Pozor na zdánlivě nezávazné telefonáty, mohou přijít draho

2 měsíce starý 15

Telefonát může vypadat tak, že volající jen aktualizuje kontakty v jakémsi internetovém katalogu. Jenomže ve skutečnosti mezi řečí uplete obchodní smlouvu po telefonu a vystaví tím volanému účet za tisíce.

Nejsem si vědoma, že bychom souhlasili, aby nás měli v katalogu. Teď chtějí šest tisíc

kastelánka

Porušení zákona se přitom nedopustí: ústní smlouvy, respektive uzavíraní smluv po telefonu, bez jakéhokoliv podpisu, umožňuje občanský zákoník platný od roku 2014.

Chytráci, kteří podnikají s vyhledávacími databázemi, seznamy, katalogy všeho možného, si hovory nahrávají a nahrávkou se pak ohánějí, jako by to byla písemná smlouva, protože v ní zazní název i IČO zacílené firmy, jméno a kontakty pracovníka. A zadrkotá se v tom i cena.

To se nedávno stalo zmíněnému zámku. Do něj zavolala operátorka jedné brněnské katalogové firmy. Ze začátku vedla s pracovnicí marketingu zámku informativní hovor o tom, že jen aktualizuje katalog, v němž figuruje i dotyčný zámek.

Operátorka zmínila, že zámek byl v registru rok zdarma, a pak si ověřovala, kdo má marketing na starosti, zda se nezměnila na zámku nějaká čísla a podobně. Důvěřivá pracovnice jí odpovídala, často jen slovem ano potvrzovala fakta, která jí volající předkládala.

Hovor se ale protahoval, až po pěti minutách operátorka na druhém konci zrychlila řeč a najednou mezi slovy zadrmolila, že další rok stojí služba přes 4000 Kč bez daně, a znovu shrnula údaje a vyžádala si potvrzení, že jsou správné. „Ano, ano,“ řekla unaveně pracovnice zámku, netušíc, že právě uzavřela smlouvu na placenou službu.

Za pár dní přišla kastelánce faktura na 6000 korun. E-mail obsahoval i přihlašovací údaje k nahrávce hovoru a všeobecné obchodní podmínky, v nichž firma odmítla možnost vypovězení smlouvy. Argumentovala tím, že rok vedla zámek v katalogu zdarma a zámek nyní prokazatelně projevil o prodloužení služby zájem.

Co s tím?

Kastelánka se ale cizí asertivity nezalekla. „Nejsem si vědoma, že bychom s touto katalogovou společností v minulosti uzavřeli jakoukoliv dohodu na poskytování služeb, ať už zdarma, nebo s peněžním plněním,“ řekla Právu. Podle ní byl zámek v katalogu i v režimu zdarma bez jejího souhlasu.

Žádala tudíž po firmě, ať dohledá souhlas oprávněné osoby ze zámku s tím, že zámek bude rok zdarma v tomto katalogu zveřejněn. „Nedohledali nic, operátorka se vymlouvala, že je tam nová. Platit to nebudeme. Nejde ani tak o tu částku jako o princip,“ dodala kastelánka.

V takových případech však nestačí říct si, že platit nebudu. Na to protistrana čeká, protože pak z faktury udělá pohledávku i s mastným příslušenstvím, kterou do tří let zažaluje.

Proto pokud taková faktura přijde, je třeba okamžitě tomu, kdo ji vystavil, prokazatelně, tedy třeba na dodejku, odeslat výslovný nesouhlas s vystavením faktury, s tím, že o službu nemáte ani jste nikdy neměli zájem a byli jste uvedeni v omyl.

Jestliže protistrana přes soud, který v této fázi nic nezkoumá, vydá elektronický platební rozkaz, což je u částek do 10 tisíc korun, podejte odpor. Snadno u něho doložíte, že jste s fakturací bezprostředně po jejím obdržení nesouhlasili. Tím platební rozkaz zanikne.

Pokud to ani pak vystavitel faktury nevzdá, jde věc k soudu do běžného řízení. Jenže ten je už pro tak malou sumu pro vystavitele drahý a dlouhý a protistraně se nevyplatí, navíc když vidí, že subjekt se aktivně ve lhůtách brání. Filutové spoléhají na to, že jiní bez okolků zaplatí.

„Pokud již zákazníkovi došla výzva k úhradě nebo předžalobní výzva, doporučujeme vymáhanou pohledávku neplatit a oslovit bezodkladně advokáta, aby případ posoudil a připravil vhodnou odpověď,“ řekl Právu právník Michal Janíček z advokátní kanceláře Noerr.

I podle něho pak většina společností od vymáhání upustí. „Jejich byznys je založen na rychlém zisku bez práce. V případě, že se zákazník brání, vědí, že vymáhání pohledávky by bylo časově i finančně náročné, a obrátí zpravidla svoji pozornost na snadnější cíle,“ dodal.

Opatrnost se vyplácí i v e-mailu
Ochrana proti telefonickým smlouvám, o nichž ani netušíte, že jsou smlouvou, je prostá: o jakýchkoliv nabídkách čehokoliv se s nikým po telefonu nebavte.
Ať druhá strana napíše e-mailem, co má na srdci.
Také u e-mailové komunikace je ale třeba obezřetnost, protože její sled může být rovněž považován za smluvní ujednání.
Proto řada institucí a podniků má automaticky na konci e-mailu prohlášení, že žádná z odeslaných zpráv není návrhem k uzavření smlouvy, ať se v ní píše cokoliv.
Většinou je nejlepší nereagovat, ovšem i to má své ale. Jestliže s někým máte řádnou smlouvu, třeba s finanční institucí, a ta pošle e-mailem aktualizaci, může skutečnost, že nereagujete, znamenat souhlas s novými podmínkami.
Zdroj