Potvrzeno. Čína se k rozhořčení Austrálie „rozroste“ i v Pacifiku

5 měsíce starý 109

Když na konci března na internet unikla potenciální dohoda mezi Čínou a Šalomounovými ostrovy, jižní Pacifik znervózněl.

Pokud by se podpisem obou zemí stvrdila byť jen uniklá část dokumentu, čínským vojákům a námořním válečným lodím by se otevřely dveře do tichomořského ostrovního státu, který hrál klíčovou roli ve druhé světové válce.

Austrálie, Nový Zéland i Spojené státy tak v uplynulých týdnech nešetřily varováními před bezpečnostními riziky dohody. „Austrálie a Nový Zéland to vidí jako naprostou změnu rovnováhy v Pacifiku a hrozbu pro svou existenci,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy novinář Tomáš Etzler. Číňané by mohli vybudovat vojenskou základu asi 2 tisíce kilometrů od pobřeží Austrálie a Nového Zélandu.

Mimo jiné by Čína měla mít i možnost v celé řadě případů na ostrovy vysílat policii, ozbrojené síly, vojenský personál a další donucovací orgány.

Ačkoli se v posledních týdnech několikrát zdálo, že Šalomounovy ostrovy přece jen dostojí svému jménu a z dohody sejde, Čína v úterý potvrdila opak.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin potvrdil spolupráci Pekingu s Honiarou „na udržování sociálního pořádku, ochraně bezpečnosti lidí, pomoci v boji proti přírodním katastrofám a pomoci při zajišťování národní bezpečnosti“.

Wang dodal, že spolupráce bude „transparentní a nepostihne žádnou třetí stranu“. „Účelem bezpečnostní spolupráce mezi Čínou a Šalomounovými ostrovy je podporovat sociální stabilitu a dlouhodobý mír a bezpečnost, což je v souladu se společnými zájmy Šalomounových ostrovů a regionu jižního Pacifiku,“ řekl dle ABC na úterním brífinku.

Weeks after a draft was leaked, #China has signed a security pact with the Solomon Islands, foreign ministry spokesman Wang Wenbin said on Tuesday. https://t.co/VZsiO5irTC

— William Yang (@WilliamYang120) April 19, 2022

Řekl, že premiér Manasseh Sogavare učiní formální prohlášení v nadcházejících dnech. Jen o několik dní předtím se australský ministr pro Tichomoří Zed Seselja v Honiaře setkal s tamním premiérem Manassehem Sogavarem a na poslední chvíli se ho snažil od bezpečnostní dohody s Čínou odradit. Neúspěšně.

V pondělí Bílý dům uvedl, že tento týden na Šalomounovy ostrovy vycestuje také americká delegace, která plánuje obavy ohledně Číny a znovuotevření americké ambasády projednat. K tomuto americkému kroku Wang v úterý dodal, že jsou tyto „záměrné pokusy o nafouknutí napětí a mobilizaci konkurenčních táborů odsouzeny k neúspěchu“.

Dosud není příliš jasné, co přesně jedna či druhá strana dohodou získá. „Čína i Šalomounovy ostrovy původně tvrdily, že půjde čistě o policejní spolupráci. Příliš nechápu, na co by měla Čína tak daleko od svých břehů na nějakém ostrově jen svou policii,“ uvedl Etzler a připomněl, že Číňané před nedávnem dodali Šalomounovým ostrovům makety policejních zbraní, na kterých už cvičí místní policisté.

Díky úniku části dokumentu přímo z ostrovního parlamentu se však ukázalo, že spolupráce bude daleko širší a umožňovala by čínským plavidlům přebývat v hlubokomořském přístavu, kde mohou být i těžkotonážní lodě.

„Šalomounovy ostrovy přitom celkem nedávno požádaly Austrálii o vybudování námořní základny. Australané to odmítli s tím, že by to bylo strategicky nediplomatické, protože mají tutéž dohodu s Papuou Novou Guineou, která leží kousek vedle,“ připomíná Etzler.

„Nediplomatického“ kroku se však Čína nezdráhala. S Austrálií už několik let bojuje ekonomicky. „Čína napřed bojkotovala australské víno, pak uhlí, na což pak sama strašně doplatila. Ty vztahy nejsou vůbec dobré. Austrálie má z rostoucí asertivity a armády Číny pochopitelně strach. A řekla explicitně, že nemá zájem o to, aby necelých 2 tisíce kilometrů od jejích břehů stála čínská základna,“ řekl v rozhovoru Tomáš Etzler.

„Je to diplomatická bitva Austrálie a Nového Zélandu proti Číně. I Spojené státy během posledních pár týdnů oznámily, že na Šalomounových ostrovech otevřou velvyslanectví. Sledujeme geopolitickou bitvu o západní Pacifik v přímém přenosu,“ dodal.

Čína zvládla na dohodě se Šalomounovými ostrovy pracovat, aniž by jí západní média věnovala větší pozornost. V průběhu války na Ukrajině mimo jiné stihla plně vyzbrojit tři umělé ostrovy v Jihočínském moři a rozjet mocenský boj i o vody Pacifiku.

Zdroj