Pracovní povinnost komplikuje medikům studium. Děkani varují před zhoršením péče

1 měsíc starý 16

Pracovní povinnost komplikuje medikům studium. Děkani varují před zhoršením péče

Karolína Brabencová, studentka 5. ročníku na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, zatím netuší, zda bude do nemocnice povolána, ale i s touto možností počítá. Ovšem trápí ji množství povinností, které má se studiem spojené, a nedovede si představit, jak by vše ještě s prací zvládala. Kdyby toho měla méně, sama by dle svých slov v nemocnici dávno pomáhala.

"Už bez pracovní povinnosti toho mám poměrně dost na zvládnutí, psychický nápor je také narůstající a nikdo se nás neptá na názor. Nemám daleko k tomu učinit rozhodnutí o přerušení, ne-li ukončení studia medicíny," svěřuje se Brabencová.

Studenti lékařských fakult jsou s již třetím nařízením pracovní povinnosti v pořadí minimálně v rozpacích. Protože mnozí dobrovolně pracují nebo již na jaře v nemocnicích pracovali, vědí, co je může čekat, a jsou připraveni se situaci přizpůsobit. Stejně jako děkani ale pochybují o efektivitě jejich zapojení se do boje s krizí.

"V takové vypjaté situaci budeme jako nezaškolený personál pro nemocnice zátěží. Studenti nemohou napravit chronické problémy českého zdravotnictví," popisuje situaci studentka 4. ročníku 1. lékařské fakulty, která však nechtěla zveřejnit své jméno.

Matyáš Dvorský, který je studentem lékařské fakulty v Hradci Králové v 5. ročníku zmiňuje, že z boje vlády proti koronaviru cítí zmatenost a nejistotu. "Nikdo nic neví, nikdo nás dosud oficiálně na žádnou práci nezaučil. Není nic horšího než si na státem vynucené dvanáctihodinové směně nakonec připadat zbytečný," říká Dvorský. "Nevím, jak moc reálně tato situace ovlivní naši připravenost na budoucí povolání. Čím si ale jistý jsem, že po tomto zacházení s námi odejde do zahraničí citelně vyšší procento absolventů než doposud," dodává.

Za studenty lékařských fakult proto vydala studentská nezisková organizace IFMSA vyjádření k pracovní povinnosti. S jejím opětovným vyhlášením nesouhlasí, protože podle nich je povolání studentů nebezpečné pro budoucnost českého zdravotnictví. Apelují proto na vládu, aby zvážila nutnost pracovní povinnosti a případně ji zrušila.

"Ministerstvo zdravotnictví považuje tuto pracovní povinnost za jeden z předpokladů zvládnutí současného stavu," říká tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová s tím, že k rozhodnutí resort vedl zejména nedostatek kvalifikovaného personálu v nemocnicích. I proto krom studentů zdravotnických a lékařských oborů se pracovní povinnost má týkat i ambulantních lékařů či zdravotníků ze soukromých zdravotnických zařízení.

Děkani lékařských fakult upozorňují na nesprávnost pracovní povinnosti

S pracovní povinností studentů ale děkani lékařských fakult, které redakce Aktuálně.cz oslovila, nesouhlasí. Ostatně první březnový týden vydala Asociace děkanů lékařských fakult ČR stanovisko, které se staví proti plošnému přikázání pracovní povinnosti všem studujícím lékařských fakult. Děkani ve svém textu také vyjádřili ochotu rozšířit dobrovolnou pomoc, do které je už teď zapojeno přes 500 studentů medicíny.

V případě nezbytného vyhlášení nařízení pracovní povinnosti signatáři textu vypsali několik požadavků. První zahrnuje výjimku z pracovní povinnosti pro již pracující dobrovolníky. "Nedojde k necitlivému a nesystémovému nařizování pracovní povinnosti studentům již zapojeným do dobrovolné pomoci," píše se ve stanovisku Asociace děkanů. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného bylo děkanům vyhověno. V pátek 5. března na tiskové konferenci uvedl, že studenti pracující pro poskytovatele zdravotních služeb covid pozitivním pacientům budou mít výjimku z nařízení.

Druhým požadavkem je, aby byli povoláni jen studenti pátých a v případě nouze i čtvrtých ročníků na omezenou dobu tří týdnů. Třetí bod se týká očkování. Děkani lékařských fakult chtějí, aby byli studenti stejně jako ostatní zdravotničtí pracovníci při nástupu očkováni proti covid-19. To bylo ministrem Blatným na páteční tiskové konferenci taktéž přislíbeno.

"Věříme, že tyto podmínky budou hejtmany a primátorem dodrženy a že doba nasazení našich studentů potrvá jen po dobu nezbytně nutnou ke stabilizaci kritické situace v nemocnicích. Za jiných podmínek by příprava mediků na budoucí povolání byla opravdu vážně narušena," vysvětluje děkan 2. lékařské fakulty UK a současně předseda Asociace děkanů lékařských fakult Vladimír Komárek.

"Využívání mediků je jen krajní způsob, jak našemu zdravotnictví pomoci"

Že bude mít pracovní povinnost zásadní vliv na kvalitu přípravy studentů na lékařské povolání, potvrzuje i děkan lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Repko. "Omezení samotné výuky trvá již rok. Cyklicky je navíc zhoršováno povinnými nasazeními, která zásadním způsobem tříští kontinuitu i kvalitu výuky," míní Repko.

"Naše společnost především potřebuje plně kvalifikované odborníky, kteří budou plnohodnotnými zdravotníky zapojitelnými do odborné péče po absolvování lékařské fakulty. Pokud jim bude bráněno v kvalitě studia, pak i kvalita poskytované péče bude negativně ovlivněna," dodává.

V podobném duchu hovoří i Martin Vokurka, děkan 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity. "Kvalitní příprava studentů je zcela zásadní pro budoucnost, včetně doby po pandemii, kdy bude třeba zvládat další náročné situace, odložené lékařské výkony, operace a podobně. Proto je využívání mediků mimo jejich studium opravdu jen krajní, a ne příliš efektivní způsob, jak našemu zdravotnictví pomoci," říká profesor Vokurka.

Pracovní povinnost se podle vládní vyhlášky týká studentů čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách veřejných vysokých škol a třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol. Vyhláška kromě nich také dopadá na všechny ročníky, s výjimkou posledního, těch oborů VŠ a VOŠ, které se připravují na nelékařské zdravotnické povolání a v neposlední řadě na všechny ročníky (kromě posledních) v navazujících zdravotnických magisterských programech a jednooborového studia psychologie.

Zdroj