4 měsíce starý
47
Do pondělního večera podle informací CNN Prima NEWS odevzdalo své přihlášky 14 kandidátů na prezidenta. Ne všichni ale splňují podmínky pro svou účast ve volbách, což je případ zhruba jedné třetiny z nich. V průběhu úterý by měly přijít další kandidátní listiny, konečný počet uchazečů o Pražský hrad proto ještě naroste. Jména jednotlivých osob nebude resort zveřejňovat. Podle Hany Malé z ministerstva vnitra byla jedna z dříve podaných kandidátních listin stažena.
Po uzavření přihlášek v 16:00 se úředníci pustí do kontroly odevzdaných petičních archů. Stále tedy hrozí, že někteří kandidáti kvůli vysoké míře chybovosti přijdou o podpisy a skončí „pod čarou“ zákonného limitu pro účast ve volbách. Definitivní seznam osob, které splnily všechny zákonem požadované podmínky, by se veřejnost měla dozvědět 25. listopadu. Na kontrolu petičních archů má ministerstvo dva týdny.
Kdo kandiduje na prezidenta díky podpisům občanů?
Tomáš Březina
Výrazná postava českého stavebního průmyslu a někdejší politik Tomáš Březina chtěl sbírat podpisy až do poslední chvíle. Třebaže nemá příliš viditelnou kampaň, podařilo se mu podle svých slov shromáždit dostatečnou podporu s velkou rezervou. Metu 50 tisíců hlasů pokořil Březina již v polovině června.
„Na ministerstvo vnitra budeme odevzdávat okolo 80 tisíc podpisů, což je i číslo, kterým v tuto chvíli disponujeme,“ potvrdil CNN Prima NEWS za Březinův prezidentský tým Jaroslav Navrátil už v polovině října. Petiční archy společně s přihláškou donesl na vnitro v pondělí ráno.
„Moc děkuji z celého srdce všem, kteří se na sběru podpisů podíleli. A hlavně těm, kteří mi svým podpisem svěřili důvěru pro kandidaturu na prezidenta. Ušli jsme společně dlouhý kus cesty,“ sdělil svým podporovatelům.
Vladimír Boštík
Bývalý starosta Vraclavi Vladimír Boštík usiloval o prezidentský post již v minulých volbách. V jednu chvíli měl Boštík podle svých slov dokonce více občanských podpisů než Miloš Zeman – okolo 70 tisíc – to se ale nepodařilo následně ověřit. Svou kandidátní listinu totiž neodevzdal na ministerstvo vnitra. Zdůvodnil to svými zdravotními problémy, kterými trpěl po operaci, termín pro přihlášky tak prošvihl.
Svou opětovnou kandidaturu oznámil Boštík už loni v létě – prý pro případ, že by se prezidentská funkce uvolnila dříve a došlo by na předčasné volby. Aktuálně údajně disponuje 65 tisíci podpisy, přestože nevede příliš viditelnou kampaň. Nabízí se proto otázka, zda opravdu splnil zákonný limit a zda nedopadne jako posledně. Zda již odevzdal přihlášku, není zatím známo, na dotazy redakce nereagoval.
Karel Diviš
Podnikatel v technologiích Karel Diviš už na začátku listopadu potvrdil redakci CNN Prima NEWS, že má relativně pohodlných 60 tisíc jmen na petičních arších. Tím splnil podmínky, které mu ukládala legislativa. Sběr pokračoval i v posledních dnech před úterní uzávěrkou přihlášek prezidentských kandidátů, tudíž se předpokládá, že výsledné číslo bude ještě vyšší.
Finální počet bude Diviš znát až v úterý. „Jsem rád, že jsme to dokázali. Dneškem to teprve začíná, z kvalifikace jsme postoupili do základní skupiny. Chtěl bych dobře reprezentovat naši zemi, a především se zastat českých lidí,“ sdělil minulý týden před novináři. Svou přihlášku odevzdává v úterý dopoledne.
Karel Janeček
Známý český miliardář a matematik Karel Janeček patřil mezi první, kteří vyjádřili zájem o Pražský hrad. Podle mluvčí Nikol Klevcovové odevzdává Janeček svou přihlášku na lednové prezidentské volby v úterý dopoledne.
Na konci minulého týdne už disponoval více než 50 tisíci podpisy ze strany široké veřejnosti. Mělo by jít o zkontrolované záznamy bez chybných či nečitelných kolonek.
