Dezinformační weby začaly v květnu připomínat 9. výročí tragédie v ukrajinské Oděse z května roku 2014, kde po nepokojích a požáru Domu odborů na Kulikově Poli zahynulo celkem 48 lidí. Je realitou, že tato věc nebyla řádně vyšetřena, což v roce 2019 konstatovala ve své zprávě monitorovací skupina OSN. Dezinformátoři však jako fakta předkládají i tvrzení, která byla prokazatelně vyvrácena.
Budova Domu odborů v Oděse dne 2. května 2014 | Foto: Wikimedia Commons, Jevgenij Volokin, CC BY-SA 4.0
Tragédie v černomořském přístavu Oděsa na východě Ukrajiny z května roku 2014 představuje dodnes jeden z nejspornějších bodů rusko-ukrajinského konfliktu. Co do počtu obětí je jednou z nejsmrtelnějších událostí z období existence ukrajinské prozatímní vlády, k jejímuž vzniku došlo po sérii demonstrací známých jako Euromajdan či Majdan a po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Pro proruské dezinformátory je oděská událost dodnes jednou z hlavních záminek pro ospravedlňování ruské invaze na Ukrajinu a označují ji také za důkaz fašistické povahy současného ukrajinského zřízení. K obhájení této teze však často používají falešné argumenty.
K čemu tedy vlastně před devíti lety v Oděse skutečně došlo, jaké argumenty používají dezinformátoři a co můžeme vyvodit ze známých a doložených faktů?
Proruský tábor, proukrajinský pochod a bitka v ulicích
Situace v Oděse, kde žije především ruskojazyčné obyvatelstvo, byla v květnu 2014 napjatá už delší dobu. Podle archivního vydání ukrajinského anglicky píšícího webu KiyvPost si proruští aktivisté zřídili již koncem února toho roku (tedy krátce po svržení a útěku Janukovyče) na oděském náměstí Kulikovo pole, kde stojí i inkriminovaná budova Domu odborů, svůj stanový tábor. Tam pak pořádali pravidelná shromáždění, na nichž se scházelo až několik tisíc účastníků. Asi čtyři desítky aktivistů, představujících tvrdé jádro proruských separatistů, v táboře nocovaly. „Proukrajinští obyvatelé Oděsy úřady dlouho žádali o jeho odstranění,“ uvedl KyivPost.
Ve městě pak probíhaly opakovaně demonstrace jedné i druhé strany, nějakou dobu se ale obešly bez násilí. Poslední takový pochod, který pořádali proruští aktivisté, proběhl podle KyivPost jen den před tragédií, tedy 1. května 2014, a skončil poklidně. Už o den později, v pátek 2. května, se ale situace ve městě vyhrotila k nezvládnutí.

Syna přepadli Ukrajinci, tvrdí žena z Tábora. Policii ale případ nikdo nehlásil
V ten den se ve městě konal pro změnu proukrajinský pochod, který v odpoledních hodinách uspořádali fanoušci místních fotbalových klubů Čornomorec Oděsa a Metalist Charkov. Pochod začal v 15 hodin. Tentokrát už poklidně neskončil. Naopak přerostl v pouliční bitvu. Podle britského deníku Guardian k tomu došlo poté, co na účastníky pochodu zaútočila skupina maskovaných proruských aktivistů.
Tato skupina, kterou podle informací Guardianu vedl zřejmě bývalý policista Sergej Dolženkov, známý jako „kapitán Kakao“, měla přilby a neprůstřelné vesty a byla vyzbrojena holemi, podomácku vyrobenými granáty (podle šéfa místní proukrajinské sebeobranné skupiny Majdan Dmitrije Gumenjuka šlo o petardy doplněné nalepenými hřebíky a šrouby, fungujícími po odpálení petardy jako šrapnely), ale i střelnými zbraněmi – známým se stal snímek, v němž maskovaný aktivista míří během střetů v ulicích Oděsy pistolí.
Na druhé straně i průvod ukrajinských fanoušků vyšel do ulic vybaven tak, že bylo zjevné, že se střetem minimálně počítal, viz právě přítomnost několika desítek příslušníků sebeobranné skupiny Majdan, kteří byli vybaveni štíty a rovněž minimálně v některých případech helmami a neprůstřelnými vestami.
