Před 25 lety vyjela poslední limuzína od Tatry. Na trhu propadla

1 měsíc starý 7

Automobilka Tatra, která je jednou z nejstarších na světě, se počátkem devadesátých let nacházela v obtížné situaci. Ve výrobě měla pouze letitý model 613, který byl představen již v roce 1974 a měl pověst funkcionářské limuzíny z dob minulého režimu. Limuzíny Tatra 613 navíc vznikaly jen v omezených počtech a po roce 1990 se jejich produkce téměř zastavila, poslední ze zhruba deseti tisíc vyrobených kusů opustily továrnu v roce 1996.

Podmínky pro vytvoření moderního nástupce "šestsettřináctky" zhoršovala špatná finanční a odbytová situace kopřivnického podniku. Nejvhodnější volbou se tedy ukázala být modernizace stávajícího modelu s tím, že vývoj nového vozu musí proběhnout co nejrychleji a s ohledem na minimalizaci nákladů. První prototyp automobilu vyšší střední třídy s názvem Tatra Prezident navrhl designer Václav Král. Vývoj vozu, který v maximální míře využíval komponenty svého předchůdce, byl však těsně před dokončením v roce 1994 zastaven a dnes je jeden jeho exemplář možné spatřit ve stálé expozici muzea Tatry v Kopřivnici.

Automobilka se rozhodla jít cestou výraznějších inovací a podobu nového modelu svěřila do rukou britského designera Geoffa Wardla, který funkční prototyp vytvořil za rekordních deset měsíců. Vozidlo rovněž vycházelo ze "šestsettřináctky" a respektovalo designerský jazyk značky, jeho vnější tvary však byly výrazněji zaobleny a největších změn doznala přední část vozu s maskou, jejíž dominantou se stala čtveřice kruhových světlometů.

Veřejnosti byl vůz, který dostal označení Tatra 700, představen 9. dubna 1996 na velkolepé prezentaci v pražském hotelu Hilton. Přes pět metrů dlouhá limuzína byla od počátku vybavena vzduchem chlazeným osmiválcovým motorem umístěným nad zadní nápravou, který měl objem 3,5 litru a dosahoval výkon 148 kW a více než 1,8 tuny těžký vůz s pohonem zadních kol s ním dokázal vyvinout maximální rychlost 230 km/hod. Interiér se nabízel v luxusní kombinaci kůže a dřeva, v základní výbavě nechyběla dvouzónová klimatizace. Přístrojová deska se svým vzhledem inspirovala u vozů švédské automobilky Saab, ale například přístrojový štít pocházel ze Škody Felicia, měl ovšem překalibrované přístroje. Základní cena vozu byla stanovena na částce 1,4 milionu korun.

Produkce modelu 700 se rozběhla v závodě Tatry v Příboře a původní plán představoval výrobu asi 100 až 150 vozů ročně. Hlavní odbytištěm se měly stát především velké firmy a státní instituce. Dva vozy si objednalo například ministerstvo zdravotnictví, po jednom Nejvyšší kontrolní úřad, ministerstvo hospodářství a Komerční banka. Nejznámějším uživatelem Tatry 700 byl současný prezident Miloš Zeman, který tímto vozem jezdil nejprve jako předseda Sněmovny a později i předseda vlády a také vyslovil přání, aby všech osmnáct ministrů jeho vlády začalo jezdit v českých limuzínách značky Tatra 700.

V prvním roce nakonec automobilka vyrobila jen 69 vozů modelu 700 a koncem roku 1996 představila jeho inovovanou podobu. Modifikována byla zejména zadní část vozidla, předělána byla i palubní deska a vůz dostal silnější motor o objemu 4,4 litru a výkonu 172 kW. Cena se zvýšila na částku převyšující 1,6 milionu korun.

Tatra 700 to od začátku měla v konkurenci prémiových limuzín Mercedes-Benz S, Audi A6, BMW řady 7 či Volvo 850 velmi těžké. Kromě vysoké ceny ji znevýhodňoval také hlučný, vzduchem chlazený motor či absence v té době již rozšířených prvků bezpečnostní výbavy jako jsou ABS a airbagy. Nevýhodou byla také výhradně manuální převodovka.

V dobovém testu krátce prověřili Tatru 700 redaktoři televizní motoristické relace Auto Moto Revue. Chválili například dostatek místa pro nohy na zadních sedadlech či účinné brzdy. Upozornili však také na nestabilní jízdní vlastnosti a celkově specifické ovládání vozu, které od řidiče vyžaduje cvik. „Tatra 700 je jednoznačně určena k reprezentačním účelům, jako soukromý vůz si ji asi nikdo jen tak nekoupí,“ řekl na adresu kopřivnického vozu redaktor Vladimír Dolejš.

Výroba faceliftovaného modelu, pod jehož vzhledem byl podepsán designer Jiří Španihel, byla přesunuta zpátky do Kopřivnice. Produkce "sedmistovky" se ale poté ještě výrazně snížila, až nakonec byla vzhledem k nízké poptávce a ztrátovosti ukončena a přes pozdější snahy již nebyla obnovena. Podle dostupných zdrojů vzniklo v letech 1996 až 1999 pouhých 75 exemplářů modelu Tatra 700. Jeho konec znamenal také definitivní ukončení výroby osobních vozů Tatra, na jejichž počátku stál v roce 1897 model Präsident.

V současnosti kopřivnickou automobilku vlastní společnost Tatra Trucks, která vyrábí sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Produkuje vozy a podvozky pro civilní sektor i pro využití v armádě či v záchranných složkách. Tatra Trucks má přes 1000 zaměstnanců, dalších víc než 600 lidí pracuje v dceřiné firmě Tatra Metalurgie. Patří do skupiny Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada.

Zdroj