Ještě v pondělí se k jeho týmu ale sbíhaly petiční archy z celé České republiky. Rezervu by měl mít proto dostatečnou pro případ, že by došlo na další kontrolu chybovosti. O hlasy senátorů Janeček nežádal. „Je opravdu občanským kandidátem,“ potvrdila redakci Klevcovová.
Jiří Kotáb
Soukromý ombudsman Jiří Kotáb se považuje za prvního tělesně postiženého kandidáta na českého prezidenta. V minulosti působil na pozici experta pro zdravotní a sociální politiku v hnutí Úsvit Tomia Okamury. Dvakrát se neúspěšně ucházel o poslanecký mandát ve sněmovních volbách. Nyní chce své politické působení posunout na Pražský hrad.
Už v červnu oznámil, že jeho tým nasbíral potřebných padesát tisíc podpisů, které jsou potřeba pro řádnou kandidaturu. Zda se mu podařilo nasbírat dostatečnou rezervu, není ale jasné – na dotaz redakce CNN Prima NEWS do vydání článku nezareagoval. Stejně tak není zřejmé, zda již podal svou přihlášku na ministerstvo vnitra. Poslední příspěvky na prezidentských profilech pochází z první poloviny října.
Danuše Nerudová
Bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity a nejvýraznější ženská kandidátka Danuše Nerudová už v průběhu října mohla oslavovat nasbíraných 80 tisíc podpisů. Její tým se nicméně podle koordinátora Štěpána Neubauera intenzivně věnoval kontrole petičních archů a škrtal všechny neúplné a chybné řádky, aby chybovost byla co nejmenší.
Tak či onak se ekonomka může těšit na první kolo prezidentských voleb. Se svou kandidátní listinou vyrazila na ministerstvo vnitra již ve středu 2. listopadu a odevzdala přesně 82 628 podpisů. Během kampaně se jí podařilo shromáždit přes 100 tisíc signatářů, než její tým vyškrtal závadné zápisy.
„Hodí se dodat, že jsem odmítla také několik nabídek na dodání podpisů pay-per-signature, nikdo tedy nedostal za svůj podpis zaplaceno,“ uvedla dříve Nerudová, kterou podpořila i vládní koalice Spolu.
Petr Pavel
Bývalý vysoký představitel NATO i Armády ČR Petr Pavel, který je podle předvolebních průzkumů nejsilnějším prezidentským kandidátem. Svou kandidátní listinu odevzdal na ministerstvo vnitra v pondělí. Boje o Pražský hrad se s největší pravděpodobností zúčastní – shromáždil 81 tisíc občanských podpisů.
Před novináři sdělil, že mu pomáhalo 700 dobrovolníků a nevyužil služby žádné agentury. „Sběru podpisů jsme se věnovali intenzivně minimálně tři měsíce. Průběžně jsme je třídili, takže by to měly být platné podpisy. Krom toho jsme využili čas pro setkávání s občany, což považuji za mimořádně důležité,“ řekl Pavel v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Bývalý náčelník generálního štábu patří mezi kandidáty, kterým koalice Spolu vyslovila podporu.
Josef Středula
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula měl svou účast ve volbách velice nejistou. V médiích se spekulovalo, zda nakonec stihne shromáždit dostatečný počet podpisů pod svou kandidaturu.
K 1. listopadu jeho tým nicméně ohlásil pokořenou zákonnou metu 50 tisíc jmen podporujících jeho kandidaturu. V pondělí už disponoval více než 60 tisíci podpisy, dále ho také podpořilo několik členů horní komory. Svou přihlášku podává Středula v úterý 8. listopadu, kdy odhalí i podrobnosti ke shromážděné podpoře jak od občanů, tak zákonodárců.
Alena Vitásková
Někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková získala potřebných 50 tisíc občanských podpisů už na konci června. Lze tedy říct, že účast Vitáskové v lednových prezidentských volbách je téměř jistá, kandidátka ale oznámila, že z voleb možná na poslední chvíli vycouvá. Chtěla totiž na ministerstvo vnitra odevzdal 100 tisíc podpisů, na tuhle hranici ale s velkou pravděpodobností nedosáhla.
„Oproti zářijovým 65 tisícům podpisů sice přibyly tisíce podpisů, ale na druhé straně zase ve velkém ubývají podpisy při čištění petičních archů. Odstraňujeme zjevné chyby, kdy chybí číslo občanky či údaje o bydlišti, nečitelnost, popř. dokonce vtípky. Proto, ačkoliv jsem splnila zákonnou podmínku 50 tisíc podpisů, velmi zvažuji, zda kandidátku vůbec odevzdávat. Obávám se, že bych se ocitla v šedi ostatních kandidátů,“ konstatovala v pondělí Vitásková. Jasno bude až v úterý odpoledne.