První obětí konfliktu se stal sedmadvacetiletý Igor Ivanov, což byl proukrajinský aktivista a současně člen ukrajinské extrémistické nacionalistické organizace Pravý sektor. Podle Guardianu byl zastřelen na hlavní oděské třídě Deribasovskaja, nacházející se přímo v centru města, na ulici lemované kavárnami, bary a restauracemi.
Vzápětí poté nabraly události rychlý spád, přičemž policie podle pozdější zprávy monitorovací skupiny OSN naprosto selhala a nebyla schopná udržet soupeřící strany od sebe.
Divná role místní policie
Již v tomto bodě se objevuje první zásadní spor mezi líčením průběhu konfliktu proruskou stranou a dalšími pozorovateli. Média fandící ruskému pohledu poukazují na to, že šlo o ukrajinskou policii a že ta úmyslně umožnila Ukrajincům zaútočit na pokojné rusky mluvící obyvatele Oděsy.
To se zastánci proruského pohledu snaží doložit i zmiňovaným snímkem maskovaného aktivisty s pistolí: na místě vzniklo několik variant této fotografie, přičemž na jedné z nich se za jeho ramenem objevuje policista, který, jak se zdá, pouze přihlíží. Podle proruských dezinformátorů to má být důkaz, že konflikt ve skutečnosti zažehli proukrajinští provokatéři chránění ukrajinskou policií.
„Ti proruští prý stříleli. Po fotbalových fandech… A dokonce mi opět stream iDnes nabízí snímek takového proruského teroristického střelce. Z nějakého kyjevského twitteru. Dobře si všimněte toho, co jsem dodatečně dal do červeného oválu! Nejdříve mi to uniklo, ale až teď ráno, když jsem si článek procházel ještě jednou, mne napadlo tuhle fotku zvětšit…. A ejhle, za tím střelcem s revolverem stojí důstojník oděské milice!!!!! Stojí a v klidu přihlíží! Není nad kyjevský twitter!“ napsal 5. května 2014 český spekulativní blog Vlkovobloguje v článku, který anonymní autor tohoto blogu znovu vystavil o uplynulém víkendu u příležitosti 9. výročí.

Že je příbuzný s nacisty? Lži na sítích neutichají. Schytal to i kancléř Scholz
Jenže to není tak jednoduché: jednak z jednoho snímku lze jen těžko odvozovat jeho přesný kontext, jednak oděská policie spolupracovala při nepokojích 2. května 2014 podle Guardianu naopak právě s proruskými útočníky.
„Videozáznamy z těchto střetů jsou jasným důkazem policejní spoluúčasti a ukazují proruského aktivistu chráněného policií, jak střílí upraveným AK-47. Dmitrij Fučedži, zástupce policejního náčelníka v Oděse, údajně známý proruským aktivistům jako strýček Dima, byl prý viděn, jak se mísí se střelci,“ uvedl ve své bilanční reportáži zveřejněné rok po události deník Guardian.
Britský deník zmínil také to, že tehdejší ukrajinský prezident Petro Porošenko obvinil při své návštěvě Oděsy v roce 2015 Fučedžiho z distribuce zbraní oběma stranám.

Ukrajinští vojáci šíří v Česku tuberkulózu, naznačila Hamplová. Pak se omlouvala
„Fučedži, o němž se předpokládá, že se skrývá v proruské moldavské separatistické oblasti Podněstří, tvrdí, že byl Kyjevem obětován,“ napsal v roce 2015 Guardian. Dále ocitoval místního novináře Olega Konstantinova, podle nějž byla historie spolupráce oděské policie s proruskými aktivisty velmi dlouhá. „Až 80 procent policejních sil sympatizuje s Ruskem. Velmi dobře chápou, že Rusko je policejní stát,“ uvedl Konstantinov.
Právě proto, že místní policie nechránila účastníky průvodu a spolupracovala s proruskými aktivisty, se podle Guardianu začala proukrajinská strana mobilizovat sama. „Rychle shromáždila své příznivce a boje eskalovaly. Čtyři proruští aktivisté byli zabiti střelbou z ukrajinské strany,“ uvedl Guardian.
