Před třemi lety Zeman podruhé vyhrál. Dnes se na podporu od něj stojí fronta

2 měsíce starý 15

Dva roky před volbami se začínají formovat případní prezidentští kandidáti – a část z nich velmi stojí o to, aby je Miloš Zeman doporučil svým voličům jako svého nástupce. Nebo alespoň jako kvalitního kandidáta, kterého mají zařadit do výběru.

Zeman zatím nejhlasitěji podpořil jenom premiéra Andreje Babiše, o kterém prohlašuje, že by ho sám volil. Pro prezidenta je ale výhodné držet víc želízek v ohni. Jednak proto, že premiér se nakonec do souboje o Hrad nemusí pustit. Ale především proto, že hry o případnou podporu se mohou stát dalším Zemanovým nástrojem v politických soubojích.

I proto prezident čas od času vypustí do éteru jméno, které by teoreticky mohl podpořit – tu prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, jindy zase odboráře Josefa Středulu.

„Svůj názor pan prezident sdělí v pravý čas, až bude jasné rozložení reálných kandidátů. Nyní jsme ještě v oblasti spekulací,“ říká k současným hradním úvahám o nástupci Miloše Zemana jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Celospolečenskou diskusi na téma volba nového prezidenta očekává až po sněmovních volbách.

Platí ale podle něj, že všechna jména, která prezident v minulosti zmínil, jsou silné osobnosti, premiér Babiš je pak v Zemanových očích úspěšný politik. „Přímá volba si žádá výrazné kandidáty, kteří mají zkušenost právě v politickém prostředí,“ uvedl Ovčáček.

Babišova volba

O možnosti, že by se současný premiér Andrej Babiš účastnil prezidentských voleb, se hovoří delší dobu. Šéf ANO to dlouho popíral, později se začal vyjadřovat méně kategoricky. „Nevyloučit můžeme jenom smrt,“ řekl naposledy v lednu v rozhovoru pro CNN Prima News na dotaz, zda může vyloučit prezidentské ambice.

Seznam Zprávy oslovily několik lidí z okolí Babiše, aby zjistily, jak vážné úvahy o prezidentském klání jsou. Babiš své spolustraníky lednovým prohlášením spíš překvapil, protože podle zdrojů s lidmi z hnutí tyto plány neprobírá.

V ANO je šéfova kandidatura citlivá otázka – jedním z hlavních argumentů proti cestě na Hrad jsou obavy z možného neúspěchu. Hlasování by se zejména ve druhém kole změnilo v celostátní referendum o Babišovi, o to vyhrocenější v případě Zemanovy případné podpory.

Také interní průzkumy hnutí naznačují, že pro Babiše může být problematické získat nadpoloviční podporu veřejnosti. A prohra by pro něho znamenala konec politického příběhu.

Údajně nepříznivá čísla dva roky před samotnou volbou ale nemusí znamenat konečnou pro plán pokusit se dostat Babiše na Hrad. Ostatně Zemanovi průzkumy nedávaly značnou šanci vyhrát v roce 2013 ještě půl roku před samotným celonárodním hlasováním.

Babiš má navíc volební „eso“ v rukávu. Jeho poradcem pro volby a PR je Čechoameričan Alexander Braun, který má nemalý podíl na tom, že se podařilo vykřesat začínající ANO z nuly do dnešních vítězných čísel. Braun má navíc velmi čerstvou zkušenost právě z prezidentských voleb na skutečně světové úrovni a také v hodnotově rozdělené zemi. Byl v týmu politických stratégů, kteří připravovali vítěznou kampaň novému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi.

„My jsme nedělali pro kampaň Joea Bidena jen průzkumy, dělali jsme celkovou strategii a reklamu,“ řekl Seznam Zprávám krátce po volbách v USA Braun.

První dáma Babišová

Babiš si prezidentské ambice odpírá nejčastěji s vysvětlením, že není typ pro reprezentativní funkci. „Já jsem krizový manažer. Víte, že já neumím mluvit,“ řekl také Babiš v již zmíněném televizním rozhovoru – v jednom z mála, který poskytuje českým médiím.

Nicméně v jedné spíše reprezentativní disciplíně v předcovidové éře viditelně ožíval, a to v diplomacii. Nebyl to Zeman, ale Babiš, kdo dostal od bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa pozvánku do Bílého domu. Za prezidenta na některých cestách také „zaskakoval“ – například v Japonsku při uvedení nového císaře na trůn. Z Tokia si manželé Babišovi odvezli i fotku s britským korunním princem Charlesem.

Aktivita premiérovy manželky zejména při atraktivních cestách do zahraničí je pak samostatnou kapitolou. Monika Babišová v době před pandemií při absenci Zemanovy ženy Ivany ve veřejném prostoru v podstatě převzala roli první dámy. Babiše doprovázela při cestách ven jako žádná jiná partnerka předsedy vlády před ní. Jindy se dokonce zúčastnila ceremonie pro vojáky, kteří se vrátili ze zahraničních misí. Vrchním velitelem českých vojsk přitom není premiér, ale hlava státu.