Kdo kandiduje na prezidenta skrze zákonodárce?
Andrej Babiš
Jedna z nejkontroverznějších postav novodobé české politiky – Andrej Babiš – potvrdila svou dlouho spekulovanou prezidentskou kandidaturu na konci října. O zákonem požadované podpisy se nemusí příliš obávat – pohodlně se totiž mohl opřít o libovolných 20 jmen ze 72členného poslaneckého klubu svého opozičního hnutí ANO.
Přihlášku podal Babiš v pátek 4. listopadu. Svou kandidaturu stvrdil podpisem 56 poslanců za ANO. Dosavadní průzkumy označovaly Babiše za jednoho z nejsilnějších kandidátů, měl by ovšem počítat s velkou konkurencí. Podle posledních dat ho totiž mírně přeskočil armádní generál Petr Pavel.
Jaroslav Bašta
Bývalý člen ČSSD, současný zákonodárce a nominant opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta má od svého poslaneckého klubu dostatek podpisů na svou prezidentskou kandidaturu. Svou kandidátní listinu s hlasy stranických kolegů z dolní komory odevzdal na ministerstvo vnitra již 5. října a nepředpokládá se, že by se při kontrole petičního archu objevil nějaký problém. Jeho účast v prezidentských volbách je tedy téměř jistá.
Pavel Fischer
Nezávislý senátor Pavel Fischer získal podporu několika desítek poslanců a senátorů, do prezidentských voleb tak bez pochyb zasáhne. Ve výčtu 54 podpisů figurují například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) či šéfové koaličních poslaneckých klubů Marek Benda (ODS), Jan Jakob (TOP 09) a Marek Výborný (KDU-ČSL).
Svou přihlášku do prezidentských voleb podal ve čtvrtek 3. listopadu. Za své priority Fischer označil úctu k tradicím státu a lidským právům. Soustředit se chce i na bezpečnost, ekonomiku, sociální oblast či zdravotnictví. Je rovněž jedním ze tří prezidentských kandidátů, které podpořila vládní koalice Spolu. Rozhovor s Fischerem si můžete přečíst zde.
Marek Hilšer
Senátor a lékař Marek Hilšer chce využít druhé šance stát se prezidentem republiky. Ve volbách v roce 2018 skončil na pátém místě. Odevzdání kandidátní listiny na ministerstvo vnitra potvrdil 7. listopadu. Původně se chtěl spolehnout na občanské podpisy, nakonec ale dal přednost podpoře ze strany senátorů. Jistotu jejich podpisů měl Hilšer podle svého vyjádření už loni.
Přesvědčit se mu podařilo více než 14 senátorů, některé ale vyřadil, protože jim mezitím skončil mandát. Celkem tedy svou kandidaturu opírá o 13 podpisů. O jednom Hilšer ví, že podepsal kandidaturu i jinému uchazeči. Mezi podepsanými jsou třeba Adéla Šípová (Piráti), bývalý protikandidát Jiří Drahoš (za STAN), Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21) nebo Marek Ošťádal (STAN).
Denisa Rohanová
Prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová patří mezi prezidentské kandidáty, kteří už odevzdali své kandidátní listiny na ministerstvo vnitra. Už v únoru avizovala, že má k dispozici podpisy 20 poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Za sebe je proto přesvědčená, že tím splnila zákonné požadavky pro účast v lednových prezidentských volbách.
Důležité podle ní bylo, aby byla kandidátní listina podána ještě v době, kdy byli dotyční poslanci ve své funkci. Ne všichni právníci ale s tímto výkladem souhlasí, protože ještě nebyly vyhlášeny volby a nebyly tedy spuštěny žádné procedury, které se k nim vztahují.
Tomáš Zima
Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima už podal svou kandidátní listinu na ministerstvo vnitra, a to v polovině října. Původně se Zima coby občanský kandidát spoléhal na podpisy široké veřejnosti, nakonec ale redakci sdělil, že se opřel o několik členů horní komory.
„Podpisů od občanů mám přes 40 tisíc. Dále pak 13 podpisů senátorů napříč stranami a celou zemí, od Karlových Varů po Moravskoslezský kraj,“ prozradil redakci CNN Prima NEWS. S největší pravděpodobností se tak zapojí do klání o prezidentský post. Kandidaturu podal v době, kdy měli všichni ze senátorů platný mandát. Je proto přesvědčen, že podle výkladu ministerstva vnitra je jeho kandidátní listina bez rizik.
