Pozor! Internetoví podvodníci jsou stále mazanější

1 týden starý 8

Terčem útoku se stal i čtyřicetiletý Karel z Prahy, kterému přišla textová zpráva s lákavým záhlavím: „V rámci programu bydlení máte nárok na příspěvek. Vaše MPSV.“ Součástí zprávy byl internetový odkaz na falešné stránky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), kde údajně mohl Karel získat příspěvek na bydlení.

„Byl jsem dost překvapený, protože jsem s ministerstvem ani úřadem práce o ničem podobném nekomunikoval,“ řekl Právu Karel. Na odkaz neklikl a to bylo jeho štěstí, protože by se mu podvodníci mohli dostat do bankovního účtu a okrást ho.

Prudké nárůsty

O tom, že podobných případů přibývá, svědčí i data, která nedávno zveřejnila Česká bankovní asociace (ČBA). V roce 2020 bylo v kyberprostoru policisty evidováno 8073 pokusů o podvod, loni už 9518.

Za prvních sedm měsíců letošního roku pak dosáhl počet případů, které policisté řeší, čísla 10 386. Reálně jich je ale daleko více.

„Detekujeme vysoké počty nejen podvodných telefonátů, ale i textových zpráv či e‑mailů a nelze očekávat, že by se jejich míra měla snižovat,“ okomentoval to ředitel NÚKIB Lukáš Vintr. Škody jdou podle ČBA do stovek milionů.

Zákeřné jsou podle bankéřů především podvodné telefonáty, tzv. vishing. Jde o manipulativní techniku, která má za pomocí telefonátů vylákat z lidí čísla účtů a jejich přístupových údajů.

České organizace pod náporem hackerů. Čelily 1800 kyberútokům týdně

Bezpečnost

„Zatímco před dvěma lety se jejich počet pohyboval v nízkých stovkách, letos mluvíme již o desítkách tisíc. A narostla i jejich úspěšnost,“ uvedla Monika Zahálková, výkonná ředitelka ČBA. Téměř každý druhý podvodný telefonát podle ní končí škodou. „Průměrná částka, o kterou klienti při těchto útocích přijdou, je přitom dost vysoká, zhruba čtvrt milionu korun,“ dodala Zahálková.

Nárůst podvodných telefonátů zaznamenala také policie. Často při nich podvodníci vy­užívají takzvaný spoofing. To znamená, že se příjemci hovoru může zobrazovat jako volající číslo to, které využívá třeba banka či policie.

„Pachatelé obvolávají klienty různých bank a vydávají se za pracovníky bezpečnostního oddělení banky nebo policisty a snaží se je vystrašit legendou o napadení jejich účtů. Cílem pachatelů je manipulace oběti, aby převedla své finanční prostředky na jejich účet nebo peníze vybrala v hotovosti a vložila je do vkladomatu na virtuální měny,“ uvedl Jakub Vinčálek z Policejního prezidia ČR.

Falešná telefonní čísla

Pachatelé podle něj hovoří česky a ovládají bankovní terminologii. Na oběti se jich postupně vystřídá i více a hovor může trvat i několik hodin. Dokážou přitom být velmi přesvědčiví a manipulativní.

„Pro umocnění své legendy pachatelé přes komunikační aplikace zasílají různé dokumenty tvářící se jako vydané bankou, fiktivní vizitky s identitou pracovníka banky či tiskopis, který vypadá jako vydaný policií,“ dodal Vinčálek. V některých případech podle něj pachatelé pak osloví již poškozené ženy, od kterých vyžadují nahé fotografie výměnou za vrácení odcizených prostředků. Nejlépe je přitom u těchto telefonátů nenechat se do ničeho vmanipulovat, říct, že budete sami kontaktovat přímo banku, zavěsit a najít si na jejím webu číslo zákaznické linky. Tam lidé zjistí, zda jim opravdu volal pracovník banky, nebo podvodník.

Výrazně přibývá také útoků přes inzertní servery. A to nejen ve formě falešných inzerátů, o statisíce často přicházejí i lidé, kteří nic nekupují, ale sami chtějí něco prodat.

Češi budou bojovat proti kyberútokům, které šifrují data

Bezpečnost

Podvodník je osloví, domluví si koupi dané věci. Následně pak pošle odkaz, přes který má být realizována platba. Často se tento odkaz tváří jako webová stránka kurýrní služby nebo České pošty. Okradení lidé tam sami zadají údaje ke svému bankovnictví nebo platební kartě.

Investice i voják

Lidé by měli buď trvat na tom, že prodávající věc předá osobně a převezme si peníze, nebo ji zašle na dobírku.

„Další významnou součástí jsou investiční podvody, respektive podvodná jednání s legendou investice především do kryptoměn,“ uvedl Jakub Vinčálek z Policejního prezidia ČR. Pachatelé při nich využívají internetové reklamy na sociálních sítích a dalších platformách a často připravují velmi kvalitně zpracované webové stránky prezentující podvodnou platformu.

Výjimkou stále nejsou ani podvody typu americký veterán nebo nevěsta z východu. Zde se podvodníci vydávají třeba za vojáka na zahraniční misi, se svou obětí hledající lásku komunikují a po čase si od ní pod různými záminkami, třeba že na ni převedou své finance nebo za ní přijedou, vylákají peníze.

Od svých obětí se také pokoušejí vylákat citlivé údaje nebo do jejich počítače nainstalovat škodlivý software, který si je sám stáhne. „Na tyto tzv. romance scamy nemáme samostatnou statistickou položku. V každém případě se nám každý rok ohlásí desítky poškozených,“ dodal Vinčálek.

Zdroj