A zase ty Dukovany

Zároveň je ale jasné, že Zemanova podpora by nebyla zadarmo a prezident nebude váhat se s ní připomenout v důležitých politických otázkách, ve kterých chce do konce mandátu ještě dosáhnout svého. A není jich málo – namátkou třeba tendr na dostavbu Dukovan, konec šéfa BIS Michala Koudelky nebo šéfa ČT Petra Dvořáka.

Ve sněmovních kuloárech se navíc opakovaně řeší, jak vážně to Zeman s podporou Babiše vlastně myslí a zda nejde jen o jakési pošťuchování. Jak Babiše, tak jeho politických souputníků. Redaktoři Seznam Zpráv opakovaně zaznamenali zkazky o tom, že když Babiš vyrazí za Zemanem na Hrad nebo na lánský zámek, prezident mu ukazuje, co vše by tam jako prezident mohl užívat.

Vyloučit ale nelze ani situaci, kdy by prezidentské volby byly pro Babiše naopak poslední možností, jak oddálit odchod do ústraní. A to v případě, že by se mu nepodařilo po letošních volbách do Poslanecké sněmovny seskládat vládu a stát se znovu premiérem. Nebo pokud by ho dostihly kauzy, jako je Čapí hnízdo či střet zájmů.

Kandidát Dlouhý

Zpátky ve hře „Hledá se prezident“ je současný šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Minimálně kvůli tomu, že už jistě nedojde k jeho odjezdu do Paříže, sídla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Jeho kandidatura na prestižní post šéfa této mezinárodní platformy, v níž jej podporovala i česká vláda, skončila neúspěchem. Jak začátkem ledna informovaly Seznam Zprávy, ve volbě se silnou mezinárodní konkurencí a ve ztížených koronavirových podmínkách nepostoupil ani do finále.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu se otázce na prezidentskou kandidaturu vyhýbá. „Nebudu k tomu říkat teď nic,“ uvedl Dlouhý. Možnost vyloučit svou kandidaturu však nevyužil. A telefon pak rychle položil.

Prezident Zeman už dříve Dlouhého označil za „dobrého kandidáta pravice“ a své hodnocení nyní pro Seznam Zprávy zopakoval s tím, že Dlouhý je silná osobnost. Loni na jaře se Dlouhý stal členem Zemanova expertního týmu.

Ekonom usiloval o kandidaturu už v historicky první přímé volbě hlavy státu v roce 2013. Neměl ale podporu žádné z politických stran, a musel tak nasbírat 50 tisíc podpisů českých občanů a občanek, aby mohl do volby vstoupit. I když odevzdal téměř o deset tisíc jmen podporovatelů své kandidatury víc, po seškrtání neplatných záznamů na požadovanou hranici nedosáhl. Z volby tehdy Dlouhý odstoupil a doporučil svým příznivcům volit Karla Schwarzenberga.

Odbory na Hrad

Kromě Vladimíra Dlouhého jako pravicového kandidáta Zeman před časem zmínil i jeho protějšek – šéfa největšího odborového svazu Josefa Středulu.

Středula si už tehdy pochvaloval, že ho zájem prezidenta těší. A tvrdil, že myšlenku ucházet se o Hrad neodmítá, ale že je na zásadní rozhodnutí brzy. „Jediné, co můžu potvrdit, je kandidatura na šéfa odborů v roce 2022,“ říkal před rokem a čtvrt.

O Středulu jako kandidáta je zájem i v jiných volbách. Socialisté před nedávnem oznámili, že by rádi zapojili odbory do společné levicové aliance pro sněmovní volby, a podle informací Seznam Zpráv si pomýšleli i na šéfa největší odborové organizace Středulu. Ostatně by to nebyl první vrcholný odborář, který by za socialisty kandidoval. Středula ale Seznam Zprávám řekl, že kandidaturu do Sněmovny nezvažuje.

Právě výsledek sněmovních voleb přitom může ovlivnit šance na zvolení „levicového“ prezidenta. Voliči se často snaží vyvažovat – příkladem může být i současný Senát, který obsadila opozice. A pokud obě levicové strany na podzim pohoří, otevřel by se prostor pro levici na Hradě.

V otázce kandidatury na prezidenta se Středula vyjadřuje podobně jako Dlouhý – potvrdit ji nechce, ale ani ji kategorický nevyvrací. „Odpovím stejně jako vždy. V současné době máme plno práce s řešením dopadů zrušené superhrubé mzdy a pomáháme odborovým svazům s řešením nepříjemných dopadů koronakrize. Nyní otázky kandidatury opravdu neřeším,“ uvedl.

Zdroj