Kdo nesplnil podmínky voleb a vzdává kandidaturu?
Miloš Knor
Prvním kandidátem, který oficiálně ustoupil z boje o prezidentské křeslo, je český komik a moderátor Miloš Knor. V předvečer státního svátku 28. září svým podporovatelům oznámil, že se lednových voleb nezúčastní. Přednost chce dát své rodině.
„Dohromady jsme dali kolem 10 tisíc podpisů. Jestli jsme za těch 11 měsíců získali tolik podpisů, za zbývající měsíc a kousek jen velice těžko dám zbylých asi 40 tisíc,“ zhodnotil své úsilí Knor.
„Rozhodl jsem se, že nebudu dále plýtvat penězi sponzora a s okamžitou platností přestávám usilovat o kandidaturu na prezidenta ČR. Omlouvám se, že to nedotáhnu, není to v mých silách,“ doplnil ve svém videu na sociálních sítích a poděkoval všem za pomoc.
Ivo Mareš
Mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické a někdejší farář, novinář nebo ředitel komunikační společnosti Ivo Mareš měl v polovině října kolem 30 tisíc podpisů. Už tehdy vyjádřil obavy, že do 8. listopadu zřejmě nedosáhne na zákonem stanovený limit pro kandidaturu.
Ve středu 2. listopadu pak oznámil konec prezidentské kampaně. „Děkuji za všechna povzbudivá setkání, projevy důvěry a podporu, které se mi během posledních měsíců od občanů dostalo. Ukončení své kampaně považuji v tuto chvíli za správný krok, přeji všem kandidátům férové soupeření bez osobních útoků a České republice důstojnou hlavu státu, které budou zájmy naší země nadřazené zájmům vlastním,“ vysvětlil Mareš v tiskové zprávě.
Jakub Olbert
Šéf Hnutí PES Jakub Olbert, který výrazně vystupoval proti covidovým opatřením minulé vlády Andreje Babiše, pravděpodobně na zákonný limit nedosáhne. Redakci CNN Prima NEWS sdělil, že se nachází těsně pod hranou 50 tisíců podpisů. „Nepředpokládám, že to dáme,“ napsal reportérovi Olbert v SMS. Se svou prezidentskou kandidaturou již proto nepočítá.
Josef Skála
Komunisté se v uplynulých měsících zúčastnili hned několika protivládních demonstrací, kde se snažili sehnat podpisy pro svého nominanta Josefa Skálu od protestujících i kolemjdoucích. Výjimkou nebyla jak protivládní, tak odborářská demonstrace. Bývalý člen vedení nyní neparlamentní KSČM počet podporovatelů na podpisovém archu dlouhou dobu tajil a dotaz reportéra CNN Prima NEWS nijak nekomentoval.
Nyní je ale jasné, že Skála nezískal dostatečnou podporu – podle webu iDnes.cz se mu podařilo shromáždit jen 35 913 podpisů. Je tudíž evidentní, že na zákonem definovanou hranici už nemá šanci dosáhnout.
Cyril Svoboda
Dopoledne 12. října některé senátory překvapila kandidátní listina exministra a bývalého šéfa lidovců Cyrila Svobody. Ten se měl ucházet o podporu zástupců horní komory, podle informací CNN Prima NEWS mu někteří svůj hlas přislíbili. Svoboda ovšem svou údajnou kandidaturu na prezidenta tehdy nechtěl nijak okomentovat. O den později oznámil, že sběr podpisů zarazil.
Kdo další se ucházel o prezidentský post?
Kandidátů na Pražský hrad je sice více, v mnoha případech ale nekomunikují s médii nebo nevedou ani viditelnou prezidentskou kampaň. Bývalý komunistický novinář Haló novin Milan Rokytka je se svým transparentním účtem v minusu, „český budha“ Lumír Láska rovněž příliš velké úsilí v boji o prezidentské křeslo nevyvíjí.
Otazník visí také nad vakcinologem Jaroslavem Turánkem, jehož dobrovolníci sbírali podpisy na protivládních demonstracích. Český zpěvák, producent a „věčný hradní uchazeč“ Petr Hannig podle informací CNN Prima NEWS zkoušel své štěstí u senátorů. Stejně tak se neví, jak jsou na tom další prezidentští kandidáti Radek Hyklan, Libor Michálek či Ivan Smetana. Zda kdokoliv z nich odevzdal svou přihlášku na ministerstvo vnitra, bude známo až po kontrole na resortu.