Požár v Domě odborů
Boje v centru města pak pokračovaly několik hodin a vyžádaly si celkem šest z celkových 48 lidských životů. Podle pozdější zprávy Mezinárodního poradního panelu Rady Evropy byla jedna z obětí zabita výstřelem ze vzduchovky zblízka a zbývajících pět výstřely z palných zbraní (pušky, brokovnice a dalších neidentifikovaných zbraní). Více než 100 lidí bylo při těchto bitkách zraněno.
Obě strany se přitom podle Guardianu snažily jedna druhou obejít a napadnout ji ze zálohy nebo zatlačit do kouta. V tom byli nakonec úspěšnější Ukrajinci, jimž se podařilo donutit část proruských aktivistů k útěku z centra města, zatímco druhá část se shromáždila právě na náměstí Kulikovo Pole před Domem odborů, kde stál již zmíněný proruský stanový tábor. Tady vybudovala těsně před vchodem do budovy provizorní barikádu z dřevěných palet a dalšího vybavení tábora, který narychlo rozebrala. Poté se stáhla dovnitř domu, kam se uchýlila před přicházejícími Ukrajinci.
„Dav přicházející s úmyslem vzít útokem Kulikovo Pole se setkal s výstřely ze střelných zbraní, světlicemi a Molotovovými koktejly… Proukrajinští aktivisté nevěděli, že v budově jsou další, neozbrojení lidé, a reagovali na to také agresivně. To vedlo nejprve k zahoření barikády u vchodu a poté k požáru uvnitř budovy Domu odborů,“ uvádí zpráva nezávislé vyšetřovací skupiny nazvané Skupina 2. května (May 2 Group), složené z novinářů, bývalých policistů a dalších osob.

Ukrajinci nahánějí Romy v Dubici, šíří se Facebookem. Policie to vyvrací
Obě strany po sobě házely Molotovovy koktejly a některé z nich zapálily stany a barikádu. Podle Skupiny 2. května existuje důvodný předpoklad, že aspoň některé ze stanů vzplály kvůli světlicím nebo Molotovovým koktejlům vrženým ze střechy Domu odborů.
Katastrofa nastala, když začala hořet barikáda před vchodem, protože hned za ní se nacházel vstup do budovy a v ní pak hlavní schodiště do horních pater. Ta měla v řadě případů po předchozích potyčkách vytlučená okna, takže po zapálení zátarasů v budově rychle vznikl komínový efekt, který pomáhal plamenům šířit se dovnitř. Ke vzniku požáru došlo v čase kolem 19:15.
Jeden z interiérů Domu odborů v Oděse po požáruZdroj: Wikimedia Commons, Lsimon, CC BY-SA 4.0
„Kouř byl tak silný, že jsem nic neviděla,“ vzpomínala o rok později Nina Kochanovskaja, šedesátiletá proruská aktivistka, která zůstala uvězněna ve druhém patře. „Byla jsem mezi kouřem a ohněm… Stála jsem na parapetu a uvědomila jsem si, že nemám jinou možnost než skočit.“ Nějaký muž zvenku jí však na poslední chvíli ukázal na jinou místnost, kde bylo méně kouře, a naznačoval jí, ať se tam přesune. „Ta chodba bylo peklo, byla tam tma… kdyby někdo neotevřel dveře, nikdy bych to nenašla,“ popisovala Kochanovskaja.
Lidé v budově se podle Guardianu snažili zpočátku uchránit před smrtícím dýmem tak, že se choulili na odpočívadle v mezipatře u otevřených oken, kde lehký vánek vytvořil kapsičky čerstvého vzduchu. Krátce před 20. hodinou však oheň prudce zesílil a po hlavním schodišti vyletěl plamenný sloup až do čtvrtého patra. V důsledku toho v domě prudce vzrostla teplota a současně oheň vytvořil hustá oblaka jedovatého černého kouře.

