Poslanci budou pokračovat v úvodní diskusi o sporné vládní reformě penzí

před 2 týdny 40

foto Ilustrační foto - Mimořádná schůze Sněmovny svolaná z koaličního podnětu k úvodnímu kolu debaty o vládním návrhu důchodové reformy, 28. května 2024, Praha. Zleva premiér Petr Fiala, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Praha - Poslanci budou dnes pokračovat v úvodní debatě o sporných širších změnách v důchodech. V první úterní jednací den Sněmovna k završení prvního čtení vládní důchodové reformy po deseti hodinách mimořádné schůze nedospěla. V řádné diskusi zbývalo 37 poslaneckých přihlášek, jejich počet zatím v podstatě neklesl.

Předloha předpokládá mimo jiné zvyšování věku odchodu do starobní penze nad nyní hraničních 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů, což je nepřijatelné pro opoziční hnutí ANO a SPD. Zástupci obou hnutí tvrdí, že pokud se dostanou do vlády, reformu penzí upraví.

Potřebnost a nezbytnost reformy v úterý v odpolední části debaty hájili koaliční představitelé v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle něj představuje neudržitelnost současného penzijního systému zásadní zátěž pro Česko a je třeba zajistit, aby důchodové pojištění nezkolabovalo. Řečníci z vládního tábora se střídali s opozičními zákonodárci. Předseda ANO Andrej Babiš vládní změny v penzích označil za návrh jak okrást současné i budoucí důchodce. Jde podle něho jen o nespravedlivé snižování valorizace a o zvyšování důchodového věku. Lídr SPD Tomio Okamura a po něm i další vystupující navrhli zamítnutí vládní penzijní novely už v prvním čtení.

První poslanci přihlášení do řádné diskuse se dostali ke slovu po šesti hodinách. Následně se ale poslanci začali přít prostřednictvím krátkých reakcí na vystoupení předřečníků.

Navrhované změny by podle vlády měly přispět k udržitelnosti důchodového systému. Cílem je udržet jeho schodek kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu, což představuje přibližně 70 miliard korun. Při zachování nynějšího stavu by deficit v roce 2050 činil podle vládních prognóz zhruba pětinásobek.

mbc snm

Přečtěte celý článek