PŘEHLEDNĚ: Co obsahuje očkovací látka na koronavirus a jak v těle působí

1 měsíc starý 11

Při aplikaci vakcíny na koronavirus není do těla očkovaného vpraven přímo virus SARS-CoV-2, ale tukové kapičky, které obsahují genetickou informaci tohoto viru. Kapky se posléze v těle rozpadnou a uvolní genetickou informaci, podle které se pak v organismu namnoží bílkoviny obsažené ve virovém výběžku koronaviru. Tělo si poté informaci zapamatuje a dokáže se tělu ubránit. Vědci také upozorňují, že látka nemění lidské DNA, což tvrdí některé konspirační teorie.

Nový typ koronaviru je obalený jednovláknový RNA vir, tedy takový vir, který ve své částici (virionu) obsahuje ribonukleovou kyselinu. Na buňky lidského organismu se koronavirus přichytává speciálním výběžkem na svém povrchu.

Průlomem v boji proti pandemii koronaviru jsou takzvané mediátorové RNA (mRNA) vakcíny. Vakcína mRNA se od těch tradičních liší tím, že neobsahuje žádné mrtvé či oslabené původce nemoci, ale genetickou informaci viru. Tato metoda je přirovnávána k návodu, podle kterého si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky.

Vakcína proti covidu-19 je ve formě tukových kapiček, které v sobě obsahují genetickou informaci povrchového výběžku koronaviru. Při aplikaci vakcíny injekční stříkačkou do svalu se tukové kapičky v lidském těle rozpadnou a uvolní genetickou informaci, podle které se pak v organismu namnoží bílkoviny obsažené ve virovém výběžku koronaviru. Tyto bílkoviny pak vystaví buňky imunitního systému, takzvané B-lymfocyty, na svém povrchu, stejně jako při skutečné infekci koronavirem. Jiný druh lymfocytů, takzvané T-lymfocyty, rozpoznají tyto povrchové bílkoviny, specificky se namnoží a tuto informaci si uloží ve formě paměťových buněk. Při nákaze skutečným koronavirem pak lidský imunitní systém dokáže rychle reagovat a účinně se bránit.

Technologii mediátorového RNA využívá vakcína americké farmaceutické firmy Pfizer a jejího německého partnera, firmy BioNTech, která má podle klinických testů odhadovanou účinnost až 95 procent a po schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) se ode dneška koordinovaně podává ve státech Evropské unie, a také v Kanadě či USA. Na bázi mRNA funguje také vakcína americké firmy Moderna, kterou v současnosti ve zrychleném řízení EMA také posuzuje a měla by k ní vydat posudek 6. ledna. Na vývoji této vakcíny pracují i například společnosti Sanofi či Curevac.

Vědci zkoušejí očkování vakcínami mRNA také proti různým formám rakoviny, zatím formou klinických testů. Žádná taková vakcína pro použití u lidí ale dosud schválena nebyla. Profesor Klaus Cichutek z německého Institutu Paula Ehrlicha považuje za výhodu to, že RNA má jednoduchou strukturu, což otevírá možnost do několika týdnů vyprodukovat miliony dávek.

Kritici vakcín na bázi mRNA uvádějí, že tato cesta je příliš riziková, neboť by mohla vyvolat autoimunitní onemocnění nebo vést ke změnám DNA. Podle šéfa německé očkovací komise Thomase Mertense neexistuje žádný důkaz o tom, že tento typ vakcín by ke změnám lidské DNA vedl. V USA byl nicméně 26. prosince zaznamenán zřejmě první případ vážné alergické reakce po aplikaci vakcíny proti covidu-19 od firmy Moderna.

Zdroj