Před 16 lety si svépomocí postavil plachetnici. Pak s ní český mořeplavec doplul i do Arktidy

2 měsíce starý 13
V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:
  • Jak složité je postavit si plachetnici? (2:20)
  • Jaké komplikace mohou při delších cestách na moři nastat? (7:31)
  • V čem je náročná plavba polárními oblastmi? (11:47)
  • Jaké destinace jsou k jachtařům nejpřívětivější? (25:54)
  • Vyplatí se pojízdný domov více než létání a ubytování v hotelech? (34:15)

Nápad na postavení vlastní plachetnice dostal Račan před mnoha lety v Chorvatsku, kde se učil potápět. Myšlenka zkonstruování vlastní jachty ho nadchla „V roce 2005 se mi v Praze naskytla možnost koupit svařený hliníkový trup, dovezl jsem si ho domů, kde jsem si loď dostavěl, i když jsem o tom vůbec nic nevěděl. Jsem ale trochu manuálně zručný,“ konstatuje Račan.

Jeho první cesta vedla z Mělníka do Hamburku na otevřené moře. Odtud začal objevovat svět. „Spousta lidí, co má jachtu nebo plachetnici, chce obeplout planetu. Podle mého názoru takhle ale nic moc nevidí. Já chtěl cestovat a poznávat země, přírodu, historii a kultury. O tom jsem kdysi snil,“ říká Račan v podcastu. Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiopřehrávači na začátku článku.

Na plachetnici pojmenované Sněhurka probádal Račan už desítky koutů planety a navštívil kolem stovky zemí. Jednou z jeho vysněných destinací bylo také Grónsko, odkud se poté vypravil podél pobřeží Kanady do Tichomoří. Takzvaná Severozápadní cesta pro něj byla výzva, protože manévrování mezi krami a ledovci se od plavby Karibikem značně odlišuje. Zejména technickým vybavením.

Foto: Novinky

Miroslav Račan napsal o svých cestách několik knížek.

Se Severozápadní cestou se pojí také neslavná Franklinova expedice, při níž ztroskotaly obě vypravené lodě britského námořnictva Terror a Erebus a celá jejich posádka v drsných podmínkách zahynula.

„Já se cítil o něco lépe než členové výpravy, protože už máme moderní techniku, satelitní telefony a GPS navigaci. Přesně jsem věděl, kde jsem, a že jestli bude nejhůř, dokážu si zavolat pomoc,“ usmívá se cestovatel, jehož plachetnice patří mezi pouhé tři stovky lodí, včetně ledoborců, které Severozápadní cestu zdolaly.

Žádné technické problémy nezaznamenal ani na žádných jiných výpravách. Jediným strašákem zůstává do určité míry počasí, které průběh plavby absolutně ovlivňuje.

Do Ruska už nechce

Račan je milovníkem Latinské Ameriky, blízká je mu tamní kultura, jídlo i jazyk. Naopak nikdy už nemá v plánu navštívit Rusko, kde ho v minulosti potkaly kvůli lodi problémy s byrokracií. „Dva dny jsem stál v přístavu v Soči, pak jsem zvednul kotvu a odplul jsem pryč a řekl jsem si, že do Ruska už mě nikdo s lodí nedostane,“ tvrdí cestovatel.

Na výpravy vyráží Račan sám, na určitou izolaci na moři si zvyknul. Komunita jachtařů však funguje velmi úzce, a tak si její členové často sdělují zážitky a poznatky.

Překvapením může být, že i po 16 letech zastihne Račana mořská nemoc. „Je to potvora. Projeví se hlavně ve chvíli, kdy jsem delší dobu na suchu a poté vypluju do nějakých tvrdších podmínek, kde se loď houpe. Tomu se člověk neubrání,“ míní mořeplavec.

SPECIÁL: Tak trochu jiná dovolená. Týden v plovoucím městě

Cestování

Baví vás cestovatelské příběhy a rozhovory? Chtěli byste si poslechnout povídání s někým konkrétním, kdo má k cestování co říct? Své tipy můžete posílat na adresu michael.svarc@novinky.cz, do předmětu uveďte „Pas a pusu“.

Podcast Pas a pusu přináší každé druhé úterý příběhy z blízkých i vzdálených koutů planety, povídání o exotických kulturách, lokálních pamětihodnostech, turistických lákadlech i gastronomii. Pusťte si Pas a pusu třeba na Podcasty.cz, Spotify nebo na Apple Podcasts.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Zdroj