostali k registraci do systému až v polovině března. Přitom těmto rizikovým skupinám hrozí těžký průběh onemocnění covidu-19.

Za čtvrt roku od začátku očkování dostalo v ČR aspoň první dávku vakcíny 1,121 milionu lidí, tedy zhruba každý desátý obyvatel země. Z dat na stránkách ministerstva zdravotnictví vyplývá, že ukončené očkování mělo k sobotnímu večeru téměř 440 tisíc lidí. Jde ovšem o mix různých prioritních skupin, tedy seniorů, zdravotníků, pracovníků kritické infrastruktury, učitelů a lidí, kteří se nechali naočkovat mimo pořadník rizikových osob, například politici a úředníci.

Takové promíchání ale ve světle nedostatku vakcín, vysokých čísel nákaz, zahlcených nemocnic a rekordních počtů úmrtí může být podle některých odborníků problematické až chybné. „Zásadní chyba byla, že se z toho systému vytáhlo 330 tisíc dávek pro pedagogy, přestože máte tři miliony lidí, kteří přispívají k úmrtnosti a hlavně zátěži zdravotnického systému. Musíme imunizovat alespoň jednou dávkou vakcíny lidi nad 65 let,“ řekl profesor Jiří Beran na CNN Prima News. Za prodloužení intervalu mezi první a druhou dávkou oroduje i epidemiolog a člen poradního týmu vlády Petr Smejkal či Martin Balík, vedoucí lékař intenzivní péče z Všeobecné fakultní nemocnice.

Oficiální statistiky resortu zdravotnictví navíc ukazují, že stále zbývá naočkovat obrovské množství těch nejrizikovějších osob, u kterých hrozí těžký průběh nemoci. Jde zejména o seniory a lidi s komorbiditami – k sobotnímu večeru bylo vykázáno očkování alespoň jednou dávkou u 280 150 lidí starších 80 let z 441 100. To představuje kolem 63,5 procent všech osob této prioritní kategorie. Sotva polovina seniorů nad 80 let dostala obě dávky – tedy 185 451 osob (zhruba 42 procent). Přitom jde o rizikovou skupinu, která má nárok na očkování už od poloviny ledna, první senioři z domovů důchodců se k vakcinaci dostali již na konci prosince.

Co se týče lidí ve věku od 70 do 79 let, alespoň jednu dávku dostalo 386 177 z 1,011 milionu osob, což představuje cca 38,2 procent. Pouze 3,8 procent dostalo obě dávky – konkrétně jde o 38 650 seniorů. V případě chronicky nemocných lidí s vybranými diagnózami se registrace otevřely až 16. března, přičemž zde nehraje roli jejich věk, ale komorbidity jako cukrovka či kardiovaskulární a onkologická a jiná onemocnění.

Někteří senioři a chronicky nemocní dali přednost očkování u praktických lékařů, ti ale opakovaně upozorňují na skutečnost, že se k nim nedostávají vakcíny. Několik jejich pacientů se tak očkování ani nedožilo. Praktici z Vysočiny zase v otevřeném dopise uvedli, že nemohou očkovat své pacienty, protože v dodávkách vakcín stát i kraj dávají přednost očkovacím centrům ve velkých městech. Starší pacienti se tak musí složitě registrovat, a když bydlí mimo město, komplikovaně do očkovacích center cestovat.

Podotkli také, že stát pouští do očkovací kampaně stále další skupiny lidí, aniž by doočkoval ty stávající, čímž se jen zvyšuje tlak a frustrace zdravotníků i pacientů. Po víkendu se začnou k očkování registrovat zaměstnanci ze superkritické infrastruktury, kterých je asi devět tisíc. Po Velikonocích se spustí registrace pro lidi nad 65 let a také pro pracovníky terénních sociálních služeb, kteří docházejí za seniory či postiženými domů.

„Neočkovat chronicky nemocné dříve byla chyba“

I přes zpomalené očkování ale ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) zůstává pozitivní. Do konce dubna by měly dle jeho slov dostat alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu dva miliony lidí, v červnu to má být zhruba 60 až 70 procent populace. Cílem české vlády je proočkovat asi 70 procent dospělých do konce léta. Příští měsíc se očekává asi 1,34 milionu dávek od čtyř výrobců, což by mělo tempo očkování viditelně urychlit.

Experti si ale myslí, že vláda zaspala. Teprve od minulé středy se mohou k očkování registrovat chroničtí pacienti na základě kódů od ambulantních specialistů. Využilo je už přes 40 tisíc pacientů s vybranými diagnózami, více než polovina z nich ve věku 60 až 69 let. I zde ale jde jen o zlomek z celkového počtu nemocných. Odborníci tvrdí, že byla chyba, že nebyli připuštěni k vakcíně dříve.

„My jsme jim to říkali. Už v lednu jsme chtěli, aby očkování bylo dostupné pro onkologické pacienty, kteří jsou v léčbě nebo aspoň rok po léčbě,“ uvedla předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová v rozhovoru pro Echo24.cz. Obdobný návrh od začátku razil také imunolog Vojtěch Thon, podle něhož by podání první dávky vakcíny prioritně těm nejrizikovějším zachránilo životy celé řady lidí a ušetřilo zemi od kolapsu nemocnic.

„Ti, kteří měli dostat vakcínu, jež byla v dané chvíli k dispozici, se jí potom ani nedožili. Jsou mrtví, zcela zbytečně. Pokud bychom očkovali rizikové, jak jsem to všem ihned po Novém roce dával na vědomí k dispozici i písemně, včetně všech ústavních činitelů, mohli jsme být tam, kde je dnes třeba Velká Británie,“ uvedl pro Týdeník Echo Thon.

Zdroj