Miliardový herec Zelenskyj? Lži o jmění prezidenta Ukrajiny se šíří po tisících
„Vzduchové kapsy zmizely a mnozí lidé zemřeli uvězněni vedle nyní neúčinných oken. Nejméně osm lidí, včetně jednoho 17letého mladíka, dalo před udušením přednost skoku z budovy a vyskočením se zabili (podle pozdějšího vyšetřování se skokem z budovy zabilo celkem 10 lidí, pozn. red.). Amatérské video natočené zvenčí ukazuje těla padající jedno po druhém z horních pater. Patnáct lidí zasáhly v pátém patře výpary oxidu uhelnatého vzniklé při požáru,“ píše Guardian.
Chaos podle něj umocnili ozbrojení proukrajinští aktivisté, kteří se pokusili zaútočit na budovu ze strany a prorazili boční vchod, jímž se dostali dovnitř. Na chodbách a schodištích pak probíhaly další ostré potyčky.
Z několika stovek lidí, kteří se uchýlili do budovy, zahynulo 42, zbytek byl evakuován. Několika desítkám se podařilo přežít v místnostech, kam se nedostal oheň ani kouř, jedna skupina se dokázala ukrýt na střeše.
Jednání proukrajinských aktivistů bylo podle Guardianu velmi různorodé. Hodně z nich se aktivně snažilo lidi z hořící budovy zachránit, na což upozorňuje i Skupina 2. května, která to dokládá mimo jiné následujícím videem očitého svědka, jenž na Youtube vystupuje pod jménem Dibrov.
Zdroj: Youtube
„Zhruba od času 2:0 na videu vidíte pokusy pomoci lidem na okenních římsách (tři jsou na jedné, dva na druhé) nejprve házením lana, načež jeden člověk leze po žebříku, kam až dosáhne, aby k nim lano dostal… Lidé na ně volají a říkají: Neskákejte (je to příliš vysoko). Kolem 4:30 Dibrov vysvětluje, že všechny pokusy zatím selhaly, a frustrovaně zmiňuje, že hasiči stále nedorazili, přestože se nacházejí hned za rohem,“ uvádí Skupina 2. května.
Na druhé straně ale byli i někteří proukrajinští aktivisté, kteří lidi prchající z hořícího domu bili a kopali. „Křičeli: na kolena, na kolena. Po celé dvoraně byla voda a krev,“ vypověděla podle Guardianu žena jménem Elena, lékařka, jež v budově poskytovala první pomoc a ven se nakonec dostala po hasičském žebříku.
Podle Guardianu byly před budovou po celou dobu požáru přítomny stovky příslušníků místních pořádkových jednotek, ale většinou nijak nezasáhly.
Uškrcení těhotné znásilněné ženy? Bylo to jinak
Jedním z nejotřesnějších snímků pořízených uvnitř budovy krátce po požáru je fotografie, jež má zachycovat mrtvou ženu s výrazně vystouplým odhaleným břichem, působícím jako vysoký stupeň těhotenství. Tato žena leží v rozvalené poloze zády na stole, s nohama svěšenýma k zemi a s hlavou zvrácenou dozadu. Hrůznou scenérii doplňují kusy látky na zemi, připomínající roztrhané prádlo, dřevěná pálka a oranžová helma ležící v rohu místnosti a bílý kabel na stole (pravděpodobně od stolní lampy) napovídající, že jím byla uškrcena.
Autorkou této fotografie má být podle dobového článku webu France 24 The Observers, publikovaného 13. května 2014, další očitá svědkyně jménem Alena, která se prý do domu dostala den po požáru, když hledala svého nezvěstného příbuzného.
Fotografii poprvé zveřejnila 3. května 2014 ve svém facebookovém albu, v němž dokumentovala průběh své prohlídky budovy. Když se její snímek začal masově šířit, doplnila k němu 7. května vysvětlující komentář, v němž uvedla, že jej pořídila ve čtvrtém patře a že ji mrzí, že nenafotila mrtvé tělo z více úhlů, aby se dalo lépe pochopit, za jakých okolností žena zemřela. Fotografie totiž vyvolala na sociálních sítích četné fámy, které vlastně neustaly až dodneška.
„Mnoho uživatelů internetu tvrdilo, že v rozporu s oficiální verzí byla tato Ukrajinka uškrcena, když prokyjevští ultranacionalisté na budovu v Oděse zaútočili,“ uvedl v květnu 2014 web France 24 The Observers.

