Predátor mi chtěl vydat podvodný článek o řepce napsaný chatbotem. Jak věda reaguje na nástup umělé inteligence?

před 1 měsíc 85

Trvalo jen několik vteřin, než mi chatbot chatGPT od OpenAI napsal „vědecký“ článek, který jsem poslal na vydání do mexického časopisu Agrociencia.

Za dva dny mi přišel recenzní posudek, že je práce v pořádku a po zaplacení poplatku ji lze vydat.

Ve skutečnosti rukopis nesplňuje žádné parametry vědeckého článku – obsahuje záměrné chyby, nemá žádný vědecký přínos, má vymyšlenou katedru i fakultu a odkazuje na neexistující literaturu.

Časopis Agrociencia je extrémním případem takzvaného predátorského časopisu‚ který parazituje na vědě. Z naší zkušenosti nemá žádné recenzní řízení a za poplatek vydá cokoli.

Na výzvy umělé inteligence (AI) ale musí reagovat i seriózní vědecké časopisy.

Jak jsem „psal“ o řepce olejné

Agrociencia (parazituje na skutečném časopisu se stejným názvem) je indexována v databázi Scopus ‚ čímž formálně budí známky kvality.

Pro nezaujatého čtenáře to znamená, že pokud se v něm objeví článek, že „Země je plochá“, mělo by jít o seriózní výzkum.

Jenže podvodná Agrociencia vykazuje všechny znaky predátorství. Na naši otázku, proč se v jeho databázi takový pochybný časopis nachází, Scopus neodpověděl.

Agrociencia mě sama oslovila s nabídkou zveřejnění článku. Jedná se o praxi typickou pro predátory. Skutečné vědecké časopisy se jí vyhýbají. Zvolený název článku zní „Negativní důsledky extenzivního pěstování řepky olejné na kvalitu půdy na Slovensku“ a text vygenerovaný chatbotem ChatGPT na mou žádost záměrně obsahuje chyby.

Z rukopisu není zřejmý průběh experimentů ani použité metody. Část „závěr“ tvoří jen čtyři obecné věty o změně pH půdy, její struktury a schopnosti zadržovat vodu na místech, kde se pěstuje řepka olejná. Literatura má 25 položek, všechny jsou vymyšlené.

Celý článek má pouze dvě strany, s literaturou tři a půl.

Afilace – katedra a fakulta – je rovněž vymyšlená.