Evropa má zakázané lety kvůli cvičení NATO, šíří dezinformátoři. Je to ale jinak
U proruských dezinformátorů se tato interpretace zmíněného snímku až dodnes nezměnila, přičemž většinou dodávají, že Ukrajinci ženu i přes její těhotenství navíc ještě znásilnili.
„Ta těhotná se neudusila. Ani neuhořela! Byla zavražděna, byla předtím znásilněna, nebyla znásilněna sama a neudusila se žádnými plyny,“ napsal třeba 7. května 2014 již zmíněný anonymní autor webu Vlkovobloguje, přičemž tento svůj text opět umístil o uplynulém víkendu na home page svého blogu, aniž by k němu doplnil nějaké nové informace týkající se tohoto příběhu.
Některé jsou přitom známé. Konkrétně to, že žádná těhotná žena v budově Domu odborů nezahynula a že v ní ani nikdo nezemřel na uškrcení.
Těhotenství osoby na snímku zpochybnila ve svém doplňujícím příspěvku už sama autorka fotografie, která uvedla, že žena byla poměrně stará, pravděpodobně přes 50 let, a že pochybuje, že by byla v jiném stavu. Také oděské úřady, nemocnice i márnice už během května 2014 jednoznačně vyloučily, že by mezi oběťmi z Domu odborů byla nějaká těhotná.
Podle Wikipedie, odvolávající se na vyšetřování Skupiny 2. května a na zprávu Mezinárodního poradního panelu Rady Evropy, bylo zmíněné ženě ve skutečnosti 54 let a zabil ji oxid uhelnatý, jinými slovy ji skutečně udusil kouř. Do polohy naznačující uškrcení a znásilnění prý byla zřejmě naaranžována až po smrti. Wikipedia však neuvedla její totožnost a konkrétně ve zmíněné zprávě poradního panelu se autorovi tohoto textu nepodařilo zmínku o ženě dohledat.

Bude mobilizace, bouří protivládní síly. Jde jen o cvičení, uklidňuje armáda
Deník proti fake news.Zdroj: Deník„Bylo zadáno 34 dodatečných soudních znaleckých posudků týkajících se lidí, kteří zahynuli v Domě odborů, s výjimkou těch, kteří zemřeli v důsledku skoku z budovy. Bylo zjištěno, že k úmrtím v Domě odborů došlo v důsledku otravy oxidem uhelnatým, popálenin a vysokých teplot. Nebyly zjištěny žádné stopy mučení, bití, střelných či jiných zranění, nepotvrdilo se ani tvrzení o otravě jinými toxickými látkami než oxidem uhelnatým,“ uvádí zpráva Mezinárodního poradního panelu Rady Evropy. Ani zpráva webu Noviny Ukrajiny z 3. května 2014, která zveřejnila totožnost části obětí, neuvádí u žádné jako příčinu smrti uškrcení.
Po totožnosti údajné mrtvé těhotné pátrala už v květnu 2014 také oděská dopisovatelka ruského vysílání Rádia Svoboda Olena Rikovceva. Ta zjistila jednak to, že oděský soudní lékař, který prováděl pitvy všech obětí z Domu odborů, vyloučil, že by mezi nimi byla nějaká těhotná žena, jednak to, že žádná rodina ani nikdo jiný nenahlásil, že by někoho takového pohřešovali. Ukrajinský web Unian, který Rikovcevu citoval, proto nevyloučil, že celá scenérie byla jen naaranžovaná a sehraná pro fotoaparát.
Všech 48 mrtvých pocházelo z Oděsy nebo okolního regionu. „Je nevyhnutelné, že násilí 2. května 2014 spáchali Oděsané proti Oděsanům. Aktivisté z obou stran přiznávají, že přístavní město zůstává rozděleno na dva přibližně stejné tábory – na ty, kteří upřednostňují užší vztahy s Ruskem, a na ty, kteří jsou loajální k vládě v Kyjevě,“ konstatoval v roce 2015 deník The Guardian.
„Byl to výbuch bestiality nashromážděné během řady let," uvedl tehdy novinář Konstantinov. „Většina účastníků byli Oděsané, kteří se prostě nenáviděli.“